Cesko.wiki Filipp Isajevič Gološčokin
Author
Albert FloresFilipp Isajevič Gološčokin byl ruský generál, který sloužil v carské armádě a později v bílé armádě během občanské války v Rusku. Narodil se v roce 1874 v Pskově a vstoupil do armády v roce 1894. Během první světové války sloužil jako velitel jezdecké jednotky a prokázal se v bitvě u Karpat a bitvě u Tannenbergu. Po vypuknutí občanské války v roce 1917 se přidal k bílé armádě a bojoval na straně bílých proti bolševikům. Dosáhl hodnosti generála a byl pověřen velením 1. jízdní armády. Po porážce bílých vojsk odešel do emigrace a žil v různých zemích, včetně Francie a Československa. Zemřel v roce 1937 v Praze. Filipp Isajevič Gološčokin byl významnou postavou ruského vojenského dějin a jeho příběh je spojen s obtížnými a dramatickými událostmi občanské války v Rusku.
Filipp Isajevič Gološčokin (pravým jménem Isaj Isaakovič - Исай Исаакович, narozen 26. února 1876, Něvel, Vitebská gubernie - popraven 28. října 1941, Varboš, Kujbyševská oblast) byl ruský revolucionář a sovětský státní a partajní činovník, předseda Výkonného výboru v Samarské gubernii (губернский исполнительный комитет) a sekretář Kazašského oblastního výboru (РКП). Účastník boje za ustanovení Sovětské vlády na Urale a na Sibiři. Aktivně se podílel na kolektivizaci v Kazachstánu a také na obnově hospodářství Samarské oblasti zničené v důsledku občanské války. Byl jedním z organizátorů zavraždění ruské carské rodiny.
Původ
Pocházel z rodiny židovského podnikatele. V dokumentech bývá uváděn též pod jmény Isaj a Isaak, jménem po otci Isajevič, Isaakovič nebo Ickovič. jeho stranická přezdívka byla Filipp.
Manželka, Berta Josifovna Perelman(ová) se narodila v roce 1867 v rodině řemeslníka. Byla uvězněna a poslána do vyhnanství v Namyrském okresu, kde se provdala za Filippa Gološčokina. +more Zemřela v roce 1918.
Předrevoluční činnost
Po skončení zubařské školy pracoval jako zubní technik. V roce 1903 vstoupil do Ruské sociálně demokratické strany (RSDRP - РСДРП). +more Řídil revoluční agitaci v Petrohradu, Kronštadtu, Sestrorecku, Moskvě a v dalších městech. Účastnil se Revoluce 1905-1907. Od roku 1906 člen Petrohradského výboru RSDRP, od 1907 odpovědný organizátor a člen Petrohradského výkonného výboru RSDRP. Od roku 1909 pracoval v Moskevském výboru RSDRP. V roce 1909 uvězněn a poslán do vyhnanství v Narymském okresu, odkud v roce 1910 utekl. V roce 1912 na 6. (pražské) konferenci RSDRP byl zvolen členem Ústředního výboru a jeho Ruské kanceláře. Byl podruhé uvězněn a poslán do města Turinsk v Tobolské gubernii. Odtud byl přemístěn do vesnice Děmjanskoje v Tobolském újezdu. V prosinci 1912 utekl. V roce 1913 opět uvězněn a poslán do Turuchanského okresu na Sibiři, odkud byl propuštěn až po Únorové revoluci.
Činnost po Únorové revoluci roku 1917
Po Únorové revoluci v roce 1917 byl předsedou ÚV Petrohradského výboru bolševiků, delegát 7. (Aprelské) konference RSDRP. +more V květnu Jakov Sverdlov, který poslal Gološčokina na Ural, sdělil místním bolševikům: „Přijel k vám na Ural soudruh Filipp… člověk energický, uvědomělý“ (Leninova Uralská garda, Sverdlovsk, 1967, s. 196). Člen a sekretář Permského výboru RSDRP, potom člen i sekretář oblastního výboru. Delegát 6-ho sjezdu RSDRP (2. července - 3. srpna). Byl členem Permského a potom Jekatěrinburského sovětu, členem výkonného výboru Sovětu Uralské oblasti. Formoval a vedl Rudou gardu.
V polovině října přijel coby delegát II. +more Všeruského sjezdu Sovětů) ) do Petrohradu. Vstoupil do Vojensko-revolučního výboru a účastnil se Říjnového ozbrojeného povstání (dříve VŘSR). Na II. sjezdu Sovětů RSD zvolen členem Celoruského ústředního výkonného výboru (CÚVV). Účastnil se rozhovorů CÚVV s Vikželem. Gološčokin vzpomínal, že před jeho odjezdem na Ural se V. I. Lenin soustředil na oddálení svolání a následné rozehnání Ústavodárného shromáždění (viz Od února do října, Leninzdat, 1957, s. 112-114).
Poznámky
Literatura
Buzunov V. , Moiseeva E. +more, Талантливый организатор, в кн. : Ленинская гвардия Урала, Sverdlovsk, 1967; * Plotnikov I. F. , Во главе рев. борьбы в тылу колчаковских войск. Си6. (Урало-Сиб. ) бюро ЦК РКП(б) в 1918-20 гг. , Sverdlovsk. 1989. * Šišanov V. , Фамилия с открытки // Витебский проспект. 2006. № 51. 21 дек. С. 3. [https://archive. today/20120729060131/http://vash2008. mylivepage. ru/wiki/1306/529_%D0%A8%D0%B8%D1%88%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2_%D0%92. _%D0%A4%D0%90%D0%9C%D0%98%D0%9B%D0%98%D0%AF_%D0%A1_%D0%9E%D0%A2%D0%9A%D0%A0%D0%AB%D0%A2%D0%9A%D0%98].
Kategorie:Ruští revolucionáři Kategorie:Židovští revolucionáři Kategorie:Narození 1876 Kategorie:Úmrtí 1941 Kategorie:Muži