Erik je označení představující jméno, příjmení nebo titul pro několik středověkých osob severského a východogermánského původu. V kontextu dynastií se však termín Erik obvykle označuje dynastii norských králů, která vládla Norskému království v letech 872 až 1387. Tato dynastie byla pojmenována po prvním norském králi Haraldovi I., který je znám také jako Erik Krásnovlasý. V průběhu více než pěti století vlády zrodu Eriků se norské království postupně rozšiřovalo a konsolidovalo své území. Mezi slavné krále této dynastie patřil například Olaf I. Norský, Olaf II. Svatý a Haakon V. Erlingsson. Dynastie Eriků skončila po roce 1387, kdy byla Norsko připojeno ke Kalmarovu unii a dynastie mezi norskými králi již nepokračovala.