František Gebauer

František Gebauer (11. července 1881, Ústí nad Labem - 17. března 1971, Londýn) byl český pedagog, politik a spisovatel. Narodil se v rodině učitele a brzy projevil literární nadání. V roce 1903 absolvoval Učitelský ústav v Hradci Králové a po promoci pracoval jako učitel na různých školách. Gebauer byl členem sociálně demokratické strany a aktivně se zapojil do politického života. Po první světové válce byl zvolen do Československého národního shromáždění a stal se jedním z nejvýznamnějších politiků své doby. Byl také vášnivým zastáncem demokracie a zastával liberální politické názory. V politickém životě byl Gebauer mimo jiné ministrem národní obrany a posléze ministrem školství. Před druhou světovou válkou se snažil varovat před nebezpečím z nacistického Německa, avšak jeho varování byla často ignorována. Po okupaci Československa byl Gebauer pronásledován gestapem a nakonec uprchl do exilu. V Londýně se zapojil do činnosti exilové vlády a vydával časopis domovských zpráv. V době Školní rady trval na nutnosti zachování českého školství v exilových podmínkách. Po válce se Gebauer vrátil do Československa, ale lidově demokratický stát, který vznikl na území po osvobození, považoval za porušení demokracie. Kvůli politickým perzekucím odešel znovu do exilu, kde strávil zbytek svého života. Zemřel v roce 1971 v Londýně. František Gebauer byl významnou postavou nejen českého politického života, ale také literární činnosti. Je autorem několika románů, povídek a divadelních her. Jeho díla se vyznačují poutavým vyprávěním a hlubokým pochopením lidského charakteru.