Cesko.wiki Fjodor I.
Author
Albert FloresFjodor I., známý také jako Fjodor I. Ivanovič, byl ruský car, který vládl v letech 1584 až 1598. Byl synem Ivana Hrozného a otcem Borise Godunova. V průběhu jeho vlády se Rusko potýkalo s mnoha problémy, včetně hladomoru, moru a politických intrik. Fjodor byl slabého zdraví a velmi závislý na svém rádci a blízkém příteli Borisu Godunovovi. Po smrti carovny Anastázie, s níž neměl děti, se Fjodor stal car. Jeho vláda byla poznamenána korupcí a rozsáhlou byrokracií. Mnozí historici ho považují za neschopného vládce. Během jeho vlády došlo také k povstání Kazaně a Astrachaně, které byly úspěšně potlačeny. Fjodorova vláda byla také poznamenána mnoha válkami s Polskem a Švédskem. Po smrti Fjodora I. nastoupil na trůn jeho syn Boris Godunov. Fjodor I. je pohřben v Uspenském soboru v Moskvě.
Fjodor I. Ivanovič, zvaný „Blažený“ (11. května 1557 v Moskvě - 7. ledna 1598 tamtéž), byl ruský car a velkokníže moskevský v letech 1584-1598, třetí syn Ivana IV., poslední z dynastie Rurikovců. Skutečnou moc ve státě však držel Boris Godunov, bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě.
Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného „Hrozný“, a jeho první ženy Anastasie Romanovny.
_detail.jpg)
Život
Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna Ivana, následníka trůnu. Tím dnem - +more_listopad'>19. listopadu 1582 - se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce (8. března 1584) jako dvacetiletý mladík, který - podle slov samotného Ivana Hrozného byl „asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování“. Vyznačoval se prý nevzhledným obličejem s nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanými pohyby.
Fjodor se oženil s Irinou Fjodorovnou Godunovovou, s níž měl jedinou dceru, Feodosiji Fjodorovnu (nar. 1594), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. +more Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci Ivana I. Kality).
Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, byl chatrného zdraví a podle některých údajů i slabého ducha. Fjodor byl mírný, bázlivý a nekonfliktní člověk, který se přizpůsoboval svému okolí. +more Nejraději se účastnil bohoslužeb nebo sledoval šašky, kejklíře a cvičená zvířata. Miloval zvonění kostelních zvonů a dokonce na ně s oblibou sám zvonil. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra Borise Godunova, od roku 1587 fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris faktickým vládcem - to věděli všichni na Rusi i za hranicemi.
Významné události za panování Fjodora Ivanoviče
1584: Donští kozáci odpřisáhli Fjodoru Ivanoviči věrnost * 1586: ruský zbrojíř Andrej Čochov odlil dělo "Car-puška" * 1589: ustavení patriarchátu v Rusku; prvním patriarchou se stal Jov, spolupracovník Borise Godunova. Třebaže Fjodor Ivanovič nebyl uznán za svatého, patriarcha Jov ho za něj považoval a sestavil jeho životopis. +more * 1590-1593: rusko-švédská válka. Rusko dobylo zpět města Jam, Ivangorod, Koporje, Korela (Priozersk).
Vztah k dynastii Romanovců
Zakladatel dynastie Romanovců, Michail Fjodorovič, byl prasynovcem Fjodora I. (matka Fjodora I. +more, Anastasija Romanovna, byla sestrou Michailova děda, Nikity Romanoviče Zacharjina); na tomto příbuzenství založili Romanovci své nároky na trůn.