Cesko.wiki Fotografie mraků
Author
Albert FloresFotografie mraků je umělecká disciplína, která se zaměřuje na zachycení a zobrazení různých druhů mraků. Tato disciplína vznikla v 19. století a brzy se stala populární mezi fotografy, kteří se zajímali o přírodu a atmosféru. Fotografové využívají rozličných technik a vybavení, aby zachytili různé tvary, textury a barvy mraků. Na české Wikipedii je stránka Fotografie mraků, která se snaží poskytnout přehled o této disciplíně. Na stránce se dozvíte o historii fotografií mraků, včetně prvních snah o jejich zachycení a vývoje techniky. Představeni jsou i slavní fotografové, kteří se věnovali této disciplíně a jejich nejznámější díla. Stránka také poskytuje informace o technikách, které jsou často používány při fotografování mraků. Naleznete zde popis různých typů kamer, objektivů a filtrů, které se používají k dosažení optimálního snímku. Dále se dozvíte o vhodných podmínkách pro fotografování mraků, jako je správné osvětlení a stínění. Kromě toho stránka obsahuje také informace o dalších aspektech fotografií mraků, jako je jejich využití v meteorologii a uměleckých projektech. Naleznete zde i odkazy na další zdroje a galerie, ve kterých si můžete prohlédnout další fotografie mraků. Stránka Fotografie mraků na české Wikipedii je užitečným zdrojem informací nejen pro fotografy, kteří se chtějí dozvědět více o této disciplíně, ale také pro všechny, kteří mají zájem o krásu a zajímavost mraků.
Příklad fotografie mraků Snímek pořízený pro projekt Clouds 365 Project, Frisco, TX, 2-16-12 Léonard Misonne: Au Coucher du Soleil, 1900, otištěno v magazínu Camera Notes, červen 1901
Fotografie mraků nebo fotografování mraků je fotografie oblačnosti nebo oblohy.
_1908.jpg)
Historie
Jedním z prvních fotografů nebe byl belgický fotograf Léonard Misonne (1870-1943), který byl známý svými černobílými fotografiemi těžké oblohy a tmavých mraků.
Od počátku do poloviny 20. století americký fotograf Alfred Stieglitz (1864-1946) vytvořil sérii abstraktně expresionistických fotografií mraků s názvem Ekvivalent (1922-1931). +more Podle eseje o cyklu Phillips Collection "jsou základem těchto obrazů abstraktní ekvivalenty zkušeností, myšlenek a pocitů. " V současné fotografii se tomuto tématu věnují fotografové jako jsou: Ralph Steiner, Robert Davies nebo Tzeli Hadjidimitriou.
Estetika
Obloha je na snímku součástí takzvaného třetího plánu, který je tvořen vzdálenějším obzorem (hory, lesy). Posunutím horizontu na horní okraj snímku (vysoký horizont) potlačíme vzdálenější objekty a zvýrazníme blízké objekty a popředí. +more Vyhneme se tak například nezajímavé obloze bez kresby. Umístění horizontu v dolní části snímku (nízký horizont) zdůrazňuje oblohu, prostor a dálky. Přítomnost a charakter mraků musí odpovídat a dokreslovat náladu snímku.
Někteří fotografové si vytvářejí takzvané "mrakotéky" - databáze různých typů oblohy a mraků, ze které následně čerpají při manipulaci s fotografiemi, případně fotomontáži. Autor tak může doplnit snímek s nevhodnou oblohou obrázkem z databáze. +more Známé jsou zásahy českého fotografa Jana Saudka, který kopíroval snímky dramatických oblak do svých klasických černobílých fotografií (portréty v krajině, cyklus s otevřeným oknem nebo známá zeď).
Technika
V černobílé a barevné fotografii se používá ke ztmavení příliš světlé oblohy polarizační filtr. Protože světlo odražené od mraků polarizováno není, nemá na něj polarizační filtr vliv, a ve výsledku dojde ke zvýšení kontrastu mezi mraky a oblohou.
Efekt polarizačního filtru na podání oblohy. Snímek vpravo je snímán s filtrem.
K manipulaci s kontrastem se běžně používají barevné filtry. Žlutý filtr například ztmaví oblohu, a tím zvýší kontrast mezi ní a mraky (funguje na lepší zobrazení mraků proti modré obloze). +more Červené filtry mají ještě výraznější efekt, výrazně ztmavují oblohu a zdokonalují prokreslení mraků (světlých ploch). Při zpracování fotografií na počítači lze efekty barevných filtrů úspěšně simulovat pomocí funkce míchání kanálů při převodu barevné fotografie na černobílou.
Galerie
Image:Fred C Palmer 004. jpg|+more_Palmer'>Fred C. Palmer: Západ slunce na Herne Bay, Kent, 1910-1916, fotografie pravděpodobně pořízená z okna jeho studia s využitím filtru zdůrazňující mraky; sluneční paprsky byly zvýrazněny kresbou na skleněný negativ Soubor:Bufka Bez nazvu (Krajina) 1908. jpg|Vladimír Jindřich Bufka: Bez názvu (Krajina), 1908; vedle portrétů zaujímají v Bufkově díle nejdůležitější místo právě krajiny; zvláště pozoruhodná jsou jeho nokturna, považovaná za jeho specialitu, archiv Moravské galerie v Brně File:Old combine harvester. jpg|Využití protisvětla ke zvýraznění obrysů mraků v krajinářské fotografii File:Praha, Libeň, Rameno vltavy HDR. jpg|Praha, Libeň, Rameno Vltavy, HDR, foto: Aktron.
Odkazy
Reference
Literatura
Davies, Robert; Christopher Bucklow; "Cloudscapes"; Lisbon (Portugal). Arquivo Fotográfico Municipal. +more (Lisboa, Portugal: Câmara Municipal, Cultura: Arquivo fotográfico, 1997) [Worldcat subject headings include "Davies, Robert" and "Photography of clouds"] * Steiner, Ralph. Smith College. "In pursuit of clouds : images and metaphors"; Museum of Art. (Albuquerque, N. M. : Distributed by the University of New Mexico Press, ©1985) [Photography of clouds] * Hadjidimitriou, Tzeli. Time fading into clouds | O χρόνος χάθηκε στα σύννεφα. Texts from: N. Vatopoulos, N. Chronas, Tz. Hadjidimitriou, Metaichmio, 2003,.
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20150404095224/http://cloudappreciationsociety. org/]Official Home Page of Cloud Appreciation Society[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081202031614/http://www. geh. org/fm/stieglitz/htmlsrc/stieglitz_sum00003. html]George Eastman House: Alfred Stieglitz: Equivalenty[/url].