Cesko.wiki Františkánský klášter (Bratislava)
Author
Albert FloresFrantiškánský klášter s kostelem Zvěstování Páně v Bratislavě je historická budova konventu menších bratří františkánů. Původně gotický soubor sakrálních staveb byl později slohově upravován. v bratislavské městské části Staré Město. Budova kláštera zaujímá velkou část severovýchodní strany Františkánského náměstí v centru Bratislavy.
S přilehlým klášterním kostelem tvoří soubor budov historicky nejstarší dodnes dochovanou sakrální stavbou v hlavním městě Slovenska. Kromě své architektury si pozornost zasluhuje i jako místo, ke kterému se váže několik významných historických událostí. +more U jižní zdi se ke stavbě kostela přimyká komplex dvoupatrových budov františkánského kláštera, obklopujících vnitřní dvůr čtvercového půdorysu.
Historie
Rajský dvůr kláštera se vzrostlým stromem. +more Stavební dějiny kláštera s přilehlým kostelem začaly v hlubokém středověku. První ze staveb v dnešního komplexu byla budova kláštera. V roce 1209 papež Inocenc III. schválil regule nového církevního řádu - františkánů. Následovníci svatého Františka velmi rychle rozšiřovali svou působnost v mnoha zemích tehdejší Evropy, Uhersko nevyjímaje. Už zanedlouho po založení řádu se jeho příslušníci usadili v Trnavě, Nitře, Košicích i Prešpurku. Na severním okraji tehdejšího města kolem roku 1220 začali s výstavbou klášterní budovy. Stavba se protáhla až do konce 13. století, kdy byla zahájena také výstavba klášterního kostela.
Za zakladatele kostela je považován uherský král Ladislav IV. +more, který ho přikázal postavit na památku vítězství nad českým králem Přemyslem Otakarem II. v bitvě na Moravském poli v roce 1278. Kostel se začal stavět v románsko-gotickém slohu a byl vysvěcen s velkou slávou 24. března 1297 v přítomnosti Ladislavova nástupce Ondřeje III. , ostřihomského arcibiskupa a širokého zástupu prešpurských obyvatel.
V roce 1439 se začal stavět nový gotický klášter s křížovou chodbou kolem čtyřhranného rajského dvora. Při klášterní budově byla zbudována také nemocnice.
V letech 1580 a 1586 město zasáhlo několik zemětřesení, která kromě dalších budov poškodila také františkánský klášter i kostel, v jehož lodi se dokonce zřítila klenba. Trvalo přes třicet let, než byl kostel zastřešen novou, již renesanční klenbou. +more V takové podobě vydržela následující století, než ji nahradila současná, barokní.
Dvoupatrová stavba kláštera v současném klasicistním slohu je výsledkem přestavby z roku 1860. Svým průčelím se doširoka otevírá do jižní části Františkánského náměstí. +more Původní klášter ze 13. století byl postupně rozšiřován přístavbami.
Původně obdélníkový tvar zahrady s výměrou 1870 m² byl zmenšen téměř o šestinu, protože mniši v zájmu rozšíření přístupové cesty uvolnili městu 96 čtverečních sáhů své zahrady. V roce 1708 zavedli vodovod do klášterních objektů a do velké zahrady, kde byla fontána, a také do vnitřní zahrady - rajského dvora. +more J. M. Korabinský ve svém díle uvádí, že rajskému dvoru františkánského kláštera dominuje asi 180 let stará lípa. Na východním křídle kláštera jsou sluneční hodiny s Davidem hrajícím na harfu. Existenci studny v tomto prostoru potvrdil i archeologický průzkum. Matej Bel v roce 1735 mezi výhody františkánského kláštera počítá nevyčerpatelnou studnu, a to pro zdravou vodu, pravděpodobně nejlepší v celém městě. ".
Součástí kláštera byla zahrada obdélníkového tvaru, která ve své největší výměře zabírala plochu 1870 m². V roce 1708 byla obohacena fontánou, kterou zásoboval nově vybudovaný vodovod. +more Historik a kartograf Ján Matej Korabinský se ve svém díle geographische-historisches und Produkten Lexikon von Ungarn z roku 1786 o zahradě zmiňuje když uvádí, že ". františkánská zahrada má překrásnou úpravu a je v ní fontána s výbornou horskou vodou. " Její existence neušla ani Mateji Belovi, který ve svých notitas v roce 1735 poznamenává, že zahrada františkánského kláštera má ". nevyčerpatelnou studnu a fontány se stále tekoucí vodou, pravděpodobně nejlepší ve městě, přiváděnou podzemním vodovodem. " Existenci studny potvrdil i archeologický průzkum.
Literatura
I. Janota, Rehole, kostoly a kláštory v Bratislave, Albert Marenčin - Vydavateľstvo PT, Bratislava, 2008, * I. +more Janota, Oprášené historky zo starej Bratislavy, Albert Marenčin - Vydavateľstvo PT, Bratislava, 2006, * T. Reháčková, Historické záhrady a parky Bratislavy, TRIO Publishing, Bratislava, 2012, * M. Győrik, Bratislavský okrášľovací spolok 1868 - 1918, Albert Marenčin - Vydavateľstvo PT, Bratislava, 2012, * Monument revue 2/2012, Pamiatkový úrad SR, Bratislava, 2012, dostupné online.