Eliška Teplá

Eliška Teplá byla česká operní pěvkyně, která se proslavila svým výrazným altovým hlasem. Narodila se 29. října 1860 ve Smiřicích a zemřela 21. ledna 1924 v Praze. Studovala na Pražské konzervatoři u profesora Františka Tichého a poté pokračovala ve studiu v Itálii u renomovaných pedagogů. Svou kariéru začala jako koncertní pěvkyně v Praze a rychle si získala uznání svým hlasem plným emocí a půvabnou interpretací. Eliška Teplá se proslavila především ve Wagnerových operách, kde excelovala ve své roli například ve "Zlatu Rýna", "Tristanovi a Isoldě" nebo "Walkýrii". Byla také úspěšná v interpretaci operních rolí od dalších slavných skladatelů, jako jsou Verdi, Bizet, Mozart nebo Dvořák. Její výkony byly vždy považovány za vzrušující a plné vášně. Eliška Teplá byla velice uznávanou a respektovanou umělkyní. V roce 1882 se stala členkou České opery v Praze a od roku 1898 byla sólistkou Národního divadla. Ve své kariéře vystupovala také na významných evropských operních scénách. Po ukončení své kariéry se Eliška Teplá věnovala pedagogické činnosti. Školila mnoho mladých talentovaných zpěváků a stala se uznávanou učitelkou zpěvu. Její vliv na českou operní scénu byl natolik významný, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších postav české operní historie. Eliška Teplá zanechala velký odkaz díky svému bohatému uměleckému dílu a talentu. Je považována za jednu z nejvýraznějších českých operních pěvkyň 19. a 20. století.