Florestine Monacká
Author
Albert FloresFlorestine Monacká (Florestine Gabriela Antoinette; 22. října 1833, Fontenay-aux-Roses - 4. dubna 1897, Stuttgart) se narodila nejmladší dítě a jediná dcera monackého knížete Florestana a jeho manželky Marie Karolíny Gibert de Lametz. Původem byla členkou rodu Grimaldi a monackou princeznou a sňatkem s Vilémem z Urachu členkou rodu Württemberků a vévodkyní z Urachu a hraběnkou z Württembergu.
Manželství a potomci
Florestine se 15. února 1863 jako devětadvacetiletá v Monaku provdala za o třiadvacet let staršího vdovce, hraběte Viléma z Württembergu (později Vilém, 1. +more vévoda z Urachu), syna vévody Viléma Württemberského a jeho morganatické manželky, baronky Vilemíny von Tunderfeldt-Rhodis. Během šestiletého manželství Florestine porodila dva syny:.
* 1. Vilém Karel Florestan Gero Crescentius (3. +more 3. 1864 Monako - 24. 3. 1928 Rapallo), hrabě Württemberský, 2. vévoda z Urachu, nominální král Litevský jako Mindaugas II. Litevský :⚭ 1892 Amélie Bavorská (24. 12. 1865 Mnichov - 26. 5. 1912 Stuttgart), rodem bavorská princezna :⚭ 1924 Wiltrud Alix Marie Bavorská (10. 11. 1884 Mnichov - 28. 3. 1975 Oberstdorf), rodem bavorská princezna * 2. Josef Vilém Karel Florestan Gero Crescentius (15. 2. 1865 Ulm - 5. 12. 1925 Stuttgart), princ z Urachu, svobodný a bezdětný.
Manžel Florestine v roce 1841 konvertoval kvůli své první manželce Teodolindě, která zemřela v roce 1857, ke katolické víře.
Monacká nástupnická krize v roce 1918
Florestine se podle monackých následnických pravidel mohla vdát bez toho, aniž by se zřekla svých nástupnických práv. Když na monacký trůn nastoupil její prasynovec +more_Monacký'>Ludvík II. Monacký, vznesl její syn Vilém nárok na nástupnictví v knížectví a na šlechtické tituly rodu Grimaldi. Francie však podstoupila dvě války proti Německu a nechtěla, aby Monaku vládli němečtí princové. Následně Francie dosáhla dohody s knížectvím, aby mohla být Ludvíkovou dědičkou jeho nemanželská dcera Šarlota. Šarlota 30. května 1944 postoupila svá práva na knížecí trůn svému synovi Rainierovi, který se stal knížetem Rainierem III. Monackým.