Cesko.wiki Elingovská tvrz
Author
Albert FloresElingovská tvrz je bývalá šlechtická tvrz nacházející se v obci Krásné Březno v okrese Litoměřice. Tvrz patřila rodině Elingů z Elingenu a její historie sahá až do 13. století. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1342. V průběhu času prošla tvrz několika přestavbami a rozšířeními. Elingovská tvrz má architekturu typickou pro gotické tvrze s dvěma roubenými křídly, jež jsou spojená arkádovou chodbou. Tvrz v průběhu staletí sloužila jako sídlo šlechtické rodiny a později byla využívána úředníky, a to až do roku 1945. Po roce 1945 byla tvrz převedena do státního majetku a využívána jako byty a skladiště. Tvrz byla postupně chátrající a v dezolátním stavu až do roku 1981, kdy byla prohlášena kulturní památkou. V roce 1998 byla tvrz vrácena dědicům a ti se rozhodli pro její renovaci. Renovace byla dokončena v roce 2008 a od té doby slouží tvrz především jako kulturní a společenské centrum. Dnes je Elingovská tvrz otevřena pro veřejnost a může být prohlédnuta při různých akcích, výstavách a koncertech. Tvrz je důležitou součástí kulturního dědictví obce Krásné Březno a je oblíbeným místem pro setkání a pořádání různých kulturních akcí.
První strašnická tvrz (Elingovská) je zaniklé panské sídlo v Praze 10. Nacházela se poblíž později postaveného Bečvářova dvora. Tento dvůr je jediný dochovaný objekt z původní vsi Strašnice a je památkově chráněný.
Historie
Ves Strašnice je v písemných pramenech poprvé zmíněna roku 1185 a poté roku 1222. Část vsi byla v majetku Vyšehradské kapituly, část pak rozdělena do několika svobodných dvorů: jeden dvůr se nazýval Trčkovský, jiný držel roku 1387 Jindřich Náz, další dvůr s tvrzí měl od roku 1383 v majetku Bartoloměj Štuk, jehož potomci se psali „ze Strašnic“.
Jeden ze strašnických dvorů vlastnil roku 1400 Pešek. Pravděpodobně to byl tento dvůr s tvrzí, který měl roku 1407 v majetku měšťan Jindřich Eling z Vechty. +more Eling toho roku věnoval poplužní dvůr s tvrzí, poddanské usedlosti a ostatní zdejší majetek své ženě Kateřině. Ta se po jeho smrti znovu provdala za Hlasa z Kamenice, jemuž roku 1416 postoupila své věno včetně tvrze. Hlas padl roku 1424 u Malešova a jeho majetek si rozdělili synové tak, že Ješek obdržel Kamenici a jeho bratři Jindřich, Janek a Václav část vsi Strašnice a tvrz. Roku 1437 jednotlivé dvory zastavovali ke Štukovské tvrzi a o třináct let později prodal Václav tvrz Strašnice s dvorem Janovi z Chrastu. Roku 1454 Jan z Chrastu zemřel a o dědictví po něm a po Kateřině Hlasové se vedl spor, ve kterém bylo právo přiznáno synovi Jana z Chrastu Janovi.
Roku 1483 vlastnil pravděpodobně již celou ves Strašnice Jan z Buštěvsi a na Strašnicích, podepisovaný jako „pravý a spravedlivý dědic zboží strašnického“. Roku 1501 prodal Strašnice Novému Městu pražskému, které si roku 1543 dalo znovu zapsat do svých register: „Strašnice tvrze, dvoru poplužního s poplužím, vsi celé tudíž i dvoruov kmecích s platem“.
Novoměstští začali své zdejší dvory, pozemky a poddanské usedlosti rozprodávat. Roku 1547 jim vše zabavil král +more_Habsburský'>Ferdinand I. a toto zabavené zboží o dva roky později postoupil Starému Městu. Roku 1562 byly do zemských desek Starému městu zapsány „tvrz, dvůr poplužní a ves . Strašnice s dědinami, lukami, rybníky, s pastvami a dvory kmetcími, s platem a se vším příslušenstvím“.
Staroměstští tvrz udržovali. Po skončení třicetileté války roku 1648 však bylo do soupisu válečných škod Starého města zapsáno: „tvrz při dvoru strašnickém . +more při tomto nedávném nepřátelském obležení skrze lid nepřátelský k dokonalému zruinírování přivedena. Škoda pak na ní se nacházející . taxirována jest v summě 3135 fl. “.
Roku 1662 Staré Město pražské koupilo od Jana Hertvíka z Nostic libeňské panství a Strašnice k němu roku 1673 připojilo. V popisu panství z května téhož roku je zmínka o strašnické tvrzi, která byla v té době upravována pro potřeby správy a v novém panském pokoji a v pokoji pro písaře byla v tu dobu zhotovena již dveře, okna a kamna.
Sídlem správy staroměstského panství se stala Libeň a strašnická tvrz časem zanikla.
Bečvářův dvůr
Tvrz s poplužím koupil Jan Tykač a pozemky rozparceloval. Na jednom z nich byl postaven nový dvůr. Roku 1862 jej získal Tomáš Bečvář, po kterém dvůr dostal jméno.
Odkazy
Reference
Literatura
HOLEC, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. +more 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 88. * SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J. -z. Boleslavsko]. 2. , nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i. e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 301. [url=https://archive. org/details/hrady-zamky-tvrze-15-kourimsko/page/n301]Dostupné online[/url].
Externí odkazy
[url=https://archivnimapy. cuzk. +morecz/uazk/pohledy/am_query_05. html. mapxy=-737885+-1045294]Archivní mapy[/url] (Staré Strašnice) na webu ČÚZK * Orientační plán Prahy a obcí sousedních. [url=http://chartae-antiquae. cz/cs/maps/22515]Mapový list č. 18[/url]. Vydáno v listopadu 1911. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.