Epeios

Epeios je v řecké mytologii účastníkem trojské války, autor a tvůrce trojského koně.

Když ani v desátém roce trojské války nedosáhla ani jedna ze stran vítězství a bylo již obětováno mnoho bojovníků a nakonec i velkých hrdinných vojevůdců jako byli Patrokles, Hektór, Achilleus i Paris, panovala ve vojsku rozdílná nálada. Jedni se vyslovovali pro návrat domů, i když to nebylo v roli vítěze. +more Jinak ale smýšlela skupina bojovníků kolem ithackého krále Odyssea. Ten navrhoval použít lsti, když všechny ostatní prostředky již selhaly. Tak se také stalo.

Řekové budou předstírat, že s celým vojskem s nepořízenou odpluli. Zanechají však po sobě něco velmi neobvyklého, rozhodli, že to bude obrovský kůň. +more V jeho nitru se ukryjí bojovníci, jiní přimějí Trójany vtáhnout koně do města a poté budou otevřeny brány pro ukryté vojsko. Tak se stalo.

Stavby koně se ujal Epeios, Panopeův syn z Fókidy. Přijel do války s třiceti loďmi. +more Býval kdysi nosičem vody, dobrým pěstním zápasníkem, narodil se prý však jako zbabělec. Byl velmi zdatný tesař. Ujal se práce na stavbě obrovského koně, jehož stavěl ze smrkových a jedlových prken. Podle některých zdrojů prý postavil břicho koně jako trup lodě, to vše stálo na vysokých nohou ve válcovitém podstavci. Kůň byl vyšší než kterákoliv z bran města, což byl záměr. V jednom boku byly skryté dveře, druhý bok byl ozdoben vyřezávaným věnováním bohyni Athéně: „V naději na bezpečný návrat domů věnují toto vděční Řekové bohyni“ (Graves, kap. 167).

Odysseus mezitím vybíral statečné muže, kteří se ukryjí v koni. Nebylo to jednoduché, i ti nejodvážnější váhali. +more Museli se na provazovém žebříku vyšplhat a padacími dveřmi dostat do jeho břicha. Počet mužů je uváděn velmi rozdílný, někdy 23, jindy 30 či 50 a vyslovena byla i nepravděpodobná čísla, např. tři tisíce mužů. Jmenováni jsou například tito bojovníci: Meneláos, Odysseus, Diomédes, Sthenelos, Akamás, Thoás a Neoptolemos. Epeia samotného museli dlouho přesvědčovat, vylezl prý až jako poslední a usadil se hned u dveří, protože jediný znal jejich ovládání.

Když nastal den, Trójané viděli hořící řecký tábor, žádné lodě v dohledu a na plání před městem obrovský dřevěný kůň. A hned dva názory - nechat být nebo vtáhnout do města. +more Odysseův plán podpořil Řek Sinón, který Trójanům namlouval důvody pro, na druhé straně věštkyně Kassandra, která tvrdila, že uvnitř koně jsou ozbrojenci (opět jí nikdo nevěřil) a věštec Láokoón, který silně varoval a pronesl slova o nedůvěře Řekům - Danaům, i když přinášejí dary - odtud rčení Danajský dar. Nikdo na věštce nedbal, navíc na Láokoóna poslali bohové dva silné jedovaté hady, kteří jeho a dva jeho syny na místě zardousili. Trójané z toho vycítili přízeň bohů a koně pracně dostali do města, i když k tomu museli pobořit bránu. Potom oslavovali konec války.

Když nakonec všechno usnulo, vyskákali muži z koně, otevřeli brány města zevnitř, Sinón dal ohňový signál vojsku a lodím a Řekové zuřivě vpadli do města, pálili a vraždili a když přišlo nové ráno, byla Trója zničené vypálené město. Válka skončila.

Literatura

Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974 * Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí * Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, * Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, * Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Kategorie:Hrdinové a postavy řecké mytologie