Erskine Caldwell

Technology

12 hours ago

Author

Erskine Caldwell (17. prosince 1903, Moreland, Georgie - 11. dubna 1987, Paradise Valley, Arizona) byl americký spisovatel a novinář. Napsal 25 románů, 12 knih reportáží a 150 povídek, nejčastěji z prostředí amerického jihu. Popisoval jeho chudobu i rasové problémy.

Život

Narodil v rodině presbytariánského kazatele (Associate Reformed Presbyterian Church), který byl často překládán z místa na místo. Rodina cestovala s ním, takže Erskine do svých patnácti žil v Georgii, na Floridě, v Karolíně, ve Virginii a v Tennessee. +more Poznal přitom dobře zejména jižanské státy a mentalitu jejich obyvatel.

Vysokou školu (University of Virginia) nedokončil, roku 1926 se usadil v Maine s cílem stát se profesionálním spisovatelem. Nejprve se pokusil prorazit v časopisech, jeho první text se jmenoval The Georgia Cracker (1926) a pojednával - prozatím esejistickým způsobem - o tématech, která se později objevovala i v jeho prózách: politická demagogie, rasové předsudky, fanatické náboženství, kulturní sterilita a maloměšťáctví.

První oceňovaná povídková kniha mu vyšla roku 1931 pod názvem American Earth.

Jeho první úspěšný román se jmenoval Tabáková cesta. Vyšel roku 1932. +more Pojednává o osudech rodiny farmářského dělníka Lestera za velké hospodářské krize 30. let. Ukazuje, jak bída ničí v lidech lidskost. Knihu dramatizoval roku 1934 Jack Kirkland.

Tabáková cesta měla velký úspěch, a tak o rok později přišel Caldwell s dalším románem: Boží políčko. Znovu se věnuje tématu chudoby a farmářského života na jihu Spojených států.

Na náboženský fanatismus zaútočil v románu Výpomocný kazatel (1935). Poté se zaměřil na problém rasismu, a to zejména v knihách Trápení v červenci (1940), která pojednává o rasovém lynči, a Chlapec z Georgie (1943), jež vypraví příběh malého černošského chlapce, který se živí jako sluha.

Jeho prózy byly často terčem cenzury pro údajnou obscénnost.

Ve 30. letech začal pracovat též jako novinář. +more Jako reportér projel mnoho zemí, včetně Československa, jemuž věnoval sbírku reportáží Na sever od Dunaje, kterou vydal roku 1939. Za 2. světové války byl válečným zpravodajem v Sovětském svazu. Reportáže z této doby jsou shrnuty v knihách Cestou na Smolensk (1942) a Moskva pod palbou (1942). Spojeným státům (především jejich jihu) jsou věnovány sbírky reportáží Viděli jste jejich tváře (1937) a Jsou snad tohle Spojené státy. (1941). Měly často sociálně-kritický tón. Fotografiemi jeho reportáže doprovázela Margaret Bourke-Whiteová (v letech 1939-1942 byli manžely).

Po válce jeho kreativita uhasla, avšak paradoxně právě v této době na svém literárním díle zbohatl. Příčinou byla tzv. +more paperbacková revoluce, kdy se knihy, dříve velmi drahé a vždy vázané, staly levným spotřebním zbožím. Právě Caldwellovy texty patřily v 50. letech k nejpopulárnějším paperbackům. Nicméně elitářské literární kruhy "pokles k paperbackům" dlouho považovaly za prohřešek a tato strategie také ztížila reflexi Caldwellova díla v akademických kruzích. To však neplatilo v Evropě, Caldwell byl mimořádně ceněn ve Francii a také v Sovětském svazu.

Z jeho pozdního díla byly ceněny zejména reportáže. V knize In Search of Bisco (1965) ukazuje, jak postupuje na americkém jihu (s obtížemi) integrace černochů, v knize Deep South (1968) se vrací k tématu evangelikálního fanatismu a ukazuje, jak bílí jižanští Američané užívají náboženství jako obranu proti všemu novému a pokrokovému.

V roce 1984 byl zvolen mezi padesát členů Americké akademie umění a literatury.