Cesko.wiki Evropský soud pro lidská práva
Author
Albert FloresEvropský soud pro lidská práva (European Court of Human Rights) je soudní orgán, který je součástí Rady Evropy. Jeho hlavním úkolem je rozhodovat ve věcech týkajících se lidských práv v zemích, které jsou signatáři Evropské úmluvy o lidských právech. Sídlo soudu se nachází ve francouzském městě Štrasburk. Evropský soud pro lidská práva je tvořen soudci, kteří jsou nominováni každou ze zemí signatářů úmluvy. Soud rozhoduje o porušení lidských práv a svobod v rámci jednotlivých zemí, které se podrobně zkoumá a posuzuje na základě předložených žalob jednotlivců nebo skupin osob. Jeho rozhodnutí jsou závazná a platná ve všech zemích, které ratifikovaly Evropskou úmluvu o lidských právech. Evropský soud pro lidská práva se zabývá širokým spektrem lidských práv, včetně svobody projevu, práva na soukromí, zákazu mučení, práva na spravedlivý a veřejný proces, práva na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, práva na rodinný a soukromý život a dalších. Soud také kontroluje dodržování principů demokracie a právního státu. Evropský soud pro lidská práva je jedním z nejvýznamnějších mezinárodních soudů pro ochranu lidských práv. Jeho rozhodnutí mají velký vliv na právní systémy jednotlivých států, přispívají k rozvoji a posílení lidských práv v Evropě a podporují dodržování standardů lidských práv ve všech zemích.
Berlínské zdi Evropský soud pro lidská práva (ESLP; francouzsky Cour européenne des droits de l'homme, anglicky European Court of Human Rights) je mezinárodní soud se sídlem ve Štrasburku, který byl zřízen roku 1959 k projednávání porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (1950).
Podle původního znění Úmluvy se kontrolní mechanismus kromě Soudu skládal ještě z Evropské komise pro lidská práva, která projednávala příslušnost stížností zaslaných jednotlivci, zjišťovala skutečnosti a případně se pokusila o smírné řešení sporu. Soud pak projednával ty případy, které mu předložila Komise nebo některý ze smluvních států.
Nepružnost a pomalost systému si vyžádala změnu uskutečněnou Protokolem č. 11 k Úmluvě. +more Od 1. listopadu 1998 funguje místo Komise a Soudu jen jediný orgán - stálý Soud. Výboru ministrů Rady Evropy byla také omezena pravomoc pouze na dohlížení nad rozsudky Soudu.
Soudci
Co do počtu soudců jde o jeden z největších mezinárodních soudních orgánů, neboť každý smluvní stát je zastoupen jedním soudcem (v současnosti 47 soudců). Stát však nutně u Soudu nemusí mít svého zástupce, není ani omezen počet soudců stejné národnosti. +more Každá smluvní strana může navrhnout až tři kandidáty (tedy i cizince), ze kterých jsou soudci voleni Parlamentním shromážděním Rady Evropy na 9 let bez možnosti znovuzvolení (Článek 23 odstavec 1 Úmluvy). Věkový limit pro soudce je 70 let. Za Českou republiku je soudkyní Kateřina Šimáčková.
Projednávání případů
Stížnost na porušení Úmluvy může k Soudu podat buď některý smluvní stát (mezistátní stížnost) nebo jednotlivci, skupiny jednotlivců či nevládní organizace (individuální stížnost). Individuální stížnost je přípustná pouze v případě, že k porušení základního práva chráněného Úmluvou došlo státní mocí, tedy ze strany členského státu Rady Evropy.
O přijatelnosti individuálních stížností rozhoduje tříčlenný Výbor, který ji může jednomyslně odmítnout nebo přijmout. Věc pak postupuje sedmičlennému Senátu, jenž rozhodne o jejím meritu. +more Sedmičlenný Senát také rozhoduje o přijatelnosti a meritu mezistátních stížností. Pokud jde o mimořádně závažnou kauzu, může Senát postoupit věc Velkému senátu složenému ze sedmnácti soudců. Rozsudek Velkého senátu je konečný. Po vynesení rozsudku sedmičlenným Senátem mohou ve výjimečných případech sporné strany do tří měsíců ještě podat žádost o projednání před Velkým senátem.
Podmínky přijatelnosti individuální stížností: * Musí být vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky. V České republice to znamená zamítnutí ústavní stížnosti Ústavním soudem. +more * Stížnost musí být podána do šesti měsíců od konečného vnitrostátního rozhodnutí. * Nesmí jít o anonymní stížnost. * Překážka rei iudicatae - musí jít o věc novou, která nebyla už Soudem projednána, nebo nebyla předložena k projednání jinému mezinárodnímu orgánu. * Nepřípustné jsou stížnosti zjevně nepodložené, neslučitelné s ustanovením Úmluvy nebo případně i ty, které zneužívají práva na stížnost.
Kromě projednávání stížností podává Soud na základě žádosti Výboru ministrů také posudky týkající se výkladu Úmluvy.
Rozsudky týkající se České republiky
V červenci 2017 zamítl Evropský soud pro lidská práva stížnost na Velkou Británii, kterou k němu podala rodina Čecha ubitého k smrti v roce 2016 v Londýně. Obviněný britský občan, který českého imigranta umlátil řetězem, byl britským soudem zproštěn obžaloby a vrah nebyl uznán vinným ani z úmyslného zabití.
V polovině roku 2017 podala Eva Michaláková podmět k Evropskému soudu pro lidská práva v případu odebrání jejich dětí. Soud podnět přijal k dalšímu projednání. +more 20. ledna 2022 rozhodl soud, že norský sociálněprávní úřad Barnevernet neporušil práva matky v kauze rodiny Michalákových.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. echr. +morecoe. int]Evropský soud pro lidská práva[/url] - oficiální stránka (anglicky a francouzsky) * [url=http://eslp. justice. cz/]Vyhledávání rozsudků a rozhodnutí ESLP[/url] * [url=http://www. ochrance. cz/stiznosti-na-urady/chcete-si-stezovat/zivotni-situace-problemy-a-jejich-reseni/evropsky-soud-pro-lidska-prava-jak-se-na-nej-obracet/]Jak se obracet na Evropský soud pro lidská práva[/url] - na stránkách českého veřejného ochránce práv (ombudsmana). * [url=https://web. archive. org/web/20060522145619/http://www. echr. coe. int/NR/rdonlyres/82E3CE7F-5D3D-46EB-8C13-4F3262F9E20B/0/CzechTch%C3%A8que. pdf]Český překlad Evropské úmluvy o lidských právech[/url] - na stránkách Evropského soudu pro lidská práva * Interview, v kterém Luzius Wildhaber, první předseda Soudu pro lidská práva, popisuje jeho činnost a úkoly: [url=https://web. archive. org/web/20070223144630/http://www. nzz. ch/2006/12/26/eng/article7376366. html]Wildhaber steps down from human rights court - Swiss judge Luzius Wildhaber has a mountain of paperwork to do before he retires as president of the European Court of Human Rights[/url], Swissinfo / NZZ, 26. 12. 2006.
Kategorie:Mezinárodní soudy Kategorie:Rada Evropy Kategorie:Organizace založené roku 1959 Kategorie:Organizace ve Štrasburku Kategorie:Soudy ve Francii