Er-forma je jednou z pěti tvarových forem slovních tvarů v češtině. Tato forma se vytváří pomocí koncovky "-er" a je označována jako forma přítomného času. Používá se k vyjádření nejistého, hypotetického, neodbytného děje, který se ještě neuskutečnil v daném okamžiku. Forma "-er" se připojuje k základu slovesa a mění se dle časování a jiných gramatických pravidel. Tento tvar se vyskytuje v mnoha slovesných paradigmatu a je důležitým nástrojem pro vyjadřování možností, přání nebo povely. Er-forma se používá v psané i hovorové řeči a je hojně využívaná ve vědeckých a odborných textech a rozhovorech.
Er-forma (er je německy on) je forma vypravování ve 3. osobě, v němž tzv. autorský vypravěč zaujímá postoj nezaujatého pozorovatele průběhu děje. Někdy také vypravěč er-formy zevrubně zaznamenává psychické prožívání postavy, stav jejího nitra a může se tak sbližovat s vypravěčem v 1. osobě - zároveň vyprávějícím i prožívajícím.
Cesko.wiki 