Erika Hníková

Erika Hníková je česká novinářka a spisovatelka. Narodila se 27. dubna 1950 v Českém Těšíně. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde získala titul doktorky pedagogiky. Po dokončení studia začala pracovat jako novinářka a publicistka. Působila nejprve u časopisu pro mládež Mladý svět a později v různých periodikách, jako je například Květy či Lidové noviny. Zabývala se především sociální tematikou a otázkami lidských práv. V roce 1978 emigrovala do Německa, kde pracovala jako asistentka na univerzitě. Později se přestěhovala do Švýcarska, kde získala práci v mezinárodní organizaci Human Rights Watch. Zde se specializovala na práva žen a dětí v oblastech válečných konfliktů. Erika Hníková je také spisovatelkou a autorkou několika knih. Ve svých pracích se zabývá životem emigrantů a uprchlíků, sociálními nerovnostmi a lidskými právy. Publikovala například knihu "Rukojmí rodu Hníků" (1994), která pojednává o osudech její rodiny během druhé světové války. Erika Hníková je nositelkou několika ocenění za svou novinářskou činnost a boj za lidská práva. Její práce přispěla k získání většího povědomí o sociálních problémech a lidských právech nejen v České republice, ale i ve světě.