Cesko.wiki Fibroblastoidní synoviální buňka
Author
Albert FloresFibroblastoidní synoviální buňky představují specializovaný buněčný typ, nacházející se uvnitř kloubu v oblasti synovia. Tyto buňky hrají klíčovou roli v rozvoji chronických zánětlivých onemocněních, jako je například revmatoidní artritida.
Fibroblastoidní synoviální buňky v normální tkáni
Vnitřní výstelku kloubu tvoří tzv. synovium (někdy označované jako synoviální membrána), tenká vrstva nacházející se uvnitř kloubního pouzdra. +more Název „synovium“ je odvozen od pojmu „synovia“ (synoviální tekutina), což je viskózní tekutina produkovaná synoviem a jejímž hlavním účelem je snížit tření chrupavek v kloubu při jeho pohybu. Synovium je dále důležité pro zajištění správné funkce kloubu díky poskytování strukturální podpory a dodávání potřebných živin okolní chrupavce. Synoviální membrána má dvě vrstvy - vnější (subintima) a vnitřní vrstvu (intima). Vnitřní vrstva je z velké části tvořena dvěma druhy buněk, specializovanými makrofágy (v angličtině „macrophage-like synovial cells“) a tzv. fibroblastoidními synoviálními buňkami, které mají velký význam při udržování vnitřní homeostázy kloubu. Tyto buňky jsou hlavním zdrojem kyseliny hyaluronové a dalších glykoproteinů, jež obsahuje synoviální tekutina.
Fibroblastoidní synoviální buňky jsou buňky mezenchymálního původu, které vykazují řadu znaků společných s fibroblasty, jako je např. exprese několika typů kolagenů a vimentinu, proteinu obsaženého v cytoskeletárních vláknech. +more Na rozdíl od fibroblastů však fibroblastoidní synoviální buňky produkují další proteiny, běžně se ve fibroblastech nevyskytující. Jedná se zejména o protein lubricin, důležitý pro snižování tření v kloubu. Dále tyto buňky exprimují řadu molekul důležitých pro zprostředkování adheze buněk, jako jsou například cadherin-11, VCAM-1, různé integriny a jejich receptory. Typická je pro fibroblastoidní synoviální buňky i produkce proteinu CD55, čehož se často využívá k identifikaci tohoto buněčného typu v synoviu pomocí imunohistochemie.
Úloha fibroblastoidních synoviálních buněk v patogenezi revmatoidní artritidy
Synoviální hyperplázie (zvětšení) je typickým znakem autoimunitního onemocnění nazývaného revmatoidní artritida (RA). Při tomto onemocnění se synoviální membrána stává místem, kde neustále dochází k zánětlivým procesům, což může nakonec vést až k poškození chrupavky a destrukci a deformaci celého kloubu. +more V synoviální membráně se díky změnám v proliferačních a apoptotických procesech zvětšuje celkový počet buněk a významně narůstá i počet fibroblastoidních synoviálních buněk. Tyto buňky poté spolu s dalšími buňkami imunitního systému, jako jsou makrofágy, lymfocyty, neutrofily, žírné buňky, dendritické buňky a krevní destičky, vytvářejí v synoviu zánětlivé prostředí, přitahují tak k poškozenému místu další imunitní buňky a přispívají k destrukci kloubu.
Fibroblastoidní synoviální buňky přítomné v synoviu při revmatoidní artritidě vykazují oproti normální tkáni změněný fenotyp. Ztrácejí schopnost tzv. +more kontaktní inhibice, kdy se buňky přestávají při přílišném vzájemném styku dělit, a také závislosti na adhezivním povrchu; oba tyto jevy přispívají ke zvyšování počtu fibroblastoidních synoviálních buněk v zánětlivé tkáni a jsou typické například i pro růst nádorových buněk. Kromě toho tyto buňky produkují řadu prozánětlivých signálních molekul, především interleukiny IL-6 a IL-8, prostanoidy a matrixové metaloproteinázy (MMP), které mohou přímo ovlivňovat další buňky a dále se podílet na prohlubování zánětu. Tyto procesy jsou ovlivněny mikrovesikuly (malými membránovými váčky) pocházejícími z krevních destiček, které se podílejí na aktivaci fibroblastoidních synoviálních buněk prostřednictvím produkce IL-1.