Erik XI. Švédský
Author
Albert FloresErik XI.Švédský byl švédským králem v letech 1222 až 1229. Pocházel z dynastie Folkungů a vládl ve velmi turbulencím období švédské historie. Jeho panování bylo poznamenáno bojem o moc mezi různými šlechtickými frakcemi a konflikty s církví. Erik se snažil posílit královskou moc a centralizovat vládu, což vyvolávalo odpor jeho protivníků. Jedním z hlavních bodů sporů bylo takzvané drážďanské privilegium, které udělil Erik XI. Saskému markraběti Jindřichovi III. Toto privilegium udělovalo markraběti rozsáhlá práva a výsady na území Švédska, což bylo vnímáno jako ohrožení mocenské pozice šlechty. Dalším velkým problémem pro Erika byla kočovná lidová skupina zvaná lešští Finové, kteří se snažili vyhnat Švédy ze země. Erik se pokusil potlačit tuto hrozbu, ale byl neúspěšný. Král Erik XI. byl na trůn dosazen díky podpoře šlechty, ale na konci svého panování se ocitl v izolaci kvůli svým konfliktům se zahraničními mocnostmi a nedostatku podpory šlechty. Nakonec byl donucen abdikovat a odejít do dobrovolného vyhnanství. Zemřel v roce 1250. I přes své kontroverze Erik XI.Švédský působil velký vliv na švédskou historii. Jeho snaha o posilování královské moci a centralizace vlády ovlivnila další vývoj švédského státu.
Erik XI. Švédský nebo také Erik Šišlavý a Chromý (švédsky: Erik Eriksson läspe och halte; 1216 - 2. února 1250) byl králem Švédska v letech 1222-1229 a 1234-1250.
Odkazování na Erika Erikssona jako na Erika XI. je až pozdější vymoženost z doby +more_Švédský'>Eria XIV. (1560-68). On a jeho bratr Karel IX. (1604-1611) přijali toto číslování na základě fiktivních švédských dějin. Počet švédských vládců jménem Erik před Erikem XIV. není přesně známý.
Původ
Erik byl synem Erika X. +more a Rixy Dánské, dcery Valdemara I. Dánského. Podle kroniky Erikskrönikan napsané někdy po roce 1320 byl částečně chromý. Narodil se až po otcově smrti a patnáctiletý Jan I. ze rodu Sverkerů byl švédskou šlechtou zvolen králem místo něj. Stalo se tak proti vůli papeže, který preferoval jako krále Erika.
Vláda
Erikova pečeť +morejpg|náhled|upright=0. 7'>Vyobrazení na náhrobním kameni Když v roce 1222 zemřel Jan I. , pětiletý Erik byl prohlášen králem. Jeho spoluvládcem byl Knut Holmgersson. V roce 1229 byl Erik svržen po bitvě u Olustry. Mladý Erik uprchl do Dánska, kde vládl jeho strýc Valdemar II. Knut Holmgersson byl korunován králem jako Knut II. v roce 1231, ale zemřel už v roce 1234. Po smrti Knuta se Erik vrátil do Švédska a vládl až do roku 1250.
Erikovou manželkou byla od roku 1243 či 1244 Kateřina Sunesdotter, dcera jarla Sune Folkasona a Heleny, dcery švédského krále Sverkera II. +more Její královský původ měl posílit Erikovy nároky na švédský trůn. Zdroje obvykle tvrdí, že Erik zemřel bez potomků, některé ale uvádějí, že měl dvě dcery, které zemřely v dětství. Pohřbený je v klášteře Varnhem.
V roce 1236 se Erikova sestra Ingeborg vdala za jarla Birger Magnussona. Po smrti Erika v roce 1250 byl králem zvolen jejich nejstarší syn +more_Švédský'>Valdemar a Birger se stal v době jeho nedospělosti regentem.
Vývod z předků
Reference
Literatura
Lagerqvist, Lars O. ; Åberg, Nils Litet lexikon över Sveriges regenter (Boda kyrkby: Vincent förlag. +more 2004) * Harrison, Dick Jarlens sekel - En berättelse om 1200-talets Sverige ( Stockholm: Ordfront, 2002) * Lindström, Henrik; Lindström, Fredrik Svitjods undergång och Sveriges födelse (Stockholm: Albert Bonniers förlag. 2006) .