Expozice bludných balvanů ve Velké Kraši

Expozice bludných balvanů ve Velké Kraši je veřejně volně přístupná sbírka bludných balvanů instalovaná v obci Velká Kraš v severním podhůří Rychlebských hor v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Bludné balvany jsou tvořeny skandinávsko-baltskými horninami a byly do podhůří Rychlebských hor transportovány Severoevropským pevninským ledovcem ve starších čtvrtohorách (pleistocénu).

Popis

Expozice je instalována v obci Velká Kraš, 150 m severně od soutoku Vidnávky a Černého potoka (50. 3642178N, 17. +more1654333E). Obsahuje 72 bludných balvanů, nasbíraných v okolí obcí Vidnava, Velká Kraš a Stará Červená Voda. Největší exponát má vážením zjištěnou hmotnost 2,02 tuny. Délka balvanů se pohybuje v rozmezí 45 až 170 cm. Expozice byla postupně sestavena mezi lety 2000 a 2005. Exponáty jsou očíslovány a popsány na informační tabuli.

Geologie

Ve středním pleistocénu bylo podhůří Rychlebských hor (Vidnavská nížina a Žulovská pahorkatina) pokryto pevninským ledovcem. Tento tzv. +more Severoevropský ledovcový štít se v ledových dobách (glaciálech) rozrostl ze Skandinávského pohoří po celé severní polovině Evropy. V elsterské ledové době zasáhl okraj ledovcového štítu i do podhůří Rychlebských hor a do Zlatohorské vrchoviny. Na Vidnavsku ledovec erodoval plastické kaolínové i tvrdé žulové skalní podloží i starší říční uloženiny Vidnávky. Uvedený horninový úlomkovitý materiál pak ledovec uložil na své spodině. Roztátím ledovce vznikly divočící řeky tavné vody, které uložily vrstevní sled štěrků a písků. Místy vznikla menší jezera, na jejichž dně se usazoval prach a jemný písek. Sedimenty související s přítomností ledovce se vyskytují hlavně mezi Vidnavou, Starou Červenou Vodou a Malou Kraší a dále pak budují ploché temeno vrchu Hrouda (289 m n. m. ) mezi Vidnavou a Horními Heřmanicemi. Typickou složkou uvedených sedimentů jsou bludné balvany hornin, které pevninský ledovec erodoval ze skalního podloží ve švédsko-baltsko-finské oblasti. Vidnavsko představuje jedno z nejbohatších nalezišť bludných balvanů v České republice. Nejvíce jich nalezneme v okolí kaolínových jam jižně od Vidnavy a na již zmíněném návrší Hrouda.

Složení a původ bludných balvanů

Bludné balvany tvoří nejčastěji žuly a jím příbuzné hlubinné vyvřeliny, dále pak ruly, migmatity, kvarcity, pískovce, vzácně vápence. Bludné balvany na území České republiky pocházejí ze Švédska, z ostrovů a dna Baltského moře a z jihozápadního Finska. +more Uvedené oblasti jsou součástí Baltského štítu neboli Fenoskandie. Mnohé z hornin tvořících bludné balvany jsou svými minerály, strukturou a texturou natolik typické, že podle speciálních určovacích atlasů lze přesně vymezit jejich původ.

V expozici jsou zastoupeny následující provenienčně přesně určené bludné balvany:

* žula typu rapakivi, pyterlitická žula, žulové a křemenné porfyry z Ålandského souostroví, * červený křemenný porfyr ze dna Baltského moře jihovýchodně od Ålandského souostroví, * Oxåsen porfyr, Grönklitt porfyrit, žuly typu Siljan a Garberg z regionu Dalarna ve středním Švédsku, filipstadská žula od jezer Vänern a Vättern, * žuly, porfyry a kvarcity z regionu Småland v jihovýchodním Švédsku, * rula z ostrova Bornholmu, * jotnický pískovec (červený pískovec proterozoika Švédska, Finska nebo Botnického zálivu), * bazální Nexö pískovec z Bornholmu (spodní kambrium), * skolitový pískovec (s fosilními doupaty ichnorodu Skolithos) ze spodního kambria jižní části Baltského moře, * pískovec typu Hardeberga ze spodního kambria jižní části Baltského moře, * páskovaný kalmarsundský pískovec ze spodního kambria jižní části Baltského moře.

Odkazy

Reference

Literatura

JÜTTNER, Karel. Das nordische Diluvium im westlichen Teile von Österr. +more-Schlesien. Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums. Brno: 1912, sv. XII. , sešit 2, s. 119-265. * * *UHLÍŘ, Aleš. Die Nutzung von Findlingen im Gebiet von Ostrava (Tschechische Republik). Geschiebekunde aktuell, 2019, 35 (1), s. 9-12. *UHLÍŘ, Aleš. Die Rundhöckerlandschaft in den Ostsudeten im Gebiet von Osoblaha und Vidnava (Tschechische Republik). Geschiebekunde aktuell. 2019, 35 (2), s. 41-44. *UHLÍŘ, Aleš. Oblíková krajina na Osoblažsku. Sborník Bruntálského muzea. 2019, s. 108-113.

Externí odkazy

[url=http://lokality.geology.cz/2559]Geologické lokality: Zahrádka bludných balvanů ve Velké Kraši[/url]

Kategorie:Bludné balvany v okrese Jeseník Kategorie:Vidnavská nížina Kategorie:Velká Kraš Kategorie:Venkovní expozice hornin