František Lančík
Author
Albert FloresFrantišek Lančík (5. prosince 1886 Hulín - 15. ledna 1976 Přerov) byl starosta Přerova, protinacistický odbojář a příslušník Československé armády v zahraničí.
Život
Mládí a první světová válka
František Lančík se narodil 5. prosince 1886 v Hulíně v rodině dělníka Jana Lančíka a Františky rozené Fryštacké. +more Vyučil se strojním zámečníkem, pracoval na různých místech na Moravě a Dolních Rakousích. Od roku 1903 byl aktivním členem Sociální demokracie a v roce 1905 byl za své postoje i krátce vězněn. Mezi lety 1906 a 1910 absolvoval střední námořní školu v Terstu, poté pracoval jako železničář v Přerově. První polovinu první světové války sloužil u Rakousko-uherského námořnictva v Pule, poté se vrátil k práci na železnici v Přerově.
Mezi světovými válkami
Po vzniku Československa byl František Lančík nadále aktivním členem Sociální demokracie a Dělnické tělocvičné jednoty a v komunální politice vystoupal až na post posledního předválečného starosty města Přerova. V roce 1919 se oženil s Hermínou Dvořákovou, manželům se v roce 1921 narodil syn Jaroslav a v roce 1924 dcera Eva.
Druhá světová válka
Po německé okupaci v březnu 1939 byl František Lančík nucen odstoupit v funkce starosty Přerova a velmi záhy vstoupil do protinacistického odboje. Založil ze sociálních demokratů aktivní buňku, která byla součástí organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme. +more V červnu téhož roku inicioval schůzku funkcionářů Sociální demokracie v lesích u Veselíčka za účelem zřízení ještě akceschopnější odbojové skupiny. V září 1939 spustili nacisté preventivní zatýkací Akci Albrecht I. , v jejímž sítě měl uváznout i František Lančík. Byl ale varován svými německými známými a tak i se synem Jaroslavem uprchl z protektorátu přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do francouzského Agde, kde se i přes vyšší věk přihlásil do vznikající československé zahraniční armády. Přerovskou odbojovou organizaci po něm převzala Růžena Stoklásková a Karel Smělík.
Po druhé světové válce
František Lančík přežil druhou světovou válku jako jediný z rodiny. Z počátku se usídlil v severních Čechách, mezi lety 1946 a 1948 zastával post místopředsedy okresního národního výboru v Podbořanech. +more Po Únoru 1948 byl nucen opustit veřejné funkce a vrátil se do Přerova. Vystřídal několik podřadných zaměstnání. Zemřel 15. ledna 1976 v Přerově.
Rodina
Manželka Františka Lančíka Hemína jakož i dcera Eva, švagrové Věra Dvořáková a Marie Dřevojánková s manželem Josefem Dřevojánkem spolupracovali při podpoře příslušníků sovětských výsadků, za což byli v během června 1942 popraveni na brněnských Kounicových kolejích. Syn Jaroslav se stal příslušníkem +more_československá_bombardovací_peruť_RAF'>311. československé bombardovací perutě RAF. Zahynul 2. července 1941, kdy byl jeho stroj omylem sestřelen britskou noční stíhačkou. Urnu s jeho popelem přivezl František Lančík ze Spojeného království a pohřbil v rodinném hrobě v Hulíně.
Posmrtná ocenění
Po rodině Lančíkových je pojmenována jedna z přerovských ulic.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. historiecssd. +morecz/l/lancik-frantisek/]František Lančík na stránkách Historie ČSSD. cz[/url] * [url=https://knihovna-hulin. webnode. cz/osobnosti-hulina/lancik-frantisek/]František Lančík na stránkách Městské knihovny Hulín[/url].
Kategorie:Starostové Přerova Kategorie:Členové SOCDEM Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Členové Dělnické tělocvičné jednoty Kategorie:Osobnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme Kategorie:Příslušníci československé zahraniční armády Kategorie:Narození 5. +more prosince Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Narození v Hulíně Kategorie:Úmrtí 15. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1976 Kategorie:Úmrtí v Přerově Kategorie:Muži.