František Mandík

František Mandík (5. května 1890 Praha - 3. října 1941 Praha) byl za první světové války příslušníkem československých legií v Itálii a po návratu do vlasti pracoval jako úředník na ministerstvu. Za protektorátu se spolu se svojí manželkou Marií zapojil do protiněmeckého odporu. Kromě ilegální odbojové organizace Kapitán Nemo pomáhal i členům vojenské podzemní organizace Obrana národa jakož i členům Ústředního vedení odboje domácího. Z bytu manželů Mandíkových v Horní ulici v Praze Nuslích vysílali radiotelegrafisté operující na radiostanicích Sparta I a II. Avšak spolupráce s radistou Františkem Peltánem ze zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové se Mandíkům stala osudnou. Zaměření radiostanice německou odposlechovou službou a následný zátah (28. června 1941) vyústil v zatčení Františka Mandíka i jeho manželky Marie Mandíkové. Zatímco Marie byla vězněna do konce druhé světové války v KT v Ravensbrücku (ale válku přežila), František byl za odbojovou činnost odsouzen k trestu smrti a popraven zastřelením 3. října 1941 v Ruzyňských kasárnách v Praze.

Stručný životopis

Narodil se v rodině strojníka z Buben (v té době již Praha VII) Josefa Mandíka (* 1860 - 1910) a jeho manželky Františky, rozené Žákové (1860-. ). +more Rodina žila v Bubnech, František Mandík byl jejich jediný syn. Učil se pekařem, pracoval jako zřízenec státní dráhy.

Po vypuknutí první světové války byl František Mandík povolán do rakousko-uherské armády a sloužil zde v hodnosti vojína. Do zajetí padl dne 19. +more listopadu 1915 u San Michel. Do československých legií v Itálii se přihlásil 17. dubna 1917 v Padule. V legiích byl zařazen k 33. pěšímu pluku. Legie opustil (byl demobilizován) k 7. únoru 1923 s hodností desátníka. Po návratu do vlasti pracoval František Mandík jako úředník na Ministerstvu obrany a později působil v Památníku národního osvobození. Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava, když Němci Památník na Vítkově uzavřeli, byl František Mandík přeložen na Ministerstvo školství. František Mandík za protektorátu bydlel se svojí manželkou Marií Mandíkovou v rohovém domě v Praze 4 Nuslích (na adrese: Horní 1466/10, 140 00 Praha 4 - Nusle). Jeho koníčkem byl chov holubů (holubářství) a rovnou z práce chodíval do Božetěchovy ulice, kde měl holubník. (vzdálenost obou míst: ulic Horní a Božetěchovy je něco málo přes jeden kilometr. ) Pod zdánlivou maskou všední rodiny Mandíkových se ale ukrývaly nelegální aktivity.

Odbojová činnost

Kapitán Nemo

Manželé Mandíkovi působili v ilegální odbojové organizaci Kapitán Nemo. Ta byla založena krátce po 15. +more březnu 1939 doktorem Karlem Nejedlým. Ten původně pracoval jako zaměstnanec šifrovacího oddělení ministerstva zahraničních věcí. Ilegální organizace Kapitán Nemo se orientovala na zpravodajskou činnost. Opírala se o síť spolupracovníků, kteří byli dislokováni v ústředních úřadech, zbrojovkách, mezi zaměstnanci pošt a v řadách příslušníků protektorátní policie. Kromě sběru dat podzemní organizace Kapitán Nemo zajišťovala rovněž útěky osob za hranice protektorátu, distribuovala (kolportovala) ilegální tiskoviny a všemožně pomáhala rodinám vlastenců, kteří byli pronásledováni gestapem.

O odvaze a odhodlanosti manželů Františka a Marie Mandíkových svědčí fakt, že po zatčení správce kostela svatého Václava ve Vršovicích, kde se v sákristii scházelo vedení pražské organizace Kapitán Nemo, poskytli svůj byt na nějaký čas k ilegálním schůzkám vedení této pražské pobočky.

Obrana národa a ÚVOD

V bytě Marie a Františka Mandíkových se od začátku německé okupace ukrývali a pracovali odbojáři a konaly se zde schůzky představitelů ilegálních organizací: Obrana národa (ON) a ÚVOD. Docházel sem například generál Bedřich Homola nebo plukovník Josef Churavý.

