Cesko.wiki Francesco Feo
Author
Albert Flores
Život
Feo studoval na konzervatoři Conservatorio di Santa Maria della Pietà v Neapoli v letech 1704 až 1712. Mezi jeho spolužáky byli např. +more Leonardo Leo, Niccolò Jommelli a Giuseppe de Majo (který se později oženil s jeho neteří. Jeho prvním učitelem byl Andrea Basso a po roce 1705 i Nicola Fago.
V roce 1713 uvedl svou první operu L’amor tirannico, ossia Zenobia (Krutá láska aneb Zenobia) a hned pro karneval v následujícím roce oratorium Il martirio di Santa Caterina (Utrpení svaté Kateřiny v Egyptě). Velmi úspěšné byly jeho církevní skladby pro místní chrámy, jako např. +more Missa defunctorum (Mše za zemřelé) z roku 1718. Proslul rovněž recitativy, áriemi a komickými scénami komponovanými pro představení oper jiných autorů uváděných v Neapoli.
V roce 1719 složil operu La forza della virtù (Síle ctnosti) a vzápětí Teuzzone ve stylu opera seria. Skutečné slávy se dočkal v roce 1723 operou Siface, re di Numidia (Syphax - Numidský král) psanou pro divadlo Teatro San Bartolomeo. +more Libreto bylo prvním pokusem o hudební drama tehdy pětadvacetiletého Pietra Metastasia, který právě začínal svou životní dráhu v Neapoli.
Na základě svých úspěchů byl v témže roce jmenován jako "primo maestro" konservatoře Conservatorio di Sant'Onofrio a Capuana, kde ve funkci vystřídal Nicola (Francesca) Grillo. V té době zde vyučoval např. +more Ignazio Prota a mezi jeho žáky byly významní skladatelé jako Nicola Sabatino, Niccolò Jommelli a Gennaro Manna.
V roce 1739 přešel na Conservatorio dei Poveri di Gesù Cristo, kde nahradil Francesca Duranta, který odešel na odpočinek. Zde u něj studoval např. +more Giacomo Insanguine, známý pod přízviskem „Monopoli“.
Většinu svých oratorií, kantát a další duchovní hudby zkomponoval Feo v letech 1723 až 1743. Jeho nejznámějším oratoriem se stalo San Francesco Salesio, Apostolo del Chablais z roku 1734, které bylo mnohokrát provedeno v celé Itálii. +more Pro Řím a Turín zkomponoval šest oper a několik intermezz. Pro Madrid byla určeny serenády Oreste a Polinice (1738).
Na objednávku řádu křižovníků v Praze složil v roce 1739 pro Prahu oratorium La distruzione dell’esercito dei Cananei con la morte di Sisara (Zničení vojsk Kanánců a smrt Sisary). Jeho poslední opera Arsace, byla uvedena v roce 1740 v Turíně při znovuotevření divadla Teatro Regio a poslední oratorium (Ruth) v Římě roku 1743.
V tomto roce bylo Conservatorio dei Poveri di Gesù Cristo zrušeno a přeměněno na kněžský seminář. Feo odešel na odpočinek, ale dál pokračoval v komponování pro neapolské kostely, zejména pro chrám Santissima Annunziata, kde byl již od roku 1726 ředitelem kůru (maestro di cappella). +more Zemřel 28. ledna 1761. Poslední skladbou byla árie pro tenor a smyčcové nástroje Quoniam tu solus sanctus.
Dílo
Opery
* L'amor tirannico, ossia Zenobia, libreto D. Lalli (18. +more 1. 1713 Neapol) * Duello d'amore e di vendetta (19. 11. 1715 Neapol) * Lucio Papirio (11. 12. 1717 Neapol) * La forza della virtù, libreto F. A. Tullio (22. 1. 1719 Neapol) * Teuzzone, libreto A. Zeno (20. 1. 1720 Neapol) * Siface, re di Numidia, libreto P. Metastasio (4. 11. 1720 Neapol) * Ipermestra (1728 Řím) * Arianna, libreto Pariati (1728 Turín) * Tamese, libreto Lalli (1729 Neapol) * Andromaca, libreto Zeno (5. 2. 1730 Řím) * L'Issipile libreto P. Metastasio (1733 Turín) * Il castello d’abbiate (1734, spolu s L. Leo) * Arsace, libreto P. Metastasio (26. 12. 1740 Turín).
Intermezza * Morano e Rosina (13. 5. 1723 Neapol) * Coriando lo speciale (1726 Řím) * Don Chisciotte della Mancia (1726 Řím) * Il vedovo (1729 Neapol)
Serenády * Oreste (20. 1. 1738 Madrid) * Polinice (19. 6. 1738 Madrid)
Oratoria * Il martirio di s. Caterina (Neapol, 1714); * S. +more Giovanni (Neapol, 1715); * 4 oratori per i defunti (Neapol, 1723, 1725, 1728, 1731); * Il genere umano in catena liberato da nostra signora (Neapol, 1731); * S. Francesco di sales (Neapol, 1734); * Gesù adorato dai tre magi, in collaborazione con d. Sarro (Janov, 1737); * La distruzione dell’esercito dei cananei con la morte di Sisara (Praha, 1739); * Tobias (Neapol, 1741); * La ruth (Řím, 1743).
Další chrámová hudba * 9 dialoghi con strumenti o continuo; * 9 arie per voce e continuo; * 27 mottetti; * 3 passioni (1 secondo Giovanni e 2 secondo Matteo); * 18 messe di cui 2 pastorali; * 1 Requiem; * 8 Credo; * 1 Sanctus, * 1 Agnus; * 2 Quoniam; * 1 Qui sedes; * 1 Et incarnatus est Crucifixus; * 2 Dies irae e altre 4 parti di messa; * 7 Beatus vir; * 8 Confitebor; * 11 Dixit; * 8 Laudate pueri; * 3 Laetatus sum; * 7 Magnificat; * 7 Nisi Dominus; * 2 Miserere; * 6 Gloria Patri e altre parti di salmi; * 6 notturni per la vigilia di Natale; * 7 per il giovedì santo, * 5 per il venerdì santo, * 3 per il sabato santo, * 5 per i defunti, * 3 antifone, * 13 inni; * 1 Improperium; * litanie, responsori e sequenze;
Kromě toho zkomponoval 31 kantát: Cantate profane e solfeggi per soprano
Literatura
The Oxford Dictionary of Opera, by John Warrack and Ewan West (1992), 782 pages,
Externí odkazy
http://www.haendel.it/compositori/feo.htm * http://www.hoasm.org/VIIIF/Feo.html * https://web.archive.org/web/20170521164214/http://opera.stanford.edu/composers/F.html
Kategorie:Barokní skladatelé Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Italští hudební skladatelé Kategorie:Italští operní skladatelé Kategorie:Narození v roce 1691 Kategorie:Narození v Neapoli Kategorie:Úmrtí v roce 1761 Kategorie:Úmrtí v Neapoli Kategorie:Muži