Filip Heger

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Filip Heger (17. dubna 1734 Kladruby u Stříbra - 26. června 1804 Praha), někdy psán i jako Philipp Heger, Höger, Hoeger nebo Heker, byl český stavitel, architekt a kreslíř z období pozdního baroka a klasicismu.

Život a dílo

O jeho mládí a studiu bližší údaje nejsou. Začátky působení v roli stavitele a architekta jsou doloženy až v 60. +more letech 18. století, kdy pracoval pro Františka Josefa Pachtu v Bezně (nová kostnice, přestavba zámku, nová věž kostela sv. Petra a Pavla, nová fara) a v Jablonném v Podještědí (podíl na závěrečné fázi přestavby zámku Nový Falkenburg, kde je mu připisována např. oranžérie).

V roce 1766 se v Jablonném jeho manželce Johaně narodil syn František. V roce 1770 získal Filip Heger domovské právo v Praze, která pak byla také jeho častým působištěm.

V letech 1761-1766 realizoval přestavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinách. V roce 1767 postavil zámecký kostel sv. +more Václava v předzámčí ve Stránově, v roce 1771 kostel sv. Anny v Božím Daru. Je mu připisováno také autorství přestavby radnice v Kašperských Horách (1770). V letech 1772-1780 projektoval kostel Povýšení svatého Kříže v Ostružně. Přestavba a rozšíření kostela Narození Panny Marie v Jablonném v Podještědí včetně nové věže je z let 1781-1785.

Z jeho pražských stavitelských prací patří k významným úpravy paláce Pachtů z Rájova (Nové mincovny) v roce 1784 a paláce Losyů z Losinthalu (dnešní Lidový dům) v roce 1787. Na Starém Městě v roce 1790 upravil klasicistně Dům U Zlaté dvojky.

V roce 1793 navrhl rokokovou úpravu interiéru zámku v Benátkách nad Jizerou. Po požáru v roce 1795 navrhl přestavbu radnice ve Slaném.

Kromě stavitelské a architektonické činnosti se uplatnil i jako kreslíř. V letech 1792-1796 vydal vlastním nákladem akvarelem kolorované třicetilistové album kreseb významných pražských staveb, které vytvořil spolu se svým synem Františkem Hegerem (1766-1831, později rovněž působil jako architekt); rytecky kresby reprodukoval Kašpar Pluth.

Spolu s Ignácem Palliardim se zasloužil o založení Zápisné knihy pražských stavitelů, cechovní knihy registrující jména všech stavitelů, kterým byla udělena v Praze koncese (údaje zahrnující období 1639-1903 jsou důležitým pramenem pro poznání české architektury, v roce 1996 je zpracovala Ivana Ebelová).

Galerie

Soubor:Kostel svatých Petra a Pavla (Bezno), střed obce, Bezno, okr. Mladá Boleslav, Středočeský kraj 03. +morejpg|Věž kostela sv. Petra a Pavla, Bezno Soubor:Jablonné v P Nový Falkenburk pavilon detail 1. jpg|Oranžérie, Nový Falkenburk Soubor:Zámek Stránov (6). jpg|Kostel sv. Václava, Stránov Soubor:Kostel sv. Anny, Boží Dar 01. jpg|Kostel sv. Anny, Boží Dar Soubor:Kostel Povýšení svatého Kříže (Ostružno) 02. jpg|Kostel Povýšení svatého Kříže, Ostružno Soubor:Živor v Praze koncem 18. století. jpg|Jedna z Hegerových ilustrací: Před pražským orlojem (1793).