Cesko.wiki František Karel Rudolf Swéerts-Sporck
Author
Albert FloresFrantišek Karel Rudolf hrabě Swéerts-Sporck (německy Franz Karl Rudolf Graf von Swéerts-Reist und von Sporck, 14. října 1688, Těmice u Mladé Vožice - 30. listopadu 1757, Lysá nad Labem) byl šlechtic nizozemského původu, který jako dědic svého tchána Františka Antonína Šporka získal majetek v Čechách. Na svých statcích se prosadil jako stoupenec moderních metod hospodaření, byl též mecenášem katolické církve.
Život
vlevo +morejpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|Nově_opravený_Konojedy_(zámek)|zámek_Konojedy_u_Úštěk'>Úštěka Pocházel ze šlechtické rodiny Swéertsů nizozemského původu, byl synem císařského plukovníka Františka Karla Swéertse (1654-1692) a jeho manželky Anny Marie Sabiny hraběnky Šporkové (1661-1717). Původně byl předurčen k církevní dráze a byl jmenován kanovníkem ve Vratislavi, v roce 1705 ale vstoupil do armády falckého kurfiřta a zúčastnil se války o španělské dědictví. V roce 1712 se v Kuksu oženil s hraběnkou Annou Kateřinou Šporkovou (1689-1754), která byla jeho vlastní sestřenicí a ke sňatku byl tak nutný papežský dispens.
V roce 1718 byl svým tchánem Františkem Antonínem Šporkem přijat jako adoptivní syn a v témže roce získal hraběcí titul, zároveň došlo k rozšíření rodového jména do podoby von Swéerts und von Sporck, respektive Swéerts-Sporck von Reist. Spolu s manželkou se tak stal univerzálním dědicem rozsáhlého majetku F. +more A. Šporka. V letech 1732-1738 byl hejtmanem boleslavského kraje, jeho hlavním sídlem byl tehdy zámek v Novém Berštejně.
Ještě než zdědil statky Šporků, začal budovat vlastní majetkové zázemí. V roce 1723 koupil panství Nový Berštejn s městečkem Dubá a berštejnský zámek nechal radikálně upravit jako své sídlo. +more Po smrti Františka Antonína Šporka (1738) zdědil spolu s manželkou Choustníkovo Hradiště s Kuksem, Lysou nad Labem a Konojedy. Součástí dědictví byl i pražský palác, dodnes známý jako Swéerts-Sporckův palác. I později František Karel Swéerts-Sporck kupoval další statky, v roce 1743 za 120 tisíc zlatých koupil Kokořín a Vidim. Ke vzniku barokních zámků ve Vidimi a v podhradí Kokořína nejsou žádné prameny, je ale pravděpodobné, že vznikly právě v této době.
Jedním z největších zisků se staly jihočeské Lnáře zakoupené v roce 1745 od hrabat Küniglů. K panství Lnáře patřila dvě městečka, přes třicet vesnic a mimo jiné také 365 rybníků. +more Lnáře byly pravděpodobně zakoupeny jako sídlo pro jediného syna Jana Františka Kristiána. Krátce v letech 1746-1752 bylo majetkem rodu další panství v jižních Čechách: Kardašova Řečice.
Agronom a mecenáš
Na svých zakoupených i zděděných statcích prosazoval moderní hospodářské metody, postupem doby proslul jako odborník na agronomii a ekonomii. Snažil se účelně kombinovat pěstování pícnin a chov dobytka, který dovážel ze Švýcarska, jako první v Čechách začal pěstovat jetel. +more Současně usiloval o zachování a rozšiřování lesů, v lesním i polním hospodářství dosáhl výsledků především na panství Lysá nad Labem, kde také založil první soukromou hospodářskou školu. Všeobecně měl zájem i na alfabetizaci poddaných, podporoval vzdělání v němčině. Na svém hlavním sídle v Lysé nad Labem se ale zároveň potýkal se vzpurností měšťanů.
Po zázračném uzdravení svého jediného syna Jana Kristiána nechal v roce 1746 založit klášter servitů v Konojedech. Vlastním nákladem nechal postavit hodnotný barokní kostel Nalezení sv. +more Kříže v Dubé. Do jisté míry pokračoval i v odkazu svého tchána F. A. Šporka v Kuksu, i když lázeňský komplex začal postupně upadat, František Rudolf zrušil nákladné parforsní hony a své další aktivity zaměřil především na zefektivnění hospodaření.
