Ferdinand Lederer

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Ferdinand Lederer byl český herec židovského původu, který se proslavil především svými rolemi ve filmu a divadle. Narodil se v roce 1888 v Praze a vystudoval gymnázium. Poté se připojil k divadelní společnosti v Brně a začal se profesionálně věnovat herectví. Během své kariéry hrál v mnoha divadelních produkcích a stal se oblíbeným hercem v Německu. Ve 20. letech 20. století se rozhodl přestěhovat do USA, kde pokračoval ve své herecké dráze. Zde si vydobyl pozici ve filmovém průmyslu a hrál ve více než sedmdesáti filmech. Mezi jeho nejznámější role patří postava Dimitrije v klasickém filmu metra z roku 1931. Ferdinand Lederer zemřel v roce 1945 ve věku 57 let v Los Angeles. Jeho život a kariéra zanechaly významnou stopu v dějinách českého a amerického filmu.

Ferdinand Lederer (12. prosince 1906 Žabovřesky - 24. dubna 1990 Brno) byl český vysokoškolský profesor, architekt a specialista v oblasti ocelových konstrukcí.

Život

Vystudoval I. české reálné gymnázium v Brně, kde odmaturoval v roce 1924. +more V roce 1932 dokončil studium inženýrského stavitelství na ČVŠT v Brně a v roce 1934 po obhájení práce s názvem Vliv nýtového připojení na moment vetknutí získal doktorát v oblasti technických věd.

Po skončení studií pracoval jako úředník na ČVŠT, později jako úředník na Ministerstvu pošt a telegrafů. Po skončení druhé světové války pracoval nejprve jako středoškolský učitel, později jako vysokoškolský profesor; přednášel například v Bratislavě a na VUT v Brně. +more V roce 1953 se stal vedoucím katedry ocelových konstrukcí a mostů brněnského VUT. Později se stal ředitelem Ústavu ocelových a dřevěných konstrukcí. V letech 1956-1957 byl děkanem Fakulty inženýrského stavitelství VUT.

V roce 1963 jej jako kandidáta informátora vedla Státní bezpečnost.

Rodinný život

Ferdinand Lederer byl dvakrát ženat. V roce 1937 se oženil s Miroslavou Novákovou, manželství ale bylo roku 1943 rozvedeno. +more Jeho druhou manželkou byla Milada Ledererová, rozená Vaďurová. Je pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.

Ledererem zhotovené fotografie z Tater zveřejnil v roce 1937 časopis Pestrý týden.

Dílo

Brněnské výstaviště, pavilon Z V polovině 50. +more let se podílel na modernizaci a rozvoji brněnského výstaviště, především na návrhu konstrukcí zastřešení pavilonů C, Y a Z. Věnoval se také projektům zastřešení zimních stadionů v Brně, Olomouci a Prostějově.