Ferdinand Břetislav Mikovec

Životopis

Narodil se v početné, národnostně nevyhraněné rodině jako nejstarší ze šesti dětí, jménem Ferdinand Mikowetz. Otec Mikowetz byl hospodářským správcem zdejšího panství a brzy zemřel. +more Matka Terezie se starala o 4 sirotky, dva nejmladší zemřeli jako děti. Ferdinand se po absolvování obecné školy ve Sloupu roku 1836 dostal na gymnázium v České Lípě a tam byl získán pro české vlastenectví místním katechetou Antonem Krombholzem. Bydlel ve vlastenecky smýšlející rodině advokáta Antona Schmeykala (Česká Lípa, Mírová 82, dnes Moskevská ulice). Tehdejší českolipské gymnázium sídlilo v budově kláštera augustiniánů a bylo jen nižšího stupně bez maturity, proto Mikovec i se Schmeykalovým synem Francem Schmeykalem odešel dostudovat do Prahy. Prahu si zamiloval. Po maturitě pokračoval v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde studoval historii a dějiny umění. Začal v roce 1841 psát různé literární příspěvky, česky i německy a veřejně se angažoval. Přijal vlastenecké jméno Břetislav. Stal se členem studentské gardy Svornost a politického klubu Repeal. Během revolučního roku 1848 stanul na barikádách, po potlačení revoluce uprchl za hranice, bojoval po boku Srbů. Pak se z Srbska vrátil a po krátkém čase odjel do Lipska studovat vše dostupné o mistru Janu Husovi.

Jeho dalším významným činem po návratu do Prahy bylo založení literárního časopisu, první české revue Lumír v roce 1851. Časopis poskytoval prostor mladým autorům a sám Mikovec do něj hojně přispíval jako divadelní kritik a teoretik. +more Zájem o domácí umění šířil i publikováním reprodukcí výtvarných děl, které dával předplatitelům Lumíra jako prémii. Angažoval se také za dostavění Svatovítské katedrály a vydal první monografii o hradě Karlštejně. Dal podnět k založení literárního a výtvarného spolku Arkadie, stal se jeho prvním předsedou a spoluorganizátorem první spolkové výstavy uměleckých památek z veřejných i soukromých sbírek, která se konala roku 1861 v Praze na Žofíně. Největší pozornost Mikovec věnoval divadlu, jehož úroveň se snažil zvýšit psaním kritik a referátů, popularizací Shakespeara, vlastními dramaty i úsilím o založení samostatného českého divadla.

Trpěl vrozenou srdeční chorobou, která omezovala jeho tvůrčí plány, zejména cestování po památkách. S postupující nemocí mu ubývalo sil, proto se v listopadu roku 1861 k němu do domu čp. +more 1836/II v dnešní Lublaňské ulici na Novém Městě pražském přistěhovala matka s mladšími dětmi, ale pomoci mu již nemohla. Pamětní deska F. B. Mikovce na jeho rodném domě ve Sloupu. Své nejvýznamnější dílo o architektonických památkách země České již Mikovec pro nemoc nemohl dokončit, druhý díl vydal teprve roku 1862 jeho spolupracovník Karel Václav Zap. 251x251px.

Zemřel ve věku 35 let na následky vrozené srdeční choroby v září 1862 v Praze. Byl pohřben na malostranském hřbitově v Košířích. +more Když byl hřbitov rušen, jeho ostatky i náhrobek byly roku 1911 na přání příbuzných převezeny do rodného Sloupu v Čechách. Ve Sloupu je také na jeho rodném domě od roku 1936 pamětní deska.

Dílo

Mikovec, Ferdinand Břetislav: Záhuba rodu Přemyslovského. Tragédie ve čtyřech jednáních. +more Praha F. Pospíšil 1851. * MIKOVEC, Ferdinand Břetislav: Die königliche Burg Karlstein in Böhmen, eine monografische Skizze. Wien Eduard Hölzel 1858. * MIKOVEC, Ferdinand Břetislav: Malerisch-historische Skizzen aus Böhmen ; als begleitender Text zu dem "Album von Böhmen" herausgegeben von Eduard Hölzel. Wien 1860.

Odkazy

Reference

Literatura

HANUŠ, Josef: Národní muzeum a naše národní obrození. Díl I., Praha 1921 * Ottův slovník naučný, heslo Mikovec. Sv. 17, str. 296.

Externí odkazy

Časopis Lumír - [url=http://books. google. +morecom/books. id=JMQDAAAAYAAJ&pg=PA3]1. ročník díl I (1851)[/url] a [url=http://books. google. com/books. id=DbEDAAAAYAAJ&pg=PA625]8. ročník díl II (1858)[/url] s původními příspěvky F. B. Mikovce.

Kategorie:Narození 1826 Kategorie:Úmrtí 1862 Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 22. +more září Kategorie:Narození 23. prosince Kategorie:Narození ve Sloupu v Čechách.