František Němec (sochař)
Author
Albert FloresFrantišek Němec (1909–1998) byl český sochař a medailér. Narodil se v Praze a studoval na pražské Akademii výtvarných umění, kde se zaměřil na sochařství u profesora Otakara Španiela. Jeho tvorba je silně ovlivněna expresionismem a barokním stylem. Vytvořil mnoho důležitých realizací jak v Československu, tak v zahraničí. Mezi jeho nejznámější díla patří například socha Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí. Němec byl také spoluzakladatelem a předsedou skupiny Přítomnost. Zemřel v roce 1998 ve věku 89 let.
Život
František Němec se narodil v Hřišti v domku čp. 32. +more Svá první léta strávil ve své rodné vísce a zde vychodil základní osmiletou školní docházku. Od ostatních chlapců se nikterak nelišil, až na veliké nadání ve výtvarném oboru. Rád si kreslil, modeloval nebo úplně nejraději vyřezával pomocí malého nožíku figurky ze dřeva. Jeho učitel Aleš Klaus si jeho nadání povšimnul a doporučil rodičům, aby ho dali učit řezbářem do Jihlavy. Brzy mu byly svěřovány náročné řezby a zdobení honosného nábytku. Ve třetím roce studia dokonce dostal příležitost zdokonalit se ještě ve Frankfurtu nad Odrou. V Praze-Bubenči si pak sehnal malý podkrovní byteček. Do něj si vzal ještě dvě mladší sestry. Živil sebe i svoje sestry příležitostnou řezbařinou. Šlo mu však hlavně o to aby mohl navštěvovat večerní pokračovací uměleckoprůmyslovou školu. Nejdříve se stal žákem prof. Stanislava Suchardy. Později mu prof. Sucharda doporučil, aby pokračoval ve studiu na umělecko-průmyslové vyšší škole sochařské. Přijímací zkoušky absolvoval u tehdejšího ředitele J. V. Myslbeka. Byl přijat, profesor J. V. Myslbek, jemuž tehdy dělal asistenta Novoměstský rodák Štursa, si jej vybral jako svého žáka. Prodejem drobných prací, zejména do Topičova paláce, živil nejen sebe, ale i své dvě sestry, které s ním sdílely pronajatý malý byt; podporoval je též při jejich studiu dívčí průmyslové školy.
Než stačil založit rodinu a plně se umělecky rozvinout, přišla první světová válka. V červenci roku 1914 byl František povolán na východní frontu. +more 8. září 1914 padl do ruského zajetí. Ale ani v zajateckém táboře u Kazaně nezůstal nečinný. Celou dobu kreslil, modeloval a sochařil. Na jedné tamní výstavě byla jeho práce poctěna 1. cenou. Jeho nejvýznamnější dílo z té doby, poprsí Michaila Vasiljeviče Lomonosova, bylo tehdy zakoupeno pro univerzitu v Kazani, kde se prý nachází dodnes.
Nejen modeloval a sochařil, ale skládal také básně jejichž texty se dochovaly v rodinné korespondenci a část jich byla zveřejněna v příloze novin Národní osvobození č. 21. +more 10. března 1932 po názvem Bachmačský voják František Němec. Zahynul z 9. na 10. března u Doče. Jeho básně o něm hodně vypovídají.
Byl hluboce přesvědčen, že se vrátí domů, a toto své přesvědčení vylíčil ve své básni, kterou sepsal 20. března 1917. +more Ovšem jeho touhy se nevyplnily. V řadách českých legionářů se zúčastnil bitvy u Bachmače, ve které patrně zahynul. Ode dne 10. března 1918 byl nezvěstný, následujícího dne byl prohlášen za mrtvého.
Uctění památky
==== Vzpomínka plukovníka Ph.Dr. Jiřího Čermáka, jeho velitele ====
==== Odhalení pamětní desky ==== V květnu 1932 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska. Na této akci pořádané Jednotou legionářskou obce Přibyslavi se podílelo mnoho přibyslavských občanů a také přibyslavských rodáků žijících v Praze.
Dílo
Sochařské práce
Na výstavách Jednoty umělců výtvarných v Praze v letech 1912-1914 vystavil díla: * dětské podobizny (bronz, dřevo) * Trocnovská zemanka (sádrový reliéf) * Libuše * Z kamenité cesty
Jeho díla jsou součástí expozice Městského muzea v Přibyslavi, kde jsou mj. též skulptury M. Jan Hus (1909) a Jan Žižka (1910).
Básně
František Němec: Naše jaro (Psáno v zajetí v červnu r. 1917)
Minulo jaro---
minulo již třetí
slavíci píseň dopěli.
---------------------------------
a naše píseň dosud v prsou bouří,
my tři sta let jsme trpěli.
My tři sta let jdem se sklopenou hlavou,
my tři sta let domova domova neměli
my tři sta let čekáme chvílí pravou,
čekáme jara, abychom zapěli.
František Němec: Náš voják (Psáno v Berezani na Ukrajině dne 10. ledna r. 1918)
Jsem český bojovník -
jdu, kam Bůh mi velí
-----------------------------
mne vojna řemeslem se nikdy nestává,
žoldnýřem nejsem,
ni z cirku zápasníkem,
jenž za žold, za kus zlata sebe prodává.
Jsemť já bojovník boží.
Ten za kořistí nejde,
mne pro to, co mi patří, Bůh můj posílá.
Jdu rád - jsem šťasten,
že dopřáno mi jesti
bojovat pro vlast, jež mne zrodila.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20140512225055/http://www. kzmpribyslav. cz/Akad. -sochar-Frantisek-Nemec. html]František Němec[/url] na stránkách Městského muzea Přibyslav *.
Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Oběti první světové války Kategorie:Narození 5. +more ledna Kategorie:Narození v Přibyslavi Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Úmrtí 10. března Kategorie:Úmrtí v roce 1918 Kategorie:Muži.