Francesco Guicciardini

Francesco Guicciardini [frančesko gviččardíny] (6. března 1483, Florencie - 22. května 1540, Arcetri) byl italský historik, politický filozof, diplomat a politik. Jeho nejslavnějším dílem je kniha Storia d'Italia (Dějiny Itálie), kde se pokusil využít novou historiografickou metodu, mnohem více opřenou o zdroje a analýzy než u jeho předchůdců. Dějiny nicméně vnímal jako dějiny osobností, nikoli sociálních procesů, k čemuž asi přispěla skutečnost, že nahlédl osobně do politického dění a byl blízko řadě osobností. Byl též blízkým přítelem Niccolò Machiavelliho, zachovala se jejich vzájemná korespondence.

Život

Narodil se ve velmi bohaté a vlivné rodině, která měla blízko k Medicejským. Již jako velmi mladý se stal florentským velvyslancem na dvoře aragonského krále +more_Aragonský'>Ferdinanda II. Když se Medicejští ve Florencii chopili moci, vrátil se domů, aby se podílel na tvorbě nového režimu. Když se roku 1513 Giovanni Medici stal papežem Lvem X. , vstoupil Guicciardini do jeho služeb. Sloužil poté i dalšímu medicejskému papeži Klementu VII. Guicciardini sehrál klíčovou roli při Klementově příklonu na stranu francouzského krále Františka I. v jeho sporu s císařem Karlem V. Při Karlově vpádu do Itálie Guicciardini, jako nově jmenovaný velitel papežských vojsk, sice odvrátil útok na Florencii, Řím se však ubránit nepodařilo (tzv. Sacco di Roma) a papež Klement byl uvězněnen na Andělském hradě (nakonec se uchýlil do jakéhosi polozajetí v Orvietu). Guicciardini musel brzy (1527) odejít i z Florencie, když se moci chopila protimedicejská frakce Arrabiati. Roku 1530 byl ve Florencii zkonfiskován i jeho majetek. Ve stejném roce však Florentská republika padla pod náporem císařských vojsk a Guicciardini se do města mohl vrátit. Jeho msta vůči radikálním protimedicejským politikům byla velmi krutá. Roku 1531 byl jmenován guvernérem v papežském státě Bologni. Po smrti medicejského papeže Klementa VII. se roku 1534 vrátil do Florencie a stal se poradcem vévody Alessandra Medicejského. Ten byl roku 1537 zavražděn. Guicciardini se tedy obrátil na teprve sedmnáctiletého Cosimo Medicejského, aby ho připravil na jeho politickou roli. Nesedli si však a Cosimo ho propustil ze svých služeb. Závěr života strávil v medicejském sídle Arcetri, kde začal psát své vrcholné dílo Storia d'Italia. 291x291px.

Bibliografie

Storie fiorentine (1509) * Diario di viaggio in Spagna (1512) * Discorso di Logrogno (1512) * Relazione di Spagna (1514) * Consolatoria (1527) * Oratio accusatoria (1527) * Oratio defensoria (1527) * Del reggimento di Firenze(1527) * Considerazioni intorno ai "Discorsi" del Machiavelli sopra la prima deca di Tito Livio (1528) * Ricordi civili e politici (1857) * Le cose fiorentine (1528-1531) * Storia d'Italia (1537-1540)

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. britannica. +morecom/EBchecked/topic/248497/Francesco-Guicciardini]Heslo v encyklopedii Britannica[/url] * [url=http://www. answers. com/topic/francesco-guicciardini]Encyklopedické zdroje na Answers. com[/url].

Kategorie:Italští historikové Kategorie:Italští politici Kategorie:Diplomaté Itálie Kategorie:Italští spisovatelé Kategorie:Narození 1483 Kategorie:Narození 6. +more března Kategorie:Narození ve Florencii Kategorie:Úmrtí 1540 Kategorie:Úmrtí 22. května Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Padovské univerzity Kategorie:Historikové 16. století.