Evropské právo hospodářské soutěže

Evropské právo hospodářské soutěže je součástí práva Evropské unie zaměřené na odstraňování překážek obchodních vztahů v rámci společného trhu. Souvisí především s potíráním kartelových dohod, zneužívání dominantního postavení, nedovolených fúzí a státními podporami. Obecně je definována v hlavě sedmé Smlouvy o fungování Evropské unie a posléze v příslušných aktech sekundárního unijního práva a dalších pramenech. Politika volné hospodářské soutěže navazuje právě na koncepci společného trhu a rovněž úzce souvisí s politikou vnějších obchodních vztahů.

Historie

Jedním z hlavních cílů zakladatelů Evropského společenství, státníků kolem Jeana Monneta a Roberta Schumana, bylo zformování společného trhu. K dosažení tohoto cíle bylo nezbytné vytvoření kompatibilního, transparentního a standardizovaného regulačního rámce pro právo hospodářské soutěže. +more Základním legislativním aktem bylo v současnosti nahrazené nařízení Rady 17/62. Aby se předešlo rozdílným interpretacím každého národního soudu Evropského práva hospodářské soutěže, byla Komisi udělena role hlavního donucovacího orgánu.

První situací, ve které Komise rozhodla v rámci článku 101 byl případ německého výrobce domácích spotřebičů Grundig v roce 1964. Společnost Grundig nejednala v souladu s Evropským právem hospodářské soutěže, když udělila výhradní obchodní zastoupení své francouzské dceřiné společnosti. +more Rozhodnutí Komise potvrdil v roce 1966 v případu Consten & Grundig Soudní dvůr Evropské unie. Ten rozšířil definici praktik ovlivňujících trh tak, aby zahrnovali potencionální dopady a zároveň potvrdil své klíčové postavení v této problematice spolu s Komisí. Docházelo také ale ke dvojí kritice Komise a její monopolové politiky. První část kritik označovala prosazování článku 102 jako neefektivní z důvodu ochrany jednotlivých členských států pro klíčové společnosti. Kritika přicházela i z akademické sféry, a to hlavně kvůli opomenutí dynamiky chování jednotlivých společností, ze kterého by v konečném důsledku mohl zákazník profitovat.

I přes kritiku fungovalo toto uspořádání vcelku dobře, až do poloviny 80. let 20. +more století. V tomto období začalo být zřejmé, že jak evropská ekonomika roste a stává se komplexnější, Komise se postupně nebude schopna vypořádat s takovým množstvím případů. Centralizovanost a kritika evropských soudů ohledně procedur, interpretací a ekonomických analýz spolu s rýsujícími se rozšířeními Evropské unie v letech 2004 a 2007 byly jasnými důvody pro reformu. Už v té době prací přehlcená Komise mohla očekávat pouze jen další strmý nárůst agendy.

Na tyto výzvy odpověděla Evropská komise strategií na decentralizaci implementace Evropského práva pro hospodářskou soutěž. Nařízení Rady 1/2003 vytváří z národních orgánů pro hospodářskou soutěž a vnitrostátních soudů členských států stěžejní instituce pro vymáhání článků 101 a 102. +more Evropská komise si ponechala významné postavení ve vymáhacím mechanismu v rámci nově vytvořené Evropské soutěžní sítě. Tato koordinační instituce působí jako místo pro diskuzi a spolupráci evropských soutěžních úřadů v případech, kdy by mělo dojít k aplikaci článků 101 a 102 SFEU (články 81 a 82 Smlouvy ES). ECN usiluje o vybudování účinného právního rámce pro prosazování Evropského práva hospodářské soutěže proti subjektům porušujícím pravidla hospodářské soutěže a jednajícím v konfliktu se zájmy spotřebitelů.

Vývoj politiky volné hospodářské soutěže

Evropské společenství uhlí a oceli

V ESUO znamenala politika volné hospodářské soutěže zákaz těch dohod a rozhodnutí, které přímo či nepřímo směřovaly k vyloučení, omezení nebo zkreslení normálního působení volné soutěže na společném trhu.

Evropské hospodářské společenství

V EHS byla zaváděna konkrétní opatření k zabraňování narušování společného trhu (např. určování cen ze strany podniků, rozdělování trhu, nerovné podmínky vůči obchodním partnerům atd. +more) ve formě směrnic Rady. Komise pak prováděla monitorování, vyšetřování, implementaci aktů, udělování sankcí atd.

Evropská unie

Vznikem EU byly provedeny určité změny - byly rozšířeny povolené státní podpory (kultura atd.) a Rovněž byl do dění více zapojen Evropský parlament skrze konzultace.

