Evangelický kostel (Trnava)

Situace před vznikem

Evangelický sbor je vzpomínaný jako součást Šintavského seniorátu v 16. +more století. V roce 1619 si sbor postavil kostel, který užíval až do roku 1709, a který jim v roce 1730 zbourali. Po vydání tolerančního patentu v roce 1804 se osamostatnila část Modra a dostala právo používat sakristie Univerzitního kostela - Invalidovnu. Začátkem 20. století vládla hospodářská krize a realizovány byly jen nejpotřebnější stavby pro dělníky. Za takových poměrů překvapil sbor evangelické církve, který se ujal výstavby kostela pro věřící.

Soutěžní návrhy

Soutěžní podmínky vypsal v roce 1923 evangelický farář Miloš Rupeldt. Přispěl v nich radou pro situační a dispoziční řešení evangelického kostela. +more První cena nebyla udělena. Druhou cenu získal architekt Gahura ze Zlína, třetí architekt Tvarožek z Bratislavy. Ceny obdrželi hlavně pro amfiteatrální půdorys přizpůsobený duchu evangelického obřadu. Celková úroveň soutěže však byla velmi slabá a tak byl projekt zadán místnímu architektu Josefu Markovi, který pomocí evangelického sboru a přesných informací rozřešil dispozice evangelického kostela.

Architektura

Informační popisek na kostele

Exteriér

Objekt evangelického kostela je umístěn na náměstí SNP v těsném kontaktu s městskými hradbami. Architektonická kompozice kostela je realizací reformačních názorů na koncepci kostela, jak je v poválečných časech zformuloval biskup Juraj Janoška. +more Monumentálně působící průčelí se opírá na severní straně o masivní hmotu věže čtvercového půdorysu, která je ukončena nadstavbou zvonice s hodinami a zvony. Je částečně vysunuta z uzavřeného půdorysného schématu. Exteriér je v přízemí rozšířený arkádovým ochozem, z něhož vedou ve dvou predstavěných válcových věží schodiště na emporu. Arkádový ochoz byl původně zasklený.

Interiér

Celý interiér je orientován ke kazatelně, proto má půdorys kostela půlkruhový tvar. V tomto směru má uspořádané řady sedadel s emporou. +more Přístup na emporu je ze dvou bočních válcových věží. Jednoduché průčelí interiéru je doplněno trojicí výklenků. V prostředním, největším je umístěna kazatelna a před ní oltář se sochou Krista podle Canovy. V bočních nikách je křtitelnice a prostor pro pěvecký sbor. Interiér kostela prosvětluje řada půlkruhový zakončených vysokých oken. Posvěcení kostela provedli 18. října 1924 tehdejší biskupové Juraj Janoška a Samuel Zoch. V roce 1974 byl jednoduchý interiér doplněn závěsným podhledovým stropem.

Odkazy

Reference

Literatura

Dulla M. , Moravčíková H. +more: Architektúra Slovenska v 20. storočí, vyd. : Slovart 2002, Bratislava, str. 330 * Krivošová J. : Evanjelické kostoly na Slovensku, Tranoscius Liptovský Mikuláš 2001, str. 271 * Foltýn L. : Slovenská architektúra a česká avantgarda 1918 - 1939, Welt Print Charlie 1993, Bratislava, s. 87-88 * Rada Mesta Trnava: Trnava 1238 - 1938, Spolok Sv. Vojtecha v Trnave 1938, Mandel J. : Umenie po prevrate, str. 313 * Trnavské kostoly, Spolok Sv. Vojtecha, Trnava 2001, str. 24.

Externí odkazy

[url=http://www.trnava.sk/new/viewpage.php?&sekcia=mesto&menu=prehliadka_mesta&page_id=91&kam=18]Kostel na trnava.sk[/url]

Kategorie:Kostely v Trnavě Trnava