Cesko.wiki Epigramy
Author
Albert FloresEpigramy je dílo Karla Havlíčka Borovského z roku 1845. Vznikly během pobytu v Moskvě (1842-1845), kde pracoval jako vychovatel v rodině profesora Pogodina.
Autor v díle satiricky kritizuje dobové společenské poměry. Komentuje nejrůznější pokrytecké postoje a zažité konvence, otevřeně poukazuje na rozpory mezi hlásanými „pravdami“ a skutečností.
Dílo je rozděleno podle témat do 5 oddílů: Církvi, Králi, Vlasti, Múzám a Světu. V oddílu Církvi útočí na kněze, kteří touží po majetku, a na jezuity, které nemůže vystát („Z historie literatury české: Českých knížek hubitelé lití: / plesnivina, moli, jezoviti“). +more V oddílu Králi si bere na mušku státní moc. Ve Vlasti ironizuje vlastenectví a nekritické rusofilství. V oddílu Múzám se věnuje umělcům a umění, např. dílo Kusy mého srdce Josefa Kajetána Tyla shledává vhodným pro kuchařky pod koláč. Závěrečná skupina epigramů Světu shrnuje různé postřehy o obecných lidských vlastnostech a nezáviděníhodném postavení satirika.
Ukázky
Jehly, špičky, sochory a kůly stesal skoval zostřil sebral kvůli vojně s hloupostí a zlobou místo šavel Borovský Havel.
Nechoď, Vašku, s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme.
Odkud vzalo - zkouším žáky - jméno Rakous počátek? Od raků, neb oni taky chodí pořád nazpátek.
Na kříž reformátora byla methoda stará, dnes však svět pověsí spíš na reformátora kříž.
Pomodli se, Čechu, k svatému Vojtěchu, by tě vzaly samostatné národy do cechu.