Farská louka

Farská louka je přírodní památka, která se nachází v okrese Česká Lípa v centru obce Slunečná, v sousedství místního Kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde se dříve nacházela farní zahrada.

Historie

Zájem německých historiků a botaniků sdružených v českolipském spolku Nordböhmischer Exkursions-Club vzbudil šafrán bělokvětý na Slunečné v roce 1890, když jej Emil Rösler, student reálného gymnázia v České Lípě, přinesl ukázat svému profesorovi Franzovi Wurmovi, který zprvu tuto vyloženě alpskou rostlinu považoval za květinu vypěstovanou v květináči.

První písemná zmínka o šafránu na Slunečné se objevila ve spolkovém věstníku v roce 1894 (Mitteilungen XVII, Eine Alpenpflanze in Sonneberg), kdy je zmíněno jeho první zaregistrování kolem roku 1860 a též naleziště šafránu jarního v Polevsku (Blottendorf). Ve svém věstníkovém botanickém průvodci (Botanischer Wegweiser) jej Franz Hantschel, redaktor věstníku do roku 1919, popsal až v roce 1896 (Mitteilungen XIX, S. +more 133-140).

V roce 1926 se k celé problematice naleziště vyjádřil též Karl Robert Paul von Zimmermann-Göllheim (Der weißblütigen Safran auf der Kirchwiese in Sonneberg), redaktor (Schriftleiter) spolkového věstníku do roku 1929, který se přikláněl k názoru Augusta Wabry, profesora na vyšší lesnické škole v Zákupech, jež považoval farskou louku za původní botanické zbytky z doby ledové.

Karl Zimmermann reagoval na článek v německém českolipském deníku Leipaer Zeitung od A. Ullricha, ředitele měšťanky v Boru, z 14. +more března 1926 (Das Blütenwunder in Sonneberg). Teorie o zaslaných semenech Georgem a Josefem Jirschikem z Bilbaa (donátory Slunečné) nebo rozmnožení šafránu z vyhozeného květináče bývalého faráře považoval za velmi nepravděpodobné:.

Ještě ve třicátých letech 20. století si místní botanici a přírodovědní nadšenci lámali hlavu, jak se šafrán na louku dostal, podivovali se nad tím, že jej tak dlouho nikdo neregistroval a že se rozmnožil zrovna na louce v blízkosti rušné silnice do Kamenického Šenova. +more Podle článku K. Zimmermanna se to teoriemi jen hemžilo. V každém případě se od začátku shodovali na vzácném výskytu a usilovali o její ochranu, takže z popudu německého spolku Nordböhmischer Exkursions-Club byla louka ochráněna již za Rakouska-Uherska. Na základě zřizovacího výnosu Ministerstva školství a národní osvěty z 31. 12. 1933 o ochraně přírodních památek byla do té doby existující chráněná území úředně sepsána (tzv. Silvestrovský výnos), v roce 1937 to byla též louka u Sonneberku poseta květy šafránovými. Státem chráněnou přírodní památkou se stala vyhláškou MŠVU č. 69. 322/49 dne 24. května 1949, přírodní rezervací 3. května 1968, do seznamu Státních přírodních rezervací byla zapsána výnosem Ministerstva kultury ČSR dne 9. listopadu 1988 pod č. 14. 200/88. Lokalita je nyní ve správě CHKO České středohoří.

Předmět ochrany

Důvodem ochrany je naleziště šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus). Roste zde a na jaře kvete také ohrožená bledule jarní a prvosenka vyšší. +more Počet květů šafránu v jednotlivých letech značně kolísá. Rozsah zčásti oploceného chráněného území je nyní 0,73 ha, nadmořská výška je 373-387 (louka má svah).

Turistika

Turistické výlety na Farskou loukou za šafránem bělokvětým podnikali nejprve členové spolku Nordböhmischer Exkursions-Club, později převzal patronát nad farní loukou spolek Anpflanzungs- und Verschönerungsverein (Spolek pro výsadbu a okrašlování) ze Slunečné. Ten zde nechal v roce 1909 umístit cedulku, která zakazovala vyrýpávání šafránových cibulek a ničení. +more Turističtí průkopníci spolku Nordböhmischer Exkursions-Club také propojili turistické stezky České Lípy se Slunečnou (Žlutá tečka: Česká Lípa - Sonneberg - Kam. Šenov). Od českolipské pobočky spolku „Die Naturfreunde in der Tschechoslowakei” pak turistické trasy v nové čsl. republice převzal, doplnil novými trasami a označil českoněmeckými tabulkami českolipský odbor Lužickojizerské župy KČST (Zelená značka: Česká Lípa-Sonneberg-Kam. Šenov). Po roce 1989 vede od Práchně a Kamenického Šenova do Slunečné modře značená cesta pro pěší (dál pokračuje do České Lípy) a cyklotrasa 3062 od Skalice u České Lípy. Ve Skalici (zhruba 4 km) je nejbližší železniční zastávka na trati z České Lípy do Nového Boru.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam chráněných území v okrese Česká Lípa

Externí odkazy

[url=http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmfarlc]Info o památce[/url]

Kategorie:Přírodní památky v okrese Česká Lípa Kategorie:Chráněná území v Českém středohoří Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1949 Kategorie:Louky v okrese Česká Lípa Kategorie:Louky v Českém středohoří Kategorie:CHKO České středohoří Kategorie:Slunečná