Ilegální vysílání

František Mandík se podílel i na ilegálním vysílání radiostanic Sparta I. Bylo to v době, kdy jejich radiotelegrafista Jindřich Klečka (po útěku z pražských Hodkoviček dne 7. +more května 1941) krátce našel azyl v bytě u Mandíků.

Dne 14. května 1941 přišel k Mandíkům (s plukovníkem Josefem Churavým) štábní kapitán Václav Morávek. +more Plukovník Josef Churavý (odbojové krycí jméno "Vlk") vyjednal u Mandíků pro štábního kapitána Václava Morávka a radiotelegrafistu četaře Františka Peltána možnost umístit zde ilegální vysílačku Sparta II určenou pro radiové spojení domácího odboje s Londýnem. Z bytu tedy od 25. června roku 1941 vysílali radista Sparty II František Peltán a štábní kapitán Václav Morávek.

Zátah gestapa

V sobotu 28. června 1941 se v bytě u Mandíků zastavil (již poněkolikáté v uplynulých čtyřech dnech) plukovník Churavý. +more Nikdo z přítomných netušil, že právě toho dne byla Peltánova ilegální vysílačka SPARTA II zaměřena funkabwehrem. Po odchodu plukovníka Josefa Churavého a štábního kapitána Václava Morávka od Mandíků došlo k obsazení Horní ulice gestapem. Radiotelegrafista František Peltán duchapřítomně na poslední chvíli unikl z obklíčení a vyhnul se zatčení v přestrojení za železničáře, ale manželé Mandíkovi byli gestapem zatčeni právě v okamžiku, kdy spalovali radiové depeše. Při důkladné domovní prohlídce byla zamaskovaná vysílačka v kufříku objevena v úkrytu na balkoně, který patřil Mandíkům.

Dohry

Ještě téhož dne večer (v sobotu 28. +more června 1941) se sešel štábní kapitán Václav Morávek s Františkem Peltánem v krejčovském salonu na Vinohradech u Magdy Rezkové.

František Mandík byl popraven za odbojovou činnost dne 3. +more října 1941 (ve stejný den a na stejném místě jako byl popraven podplukovník Josef Balabán) při prvním stanném právu v 16,15 hodin v jízdárně Ruzyňských kasáren v Praze. Marie Mandíková byla až do konce druhé světové války vězněna v KT v Ravensbrücku jako číslo 8028 na bloku číslo 8, ale druhou světovou válku přežila (společně s ostatními ženami z okolí radiostanic Sparta I a Sparta II).

Pamětní deska

+moreHorni. 10. Praha4. jpg|vpravo|náhled'>Bronzová pamětní deska na rohovém domě v Horní ulici 1466/10 v Praze 4 - Nuslích byla odhalena 3. října 1968 Na pamětní desce je nápis: "V TOMTO DOMĚ, V BYTĚ / MARIE A FRANTIŠKA / MANDÍKOVÝCH / SE UKRÝVALI A PRACOVALI / VÝZNAMNÍ ILEGÁLNÍ / PRACOVNÍCI ORGANIZACE / - OBRANA NÁRODA - / ŠKPT. V. MORÁVEK / RADISTA F. PELTÁN // 28. 6. 1941 BYLI MANŽELÉ / MANDÍKOVI ZATČENI, / KDYŽ PŘEDTÍM UMOŽNILI / ÚTĚK OBĚMA VYSÍLAJÍCÍM. // FRANTIŠEK MANDÍK / BYL ZA ODBOJ. ČINNOST / DNE 3. 10. 1941 POPRAVEN. ".

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Václav Morávek * František Peltán * Jindřich Klečka * Marie Magda Rezková * Libuše Nachtmannová

Externí odkazy

Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války). +more * Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války) * Vojenský historický archiv, fond 308, signatura 30-4. "Obrana národa". Zpráva o činnosti jednotlivců 0-180: Zpráva Marie Mandíkové o činnosti v illegální skupině Mašín-Balabán-Morávek. Vzpomínky Marie Mandíkové. * [url=http://forum. valka. cz/topic/view/26839/Seznam-osob-popravenych-za-I-stanneho-prava-v-Praze]Seznam osob popravených za prvního stanného práva v Praze[/url] *.

Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1890 Kategorie:Narození 5. +more května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Úmrtí 3. října Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Oběti nacistického Německa Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Českoslovenští legionáři v Itálii Kategorie:Popravení v kasárnách Ruzyně.