František Janda-Suk

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

František Janda-Suk (25. března 1878 v Postřižíně - 23. června 1955 v Praze) byl český atlet a vůbec první Čech, který se umístil na stupních vítězů na olympijských hrách. Věnoval se sprintu, hodu diskem, hodu kladivem i vrhu koulí. Největších úspěchů dosáhl v disku, kde se stal světovým rekordmanem, mistrem Čech i Československa a stříbrným olympijským medailistou. Jako první člověk na světě v moderních dějinách při hodu diskem použil otočku, a tím výrazně poznamenal vývoj techniky této sportovní disciplíny. Techniku otočky vyvinul na základě studia známé antické Myrónovy sochy Diskobola, když dospěl k názoru, že i antičtí diskaři dělali před hodem určité pohyby a neházeli z místa.

Život

Janda-Suk v roce 1901 +morejpg|náhled'>Janda-Suk v roce 1913 K atletice se poprvé dostal na pražském reálném gymnáziu. Roku 1897 mu přítel Otakar Krajíček přivezl první závodní disk z Paříže. Krátce poté vyvinul techniku otočky, která vedla k prudkému zlepšení jeho výkonů, takže již v roce 1898 hodil nový evropský rekord (34,53 metru). Evropský rekord pak překonal ještě dvakrát.

V roce 1900 se zúčastnil 2. olympijských her v Paříži, kde získal stříbrnou medaili v hodu diskem výkonem 35,14 metru ve finále, když předtím v kvalifikaci poslal disk do vzdálenosti 35,04 metru. +more Jako jediný v soutěži užil techniku otočky. Vzbudil zájem mnoha kolegů, kteří si otočku ihned začali také zkoušet a byl to počátek jejího rozšíření do světa. Soutěž byla komplikována tím, že se konala v úzkém prostoru lemovaném na každé straně stromořadím a sám Janda byl handicapován žaludečními potížemi. Zisk stříbrné medaile byl však jen symbolický, neboť v té době se medaile ještě neudělovaly a za druhé místo v hodu diskem obdržel Janda pouze stolní kalendář.

V roce 1901 vytvořil nový světový rekord, když disk hodil do vzdálenosti 39,42 metru. Stalo se tak na hřišti v Praze-Bubnech, které leželo zhruba v místech dnešní stanice metra Vltavská. +more Jeho osobní rekord v hodu diskem byl nakonec 42,36 metru, dosáhl ho patrně roku 1909, i když údaje o tom se rozcházejí.

V roce 1908 dokončil studia na právnické fakultě Německé univerzity v Praze a začal pracovat na pražském policejním ředitelství. Pracovní vytížení, i zdravotní komplikace, vedly k tomu, že přerušil sportovní kariéru. +more Ale roku 1905 se ke sportu vrátil, ovšem začal používat pseudonymu Suk, neboť ve státní službě byl sport vnímán jako nedůstojný. Startoval na olympijských hrách ve Stockholmu roku 1912 (15. místo ve vrhu koulí, 17. místo v disku) a v Paříži roku 1924 (29. místo v disku). Na hrách v Paříži v roce 1924 mu bylo již 46 let a byl vlajkonošem československé výpravy. Sportovní kariéru pak ukončil ve svých padesáti letech, své zkušenosti poté předával mladým adeptům v pražské Slavii, jejímž byl členem (v průběhu života byl ovšem členem i konkurenční Sparty). Zemřel na plicní embolii.