Cesko.wiki Etruská mytologie
Author
Albert FloresEtruská nástěnná malba řeckého boha Týfóna
Etruskové byli národ neznámého původu žijící na severu Itálie, který byl inkorporován do římské kultury a politicky se stal součástí Římské republiky. Etruskové měli náboženství i podpůrnou mytologii. +more Náboženství a mytologie se zčásti inspirovaly u starších domorodých a řeckých náboženství. Ovlivněni byli zejména Řeky. Mnoho etruských zvyků, názorů a duchovna se stalo součástí římské kultury, včetně římského pantheonu.
Polyteistický systém víry
Etruský systém víry byl polyteistický, takže všechny viditelné jevy byly považovány za projev boží síly a ta síla se dělila na božstva, která neustále působila na lidském světě. Evidentní jsou tři skupiny rozsáhlých etruských uměleckých motivů. +more Jedním z nich byla božstva přírody: Catha a Usil - Slunce, Tivr - měsíc, Selvans, Turan - bohyně lásky, Laran - bůh války, Leinth - bohyně smrti, Maris, Thalna, Turms a slavný Fufluns, jehož jméno se vztahuje (neznámo jak) k městu Populonia a na „populus Romanus“ (lid římský). Pravděpodobně byl bohem lidí.
Nad tímto společenstvím nižších božstev vládla božstva vyšší, zřejmě převzatý indo-evropský systém: Tin či Tinia - nebesa, jeho manželka Uni (Juno) a Cel - bohyně země. Do etruského systému byli přidáni řečtí bohové Aritimi (Artemis), Menrva (Minerva), Pacha (Dionýsos). +more Do uměleckých motivů byli převzati i řečtí hrdinové od Homéra.
Náboženské praktiky
Vzácné etruské fanu (sídlo bohů) Etruskové věřili v blízký osobní kontakt s bohy. +more Bez konzultace s nimi a božských znamení nic nečinili. Tyto praktiky byly později plně převzaty Římany. Pro boha měli označení ais (později eis, plurál je aisar). Místo, kde se nacházeli se označovalo jako fanu či luth, posvátné místo, stejně jako favi, hrob či chrám. Na těchto místech se prováděla fler (pl. flerchva), tj. oběť či obětní dar.
Kolem mun či muni, tj. hrobek, byli man či mani (: manes), duchové předků. +more Zesnulý cestoval do posvětí označovaného Aita „Hádés“ a bývá označován jako hinthial (doslova „ten kdo je dole“). Zvláštní soudce cechase dohlížel na cecha či rath, tj. svaté věci. Každý člověk měl náboženské povinnosti. Etruskové například uměli „číst“ z jater ovce, kterou obětovali. Byl nalezen model jater vyrobených z bronzu, jehož náboženská hodnota je stále předmětem sporů. Věštění pomocí haruspicie (Haruspik, latinsky: haruspex), bylo označení pro původně etruského kněze, který se věnoval předpovídání budoucnosti z vnitřností obětovaných zvířat. Tento způsob věštění je tradicí pocházející ze zemí úrodného půlměsíce.
Posmrtný život
Stejně jako Egypťané, i Etruskové věřili ve věčný život, ale posmrtný blahobyt byl spojený se způsobem pochování. Hrobky byly v mnohých případech lépe zařízené než domy, měly rozsáhlé prostory, na stěnách byly namalovaná fresky a nechyběl ani nábytek. +more Většina etruských hrobek byla vypleněna. V hrobce, obzvlášť na sarkofágu, byla znázorněna osoba, pravděpodobně tak, jak chtěla vypadat v posmrtném životě. Některé sochy jsou velmi realistické, a tak není žádný problém rekonstruovat vzhled Etrusků. Jejich cílem bylo vypadat jako usměvaví lidé, kteří mají blízko ke své rodině a přátelům.