Cesko.wiki František Matěj Hilmar
Author
Albert Flores
Život
Narodil se v Nové Pace. Jeho rodiče měli malé hospodářství a pekařství. +more V dětství se u místního Víta Šádka učil hrát na housle, harfu, flétnu a klavír. Stal se členem novopacké kapely a ve svých 13 letech s ní vyjel do světa. S velkým úspěchem procestovali Rusko, Německo, Polsko i jiné země. František sklízel obdiv a dostal řadu nabídek na službu ve šlechtických sídlech. Vrátil se však domů, absolvoval učitelský kurz v Jičíně a nastoupil jako učitelský pomocník v Kopidlně. V roce 1827 se stal učitelem v Holíně, v roce 1835 ve Střevači a konečně od roku 1838 v Kopidlně, kde působil 35 let. Byl vynikajícím učitelem. Za jeho padesátileté učitelské působení mu byl udělen stříbrný kříž s korunou.
Byl znám jako dobrý tanečník. Polka, tanec který jej později světově proslavil, v této době teprve vznikal. +more Původně se tento tanec nazýval nimra nebo maděra a vznikl s písničky Strýček Nimra koupil šimla. Jeho původní jméno vycházelo z rytmu tance - půlka. Teprve později se stal polkou. Hilmar jej však tento tanec poněkud upravil. Jeho polky mají poněkud volnější tempo, než měl tehdy oblíbený šotyš, ale rychlejší než dosavadní nimra. Z malých obcí na Kopidlnsku se polka rozšířila po českém venkově, až se dostala do Prahy. Zde se jako český národní tanec stala velmi oblíbenou mezi obrozenci a byla hrána na všech reprezentačních plesech a význačných koncertech. Polka pronikla i do Vídně, Berlína, Paříže, Petrohradu a New Yorku. Ozvala se i na jevišti divadla v Miláně. Mezinárodní slávu skladatele založila zejména polka Esmeralda nazvaná podle hrdinky románu Victora Huga: Chrám Matky Boží v Paříži. Úspěšné byly i jeho další polky, jako Cikánská, Ochotnický, Jiřinka, Vlastenka a celá řada dalších, které se hrají a tančí dodnes.
Své skladby rozdával v rukopisech i opisech každému, kdo o ně projevil zájem. Ve čtyřicátých létech +more_století'>19. století vyšly Hilmarovy polky i tiskem. Jeho první polka vyšla v roce 1837 a sice anonymně jako Polka - Nationaltanz ve sbírce Prager Lieblings Galoppen für das Pianoforte č. 52 v nakladatelství Berry. Hilmar se tak stal skladatelem první tištěné polky vůbec.
Hilmarův náhrobek na hřbitově v Kopidlně Ze svého úspěchu žádné velké jmění nezískal. +more Dále učil na škole v Kopidlně, dával soukromé hodiny hudby, se svou kapelou hrál na venkovských zábavách i na panských sídlech. Jako vesnický kantor se staral rovněž o chrámovou hudbu v místním kostele.
Dílo
Zkomponoval přes 200 tanců, především polek, ale i kvapíků, valčíků a další dobové taneční hudby. Byl však také autorem chrámové hudby. +more Napsal nejméně tři mše a řadu dalších příležitostných skladeb pro kostelní účely.
Uměleckou úroveň Hilmarových skladeb, jeho hudební talent a českost jeho hudby ocenili Bedřich Smetana i Antonín Dvořák.
Literatura
Československý hudební slovník I (A-L), 1963, SHV, Praha * Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. +more A-K, Brno, 1937 * Vratislav Vycpálek: František Matěj Hilmar, Hudební rozhledy č. 6, 1953 (včetně úplného seznamu skladeb).
Externí odkazy
[url=http://www. kopidlno. +morecz/frantisek-matej-hilmar/d-125223/p1=8657]František Matěj Hilmar[/url] na stránkách města Kopidlna * [url=http://www014. upp. so-net. ne. jp/hide_music/C16_5. htm]Japonský článek o skladateli[/url].
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Skladatelé populární hudby Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Narození v roce 1803 Kategorie:Narození 30. +more září Kategorie:Narození v Nové Pace Kategorie:Úmrtí v roce 1881 Kategorie:Úmrtí 1. října Kategorie:Úmrtí v Kopidlně Kategorie:Muži.