FC Schalke 04

FC Schalke 04 (celým názvem: Fußballclub Gelsenkirchen-Schalke 04 e. V.) je německý sportovní klub, který sídlí ve městě Gelsenkirchen v Severním Porýní-Vestfálsku. Založen byl 4. května 1904 pod názvem Westfalia Schalke. Svůj současný název nese od roku 1912. Od sezóny 1991/92 působil v Bundeslize, německé nejvyšší fotbalové soutěži, ovšem v sezóně 2020/21 se umístil poslední a sestoupil do 2. Bundesligy. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Veltins-Arena s kapacitou 62 271 diváků.

Nejslavnější éru klub prožíval v období nacistického režimu, kdy se mu povedlo probojovat devětkrát do finále celoněmeckého mistrovství, v němž pak zvítězil v šesti případech. I kvůli těmto úspěchům se v průběhu následujících let začalo mluvit o tehdejší přízni Hitlera k samotnému klubu. +more Poslední a celkově sedmý titul získal klub sezóně 1957/58. Největším rivalem Schalke je další úspěšný klub z regionu Porýní, Borussia Dortmund.

Mezi největší mezinárodní úspěchy pak patří vítězství v Poháru UEFA v sezóně 1996/97 a semifinále Ligy mistrů.

Mimo mužský fotbalový oddíl má sportovní klub i jiné oddíly, mj. oddíl basketbalu, elektronického sportu (FC Schalke 04 Esports), házené, lehké atletiky a stolního tenisu.

Historie

Založení klubu a úspěšná období v první polovině 20. století

Klub byl založen 4. května 1904 skupinou náctiletých chlapců, kteří klub pojmenovali Westfalia Schalke. +more Roku 1912 se klub spojil se sportovním celkem 1877 Schalke, v roce 1924 se kluby zase od sebe oddělily. Následně vznikl klub FC Schalke 04, který změnil klubové barvy z červenožluté na modrobílou. Mezi roky 1927 a 1928 došlo k vybudování nového stadionu.

Rozvoj Schalke byl spojený s vývojem regionu zaměřeného na těžbu uhlí. Ta sem zavedla mimo jiné přistěhovalce z Polska, z nichž mnozí (nebo jejich potomci) viděli ve fotbale odreagování. +more Ve 20. letech si hornické mužstvo vštěpilo nový styl hry (přezdívaný ) inspirovaný skotským fotbalem zaležený na rychlých přihrávkách, což před rokem 1929 přineslo tři triumfy v regionální lize. Díky vazbám na místní hornickou komunitu dodávající týmu punc dělnické třídy si Schalke vysloužilo si přezdívku .

Další úspěšnou etapou se stala 30. a 40. +more léta, to se Schalke devětkrát dostalo do finále německého mistrovství, přičemž v šesti případech zvedalo nad hlavu trofej. V roce 1937 navíc vyhrálo domácí pohár. Hra se opírala o výkony hvězd jako byli Fritz Szepan či Ernst Kuzorra, oba hráči byli polského původu.

Během války padli na frontě hvězdní hráči Ala Urban a Bernhard Füller. Úspěšnou válečnou éru zakončil klub vítězstvím nad Alemannia Gelsenkirchen 21. +more října 1944. O něco později, 6. listopadu 1944, zničilo bombardování Spojenců stadion.

Poválečná léta a založení Bundesligy

V době poválečné tým na úspěšnou éru nenavázal a poslední titul získal roku 1958. V roce 1963 patřilo Schalke mezi zakládající týmy nové domácí ligy - Bundesligy. +more Pod taktovkou kapitána Reinharda Libudy získalo v roce 1972 druhou trofej z domácího poháru. Během 80. let Schalke natřikrát sestoupilo (1981, 1983, 1988), záhy se ale zase vrátilo mezi elitní týmy. Od roku 1991 je v první lize.

V ročníku 1996/97 dosáhl tým z Gelsenkirchenu finále Poháru UEFA, ve kterém se střetl s italským týmem Inter Milán. Protože oba domácí zápasy skončily výhrou domácích 1:0, rozhodoval na San Siru penaltový rozstřel, který Schalke zvládlo poměrem 4:1. +more Páteř tohoto týmu tvořili fotbalisté Marc Wilmots, Mike Büskens, gólman Jens Lehmann a rovněž Češi Radoslav Látal a Jiří Němec. To vše pod vedením trenéra Huuba Stevense.

