FNRS-2

FNRS-2 byl první batyskaf. Navrhl jej Auguste Piccard pro ponor do velkých hloubek. Batyskaf, sestrojený v roce 1948 však absolvoval v témže roce jen několik ponorů (s posádkou do hloubky 25 m a bez posádky 1380 m). Poté byl rozebrán. Jeho stavba a provoz však přinesly cenné zkušenosti, využité při stavbě dalších batyskafů. Jeho kabina a další součásti se staly později základem francouzského batyskafu FNRS-3.

Konstrukce

Při konstrukci batyskafu vycházel Auguste Piccard ze svých zkušeností se tratosférickým balónem FNRS a soudobých pokusů s batysférami. Batyskaf navrhl podobně jako balón: kulová gondola je zavěšena na vztlakovém tělese plováku, podobně jako byla kulová gondola stratosférického balónu podvěšena pod jeho obalem.

Gondola o vnitřním průměru 2 m byla složena ze dvou polokoulí, odlitých z oceli v belgických ocelárnách Henricot v Court-Saint-Etiene. Plochy spoje byly přesně obrobeny a obě poloviny k sobě přiloženy a drženy u sebe ocelovými péry. +more Spoj byl zvenku překryt gumovým pásem. Vnitřní průměr gondoly byl přesně 2 m, tloušťka stěn 9 cm, u oken zesílená na 15 cm. Celková hmotnost 10 tun (prázdná) + 1 tuna výbava. Gondola měla dvě okna z plexiskla s vnitřním průměrem 10 cm, vnějším 40 cm (okenní otvory byly kuželovité) a tloušťkou 15 cm. Zesílený plášť kolem oken byl využit ke konstrukci průchodek pro kabely (kolem předního okna) a ke konstrukci vstupního průlezu (kolem zadního okna). Vstupní dveře i vstupní otvor měly tvar komolého kužele s vrcholem ve středu kulové kabiny, aby po uzavření dokonale roznášely tlak. Vnější a vnitřní průměr dveří byly 430 a 550 mm, uprostřed měly okno. Podle výpočtů měla gondola umožnit bezpečný sestup do hloubky 4000 metrů, zbortit by se teoreticky měla až tlakem odpovídajícím hloubce 16 km.

Plovák byl vyroben v Antverpách. Byl tvořen obalem z 1mm ocelového plechu, uvnitř něhož byla umístěna konstrukce pro upevnění kabiny a 7 hliníkových nádrží, plněných benzínem (32 m³). +more Prostřední nejmenší nádrž sloužila k vertikálnímu manévrování. V plováku byly také nádrže na zátěž z ocelových broků. Jejich ovládání bylo elektrické z kabiny. Pokud elektromagnety kolem ústí nádrží protékal proud, nemohly broky procházet. Pokud byl proud přerušen, postupně se broky sypaly z nádrží a tím loď odlehčovaly. Bylo to zároveň i bezpečnostní opatření - při přerušení proudu nebo poruše baterie by došlo k automatickému vynoření. Podobným způsobem (přidržována elektromagnetem) byla k plováku připevněna i hlavní akumulátorová baterie. Mohla tak sloužit jako další nouzová zátěž k odhození.

Provoz

Do kabiny se dalo vstupovat pouze pokud byl batyskaf vyzdvižen nad hladinu. Posádka proto nastoupila do batyskafu ještě na palubě doprovodné lodi. +more Poté byl batyskaf jeřábem spuštěn na hladinu vody. Pak následovalo načerpání benzínu do nádrží plováku. Tyto nádrže byly z bezpečnostních důvodů předtím naplněny inertním CO2. Po odpoutání od jeřábu mohla posádka regulovat ponor vypouštěním benzinu a zátěže. Po vynoření byl benzín z plováku přečerpán do nádrží v lodi, batyskaf byl opět vyzdvižen na palubu doprovodné lodi a posádka mohla opustit jeho kabinu. tento způsob se ukázal jako nepříliš praktický, proto byl později batyskaf Trieste i FNRS-3 vybaven vstupní šachtou.

Historie

Batyskaf FNRS-2 byl navržen ještě před 2. světovou válkou. +more Měl být financován belgickým vládním vědeckým fondem FNRS. Válečné události ale projekt zastavily. Batyskaf byl tedy sestrojen až po válce a dokončen v létě 1948. Pro pokusy dala dánská vláda k dispozici nákladní loď a francouzské námořnictvo zajistilo podporu dvou fregat a hydroplánů v Dakaru. Pokusy pak probíhaly u Kapverdských ostrovů.

26. října 1948 provedl Auguste Piccard první pokusný sestup do hloubky 25 metrů. +more Další pokusy měly být uskutečněny u ostrova Fogo. Zde se uskutečnil 3. listopadu jen jediný automatický sestup do hloubky 1380 m. Poté se zhoršilo počasí, což donutilo posádku vyčerpat do moře benzín z plováku. Nedostatek speciálního benzínu i financí ukončily pokusy. Batyskaf převzali Francouzi, kteří jeho dílů (především kabiny) využili ke stavbě batyskafu FNRS-3.

Externí odkazy

[url=http://cache.eb.com/eb/image?id=6322&rendTypeId=4]obrázek batyskafu na stránkách Encyklopedie Britanika[/url]

Kategorie:Batyskafy Kategorie:Oceánografie