Extáze svaté Terezy
Author
Albert FloresExtáze svaté Terezy je román, který napsal spisovatel Alain Bosquet. Vyšel poprvé v roce 1965 a pojednává o životě a duchovních prožitcích svaté Terezie z Avily, španělské katolické mystičky ze 16. století. Kniha je rozdělena do tří částí. První část představuje život Terezie od jejího mládí až po dospělost. Druhá část popisuje její vstup do kláštera a pohnutý vnitřní život, který prožívala jako mystička. Poslední část se zaměřuje na její duchovní cesty a dosažení extáze, které se staly hlavním předmětem jejího duchovního života. Román se zabývá nejen Tereziinými vlastními prožitky, ale také kontextem, ve kterém žila. Autor se snaží ukázat, jaké obtíže a překážky musela Terezie v důsledku své víry a mystických prožitků překonat. Kniha se také dotýká otázky ženské identity a role ženy ve společnosti a církvi. Extáze svaté Terezie je považována za jedno z nejvýznamnějších děl Alaina Bosqueta. Díky svému literárnímu zpracování a hloubce témat se stala populární jak mezi čtenáři, tak u kritiky. Román přináší zajímavý pohled na život svaté Terezie z Avily a její duchovní percepci.
Extáze svaté Terezy, italsky Estasi di santa Teresa d'Avila, je sochařské dílo vytvořené italským barokním sochařem a architektem Gian Lorenzo Berninim. Nachází se v karmelitánském kostele Santa Maria della Vittoria v Římě, konkrétně v tzv. kapli Cornaro (Capella Cornaro).
Vznik a koncepce
Bernini v kapli pracoval v letech 1645-1652 jako architekt, sochař i malíř, a to z pověření kardinála Federica Cornara, který si tu dal postavit rodinnou hrobku s oltářem nové španělské světice a mystičky Terezie z Avily, zakladatelky řádu karmelitániek. Bernini proměnil prostor kaple na divadelní scénu, kde postavy členů rodu Cornaro hledí z postranních reliéfů k sloupovému oltáři s vysoce umístěným a shora osvětleným sousoším Extáze svaté Terezie. +more Výjev sousoší se odehrává na pozadí zlatými paprsky osvětleného prostoru. V centru mladá krásná řeholnice spočívá v extatickém zemdlení na plovoucím oblaku jako na lehátku. Množství volně vlající oblečení, ze kterého vyčnívají pouze bosé nohy, ruce a obličej, dává tušit jemné obrysy jejího těla. Nad jejím ochablým tělem stojí ve vítězném postoji anděl, v pravé ruce držící šíp, kterým jako vyjádření proniknutí Boží láskou probodl Terezino srdce. Současně se odklání, jakoby sledoval účinek svého činu. Vzrušený stav slastné a současně bolestné závratě Terezie od Ježíše sama popsala ve svém životopise.
V podobném duchu se nese výzdoba, architektura a malby kaple Altieri (Capella Altieri) v kostele San Francesco a Ripa. Terezino sousoší připomíná socha umírající a vizemi zachvácené Blahoslavené Ludoviky Albertoni. +more Bernini ho vytvořil roku 1674.
Odkazy
Reference
Literatura
O. J. Blažíček, Gianlorenzo Bernini, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1964 * B. Hitzen-Bohlen, Řím - umění a architekturu, Slovart, Praha, 2008,
Externí odkazy
Kategorie:Barokní sochy Tereza Kategorie:Kultura v Římě Kategorie:Mramorové sochy v Itálii Kategorie:Sochy žen Kategorie:Sochy andělů