Ferdinand Maria Heinrich von Buquoy

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Ferdinand Maria Heinrich von Buquoy byl rakouský šlechtic a vojevůdce. Narodil se v roce 1596 a byl členem významného šlechtického rodu Buquoy. Ve vojenské kariéře dosáhl vysokých hodností a významně se podílel na řadě bitev a vojenských tažení. Jeho nejslavnějším úspěchem bylo vítězství nad Švédy v bitvě u Wittstocku v roce 1636. V roce 1653 odešel do výslužby a zemřel v roce 1658. Jeho život a vojenské úspěchy jsou dodnes připomínány v české historii.

Ferdinand Maria Jindřich hrabě Buquoy-Longueval (Ferdinand Maria Heinrich Graf von Buquoy-Longueval) (15. září 1856 Vídeň - 27. září 1909 Šempeter pri Gorici), byl česko-rakouský šlechtic a rakousko-uherský, respektive předlitavský politik. Od mládí byl aktivní v politice jako poslanec českého zemského sněmu, v letech 1904-1906 byl rakouským ministrem zemědělství. Vlastnil statky v severozápadních Čechách a inicioval novogotickou přestavbu hradu Hauenštejn, kde s rodinou trvale sídlil.

Biografie

Pocházel ze starého šlechtického rodu Buquoyů usazeného od 17. století v Čechách. +more Narodil se jako třetí syn hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye (1814-1883) a jeho manželky Sophie, rozené princezny Oettingen-Wallersteinové (1829-1897). O Ferdinandově dětství a mládí není příliš mnoho zpráv, pravděpodobně ale vystudoval gymnázium v Praze nebo ve Vídni, poté absolvoval krátkou službu v armádě. Při dělení rodového majetku ještě za otcova života převzal v roce 1878 do správy velkostatky v severozápadních Čechách (Horní Hrad, Měděnec) o celkové rozloze 2 500 hektarů půdy. Sídelní hrad Hauenštejn prošel v polovině 19. století přestavbou na zámek za Ferdinandovy babičky Gabriely. Ferdinand se na Hauenštejnu chtěl trvale usadit a hned po převzetí majetku přistoupil k druhé etapě přestavby hradu, která proběhla v letech 1878-1882 v pseudogotickém stylu.

Od doplňovacích voleb v roce 1887 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil v řádných zemských volbách v roce 1889. +more Patřil ke Straně konzervativního velkostatku. Rezignace na mandát byla oznámena v září 1892.

Vrchol jeho politické kariéry nastal na počátku 20. století, kdy se za vlády Ernesta von Koerbera stal dodatečně ministrem zemědělství. +more Post si udržel i v následující druhé vládě Paula Gautsche a vládě Konrada Hohenloheho. Funkci zastával v období 24. října 1904 - 28. května 1906.

Kromě politických aktivit se zúčastnil také několika diplomatických cest, v roce 1890 byl členem diplomatické mise do Ruska a v roce 1902 byl v Londýně přítomen korunovaci Eduarda VII. +more Již v roce 1877 se stal čestným rytířem Maltézského řádu, v roce 1886 obdržel hodnost c. k. komořího a jako člen vlády byl nakonec jmenován c. k. tajným radou (1905). Za zásluhy o monarchii byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy (1906), ve funkci ministra zemědělství získal i vyznamenání od několika zahraničních panovníků (pruský Řád červené orlice 1906, ruský Řád Bílého orla 1906, saský Řád Albrechtův 1906).

Je pohřben v Buquoyské hrobce v Nových Hradech v jižních Čechách.

Rodina

V roce 1882 se v Badenu u Vídně oženil s hraběnkou Henriettou Cappyovou (1857-1929), dcerou c. k. +more komořího a plukovníka hraběte Jindřicha Cappyho (1819-1889) z původně mantovské rodiny usazené v Uhrách. Henrietta se v mládí zúčastnila cesty arcivévodkyně Marie Kristýny do Španělska k jejímu sňatku s králem Alfonsem XII. Později byla Henrietta c. k. palácovou dámou a dámou Hvězdového řádu, nakonec před zánikem monarchie zastávala post nejvyšší hofmistryně arcivévodkyně Marie Annunziaty. Z manželství s Ferdinandem Buquoyem pocházely čtyři děti, synové Karel Jiří (1885-1952), Jindřich Albert (1892-1959), Ferdinand Filip (1896-1975) a dcera Terezie Sofie (1888-1968). Nejstarší syn Karel Jiří kromě otcova majetku zdědil v roce 1911 po strýci Karlovi také hlavní rodová sídla v jižních Čechách (Rožmberk, Nové Hrady) a byl posledním vlastníkem buquoyských velkostatků v Československu.

Ferdinandův starší bratr Karel (1854-1911) byl též poslancem českého zemského sněmu a také dědičným členem panské sněmovny. Vlastnil hlavní rodový majetek Buquoyů v jižních Čechách (Rožmberk, Nové Hrady), ale protože zemřel bez mužského potomstva, dědictví přešlo na Ferdinandova syna Karla Jiřího.

Ferdinandův švagr Josef Filip Thun-Hohenstein (1856-1932) působil ve státních službách a v letech 1898-1906 byl zemským prezidentem ve Slezsku.