Francisco Martínez de la Rosa

Francisco Martínez de la Rosa (10. března 1787, Granada - 7. února 1862, Madrid) byl španělský básník, dramatik, politik a diplomat, představitel první generace španělských romantiků, v jehož literárním díle se projevil přechod od klasicismu ke skutečnému romantismu.

Život

Pocházel z Granady, vystudoval na tamější univerzitě, kde se také stal profesorem morální filosofie (etiky). Za protinapoleonského odboje byl poslancem cádizsých generálních kortesů (španělský exilový parlament a vláda, která roku 1812 přijala ústavu) a působil v diplomatické misi v Londýně. +more Po návratu krále Ferdinanda VII. na španělský trůn byl pro své liberální názory pronásledován a dokonce vězněn v pevnosti v Melille. Svobodu získal až roku 1820, kdy byl Ferdinand VII. donucen uznat španělskou ústavu, roku 1821 se stal předsedou Kongresu poslanců a roku 1822 dokonce krátce vedl jako první státní tajemník vládu. Francisco Martínez de la Rosa Po armádní vzpouře, která obnovila ve Španělsku absolutismus, abdikoval a roky 1823-1834 pak strávil v exilu v Paříži. Zde se stal na základě myšlenek doktrinálního liberalismu Françoise Guizota eklektikem a snažil se smířit konzervativní a revoluční ideje a v literatuře klasicismus s romantismem. Tyto jeho centrické postoje vedly k tomu, že v období 1834-1835 vykonával funkci ministra zahraničí a premiéra (předsedy rady ministrů).

V dalších letech byl několikrát opět ministrem zahraničí, předsedou Kongresu poslanců a velvyslancem v Paříži a Římě. Od roku 1839 do roku 1862 byl předsedou Španělské královské akademie (Real Academia Española) a členem dalších (Real Academia de la Historia, Real Academia de Bellas Artes de San Fernando a Real Academia de Jurisprudencia y Legislación).

Jako spisovatel je představitelem první generace španělských romantiků. Jeho lyrické verše připomínají Meléndeze Valdése a Quintanu. +more Významnější jsou jeho díla dramatická a jeho dramatické teorie. Je také autorem esejů, politických děl, která analyzují španělskou minulost i přítomnost z hlediska jeho filosofie dějin, a velmi průměrného historického románu.

Výběrová bibliografie

Titulní list tragédie La viuda de Padilla z roku 1814 * La viuda de Padilla (1814, Padillova vdova), historická tragédie. +more * Lo que puede un empleo (1820, Co zmůže zaměstnání), moralistní komedie. * La niña en casa y la madre en la máscara (1821, Dcerka doma a matka v přestrojení), moralistní komedie napsaná roku 1815. * El arte poética (1827, Poetika), didaktická báseň, ve které vyložil své názory na umění ovlivněn Nicolasem Boileauem. * Edipo (1829, Oidipus), klasicistní tragédie. * La conuración de Venecia, año 1310 (1830, Benátské spiknutí roku 1310), uvedeno 1834, romantické historické drama, první svého druhu ve španělské literatuře. * Poesías (1833, Poezie), sbírka klasicistní i romantické poezie. * Espíritu del siglo (1835-1851, Duch století), politické dílo, deset svazků. * Doña Isabel de Solís, reina de Granada (1837-1846, Doňa Isabela de Solís, královna granadská), historický román, tři díly. * Bosquejo histórico de la política de España (1855, Nárys španělské politiky), politické dílo.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. rae. +morees/academicos/francisco-martinez-de-la-rosa]Francisco Martínez de la Rosa - Real Academia Española[/url] * [url=http://www. cervantesvirtual. com/portales/francisco_martinez_de_la_rosa/biografia/]Biografía de Francisco Martínez de la Rosa - Biblioteca Virtual Miguel de Cervantes[/url].

Kategorie:Španělští básníci Kategorie:Španělští dramatici Kategorie:Španělští politici Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 10. +more března Kategorie:Narození v roce 1787 Kategorie:Narození v Granadě Kategorie:Úmrtí 7. února Kategorie:Úmrtí v roce 1862 Kategorie:Úmrtí v Madridu Kategorie:Muži Kategorie:Španělští spisovatelé.