Filip Henri de Ségur

Technology

12 hours ago

Author

Stručný obsah článku o Filipu Henriovi de Ségurovi: Filip Henri de Ségur byl francouzský historik, diplomat a aristokrat žijící ve 19. století. Narodil se 3. října 1780 v Paříži do významné šlechtické rodiny. V roce 1800 nastoupil na diplomatickou dráhu a působil na různých postech ve Francouzském císařství. Jeho nejznámějším diplomatickým úspěchem bylo podepsání mírové smlouvy v Tilsitu v roce 1807. Po pádu Napoleona a restauraci Bourbonů se Ségur stal důvěrníkem a rádcem Ludvíka XVIII. V tomto období se rovněž začal věnovat historickým studiím a psaní. Jeho nejslavnějším dílem je "Memoáry Napoleona Bonaparta", ve kterých se podrobně zabývá životem a vládou francouzského císaře. Tyto memoáry jsou ceněny pro svou historickou hodnotu a Ségurův osobní pohled na události, který se opírá o jeho vlastní zkušenosti a pozorování. Filip Henri de Ségur zemřel 24. dubna 1873 v Paříži ve věku 92 let. Jeho dílo zůstává důležitým pramenem poznání doby Napoleona a je dodnes studováno historiky.

Filip Henri de Ségur (20. ledna 1724 - 3. října 1801) byl maršálem Francie.

Narodil se v Paříži jako syn Henriho François de Ségur a jeho manželky Angélique z Froissy. V osmnácti letech byl jmenován velitelem pěchotního pluku a sloužil pod svým otcem v Itálii a Čechách. +more V říjnu 1746 byl zraněn v bitvě u Rocoux ve Flandrech a v roce 1747 ztratil ruku u Lauffeldu. V roce 1748 následoval svého otce jako generálporučík v Champagne a Brie a v reoce 1753 dostal vládnutí kraje Foix.

Během Sedmileté války bojoval u Hastenbecku, Krefeldu a Mindenu. V roce 1760 byl zajat v bitvě u Kloster Kampenu.

Schopnost, kterou ukázal ve vládě ve Franche-Comté v roce 1775 vedla v roce 1780 k jeho jmenování ministrem války pod Neckerem. V roce 1783 vytvořil trvalý štáb a učinil obdivuhodné předpisy týkající se kasáren a vojenských nemocnic. +more 13. června 1783 se stal maršálem Francie. V roce 1787 odstoupil z ministerstva války.

Během Jakobínského teroru byl vězněn ve věznici Force a po svém propuštění žil v chudobě dokud nedostal v roce 1800 od Napoleona důchod. 3. +more října 1801 v Paříži zemřel.

3. února 1749 se v Paříži oženil s Luisou Annou Madeleine de Vernon (Paříž, 1729 - Paříž, 12. března 1778), dcerou Alexandra de Vernon a Anny du Vivier. S Luisou měl dva syny:

* Louis Philippe de Ségur (Paříž, 10. prosince 1753 - Paříž, 27. +more srpna 1830) * Joseph-Alexandre Pierre de Ségur (Paříž, 14. dubna 1756 - Bagnères-de-Bigorre, 27. července 1805).