Feynmanovy diagramy
Author
Albert Floresvirtuálního fotonu (časová osa směřuje zespoda nahoru)
Feynmanovy diagramy představují grafickou reprezentaci výpočtů daných fyzikálních veličin (jako například účinný průřez) v rámci kvantové poruchové teorie. Jsou pojmenovány podle amerického fyzika Richarda Feynmana, který je zavedl v roce 1948, a nacházejí široké uplatnění v částicové fyzice (QED, QCD), statistické fyzice a mnoha dalších oblastech.
Feynmanovy diagramy sestávají z čar reprezentujících propagátory dané teorie a vertexů, kde se tyto čáry setkávají. Jednotlivé elementy jsou dány Feynmanovými pravidly, která jsou specifická pro daný uvažovaný model. +more Tímto způsobem vznikají určité topologie příznačné pro daný fyzikální model. Čáry odpovídající částicím směřují dopředu v čase a čáry odpovídající antičásticím zpět v čase.
Feynmanovy diagramy kategorizujeme dle počtu nezávislých uzavřených smyček na stromové diagramy (angl. Tree diagrams) neobsahující žádné smyčky a na diagramy jedno, dvou či vícesmyčkové. +more Počet vrcholů určuje řád příspěvku ke zkoumanému jevu. Pro vyšší řády je větší počet možných Feynmanových diagramů, ale mají výrazně menší příspěvek, takže stačí spočítat prvních pár řádů.