Titul na dosah

Útočník Gerald Asamoah V ročníku 2000/01 se hráči Huuba Stevense ocitli na dosah mistrovského titulu - prvního v Bundeslize - na úkor úřadujícího mistra Bayernu Mnichov, jemuž ve třetím titulu za sebou bránila též domácí prohra se Schalke 1:3. +more Před závěrečným domácím střetnutí se SpVgg Unterhaching se Schalke zmohlo jen na sedm bodů ze 12 možných a zaostávalo tak za Bayernem o tři body, ovšem s lepší bilancí vstřelených a obdržených gólů. Za přítomnosti více než 65 tisíc příznivců na Parkstadionu se Schalke potkalo se sestupem ohroženým soupeřem, který se ale dostal do vedení 2:0. Do poločasu ale stačili vyrovnat Nico van Kerckhoven a Gerald Asamoah a přestože tým později opět prohrával, na konci zápasu činil stav 5:3 pro domácí tým díky dvěma gólům Jörga Böhmeho a Ebbe Sanda. Bayern Mnichov v Hamburku v závěru inkasoval, v nastaveném čase ale dokázal vyrovnat na 1:1 a zajistil si titul. Právě skončený ročník ale nebyl zcela bez trofejí, Schalke totiž vyhrálo národní pohár. V srpnu došlo ke slavnostnímu otevření nového stadionu s názvem Arena AufSchalke, tou dobou jednoho z nejmodernějších stadionů v Evropě.

Poslední sezóny

Veltins Arena, domácí stadion Schalke +morejpg|náhled|vpravo'>Tým před utkáním s ukrajinským Šachťarem v Evropské lize UEFA Léta roku 2009 začal tým trénovat Felix Magath, v minulé sezóně mistr Německa. Poprvé od roku 2000 se Schalke nezúčastnilo evropských pohárů a zadlužení znemožnilo výrazněji posilovat. Přesto přišli spíše mladí fotbalisté, např. záložníci Jan Morávek nebo Lewis Holtby, kteří měli doplnit zkušenější hráče jako Jermaine Jones a Heiko Westermann. Podařilo se udržet oporu v podobě gólmana Manuela Neuera. V útoku nadále působil Kevin Kurányi a Jefferson Farfán. Magath se opět prokázal jako zkušený trenér a dovedl Schalke ke druhému místu.

Další úspěch v Evropě přišel v roce 2011, když se tým dostal do semifinále Ligy mistrů.

V ročníku 2015/16 se „přepisovala“ klubová historie, když byl nový ročník zahájen nejlepší bilancí za posledních 44 let. Nový trenér André Breitenreiter dovedl klub k pátému místu, zajišťující další rok start v Evropské lize. +more Svými výkony zaujal útočník Leroy Sané se statistikou 8 gólů a 8 asistencí. Cesta domácím pohárem skončila ve 2. kole (Borussia Mönchengladbach), cesta Evropskou ligou v šestnáctifinále (Šachtar Doněck).

Během letních měsíců roku 2017 převzal tréninky mužstva 32letý nepříliš zkušený Domenico Tedesco, pro něhož šlo o první prvoligové angažmá v trenérské roli. Jeho rozhodnutím zde skončilo působení dvou dlouholetých opor: obránce a kapitána v jednom Benedikta Höwedese a útočníka Klaase-Jana Huntelaara, prvního z důvodu četných zranění, druhého z důvodu věku, navíc se klub rozhodl šetřit na platech. +more Huntelaara nahradil do té doby jen ve druhé lize působící Guido Burgstaller. Přestože se mužstvo teprve sžívalo s novými herními prvky a po šesti zápasech mělo na kontě už tři prohry, postupem času se výsledky zlepšily ruku v ruce s obrannou hrou. Obranu utvořili zkušený 35letý stoper Naldo a 21letý obránce Thilo Kehrer podporovaní záložníkem Benjaminem Stamboulim. V podzimním derby proti Borussii Dortmund prohrávalo Schalke na Vestfálském stadionu po 25 minutách 0:4, ale od 60. minuty do konce utkání dokázalo vyrovnat na 4:4. Na konci ročníku 2017/18 se Schalke dostalo na 2. místo za znovu dominantním Bayernem Mnichov. Po domácí prohře 0:1 s Eintrachtem Frankfurt se Schalke rozloučilo s německým pohárem v semifinále, Frankfurt nakonec v poháru zvítězil poté, co ve finále porazil ligového vítěze Bayern.