Vliv národních států

Přesto, že politika volné soutěže byla plně delegována na evropské instituce (Komisi), státy zde mají nadále svůj vliv. Jednak skrze to, že ovlivňují složení Komise a ta samozřejmě nerozhoduje zcela nestranně. +more Dále i tím, že Komise má za úkol realizaci politiky, která je vymezena na základě rozhodnutí Rady. Diskutovalo se tak např. o vytvoření samostatného úřadu (např. Evropského kartelového úřadu) k oslabení Komise nebo o posílení komisaře pro volnou soutěž k omezení vlivu států.

Formy porušování volné soutěže

Kartelové dohody

Kartelové dohody představují narušení hospodářské soutěže, které může spočívat ve stanovení ceny, dohodách o kvótách, rozdělení trhu, diskriminaci obchodních partnerů atd.

Zneužití dominantního postavení

Zneužití dominantního postavení na trhu může znamenat vynucování cen, omezování výroby, odbytu a technologického rozvoje ke škodě spotřebitele, nerovné podmínky vůči obchodním partnerům, vázání smluv na splnění podmínek, které se smlouvou nesouvisí atd.

V případě existence kartelové dohody či zneužití dominantního postavení může nastoupit vyšetřování Komise. To zahrnuje několik etap: # uklidňující nebo varovné dopisy (snaha o neformálnost, informovat firmu, že je něco špatně nebo ne) # otevření řízení # vyšetřování # jednání Poradního výboru ve věcech kartelů a monopolů # uzavření vyšetřování, které vede k: #* vydání negativního osvědčení (vše v pořádku), #* udělení pokuty nebo #* rozhodnutí o výjimce

Spojování soutěžitelů

Spojování soutěžitelů znamená fúzi dvou nebo více podniků, jež původně působily na trhu samostatně a která vede k dominantnímu postavení. V tomto případě se tedy jedná o preventivní zásah (ještě před tím, než je dominantní postavení zneužito). +more Probíhá zde schvalovací proces u Komise.

Rovněž postavení veřejných podniků nesmí být v rozporu s volnou soutěží. Státní podpory je třeba oznamovat Komisi (existují slučitelné i neslučitelné se společným trhem).

Kontrola dodržování politiky ochrany hospodářské soutěže

Evropská síť pro hospodářskou soutěž

Kontrolu dodržování politiky ochrany hospodářské soutěže v Evropské unii zajišťuje Evropská síť pro hospodářskou soutěž (European Competition Network), která je tvořena Evropskou komisí na celoevropské úrovni a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž na úrovni členských států Evropské unie. V České republice je tímto vnitrostátním orgánem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Evropská komise a vnitrostátní orgány spolupracují na případech týkajících se článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), přičemž článek 101 SFEU zakazuje kartely a protisoutěžní chování a článek 102 SFEU staví mimo zákon jakékoli zneužití dominantního postavení firem. Nařízení zřizující Evropskou síť pro hospodářskou soutěž (ES) č. +more 1/2003 zároveň zřídilo systém souběžných pravomocí, který umožňuje všem orgánům pro hospodářskou soutěž uplatňovat články 101 a 102 SFEU.

Evropská komise

Na dodržování politiky ochrany hospodářské soutěže na úrovni Evropské unie dohlíží jako orgán její výkonné moci Evropská komise.

Evropská komise nemusí předkládat svá rozhodnutí v oblasti politiky ochrany hospodářské soutěže ke schválení Radě ministrů či Evropskému parlamentu, jedinou opornou evropskou institucí je v tomto případě Evropský soudní dvůr, který může rozhodnutí vydaná Evropskou komisí přezkoumat.

Reference

Související články

Politika vnějších obchodních vztahů (Evropská unie) * Politiky Evropské unie * Společný trh (Evropská unie)

Literatura

FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009, 803 s. .

BALDWIN, Richard E., WYPLOSZ, Charles a ŠAROCH, Stanislav. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2013.

TOMÁŠEK, Michal et al. Právo Evropské unie. Praha: Leges, 2017.

CINI, Michelle. Competition policy in the European Union / Michelle Cini and Lee McGowan. 2009.

Policy-making in the European Union / edited by Helen Wallace, Mark A. Pollack, Alasdair R. Young. 2015.

Externí odkazy

https://europa.eu/youreurope/business/sell-abroad/free-competition/index_cs.htm * https://europa.eu/european-union/topics/competition_cs *

*

* https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX%3A32003R0001

Kategorie:Ekonomika Evropské unie