V další sezóně 2018/19 se také vlivem zranění v útočných řadách nepodařilo navázat na práci z předchozího roku. Útočník Mark Uth zaznamenal jen dvě branky. +more Důsledkem toho se během podzimu podařilo vstřelit více než jeden gól jen ve třech utkáních. Odchod Thila Kehrera částečně kompenzovala forma jiného obránce Salifa Saného. V konečné tabulce nakonec Schalke zaujmulo 14. příčku. Zklamaly výkony středopolaře Sebastiana Rudyho, který se v létě 2018 stal třetí nejdražší posilou klubové historie (přestupová částka dosáhla 16 milionů €).

Sestup

Roky špatného řízení klubu včetně předsedy Clemense Tönniese, finanční kondice a fiaska na přestupovém poli vyústila v sezóně 2020/21 v sestup. Schalke prostřídalo pětici trenérů a trojici sportovních ředitelů a přiblížilo se nelichotivému rekordu Tasmanie Berlin v počtu proher. +more Ostudě zamezila jen výhra 4:0 proti Hoffenheimu, ale jelikož dalších 12 zápasů tým nevyhrál a získal celkem 16 bodů, stal se sestup jistotou už v polovině dubna. Mužstvo svými výkony táhl Matthew Hoppe.

Historické názvy

Zdroj:

* 1904 - Westfalia Schalke * 1912 - fúze s Schalker Turnverein 1877 ⇒ FC Schalke 04 (Fußballclub Gelsenkirchen-Schalke 04)

Rivalita

Utkání mezi Schalke a Borussií Dortmund na domácím stadionu v roce 2009 Hlavním rivalem Schalke je Borussia Dortmund. +more Poprvé jejich hráči sehráli vzájemné utkání 3. května 1925 a to skončilo vítězstvím Schalke 4:2. Řada následujících 17 utkání vyzněla jednoznačně pro Schalke, které vyhrálo 16 z nich. Porážku o gól tým okusil až během 14. listopadu 1943, to se již radovali Die Borussen. Situace se následně otočila a dominanci v západoněmecké regionální Oberlize nastolil Dortmund.

Dortmund sehrál významnou roli v sezóně 2006/07, když mužstvo Schalke připravil o možnost vyhrát ligu poprvé od roku 1958. Schalke v posledním 34. +more kole podlehlo 0:2 a titul proto putoval do Stuttgartu.

Během zářijového vzájemného utkání v roce 2008 se Schalke na hřišti rivala po 54 minutách chopilo vedení 3:0, ale domácí dokázali v závěru vyrovnat na 3:3. Utkání nabídlo mimo jiné dvě penalty a dvě vyloučení.

Mezi fotbalisty, kteří ve své kariéře hráli za oba kluby náleží brankář Jens Lehmann, Stan Libuda, Steffen Freund, Ingo Anderbrugge nebo Andreas Möller.

Získané trofeje

Vyhrané domácí soutěže

Fußballmeisterschaft / Bundesliga (7×) ** 1933/34, 1934/35, 1936/37, 1938/39, 1939/40, 1941/42, 1957/58 * DFB-Pokal (5×) ** 1937, 1971/72, 2000/01, 2001/02, 2010/11 * DFL-Supercup (1×) ** 2011 * DFB-Ligapokal (1×) ** 2005 * Westdeutsche Fußballmeisterschaft (4×) ** 1928/29, 1929/30, 1931/32, 1932/33 * Gauliga Westfalen (11×) ** 1933/34, 1934/35, 1935/36, 1936/37, 1937/38, 1938/39, 1939/40, 1940/41, 1941/42, 1942/43, 1943/44 * Fußball-Oberliga West (2×) ** 1950/51, 1957/58

Vyhrané mezinárodní soutěže

Pohár / Evropská liga UEFA (1×) ** 1996/97 * Pohár Intertoto (2×) ** 2003, 2004

Hráči

Významní hráči

Čeští hráči

Jiří Němec (1993-2002) * Radoslav Látal (1994-2001) * Filip Trojan (1999-2004) * Jan Morávek (2009-2012, ale hostoval i v jiných týmech) Alex Král 2022-teď

Trenéři