Cesko.wiki František Viktor Mokrý
Author
Albert FloresŽivot
Absolvoval reálku v Praze a v letech 1910-1913 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesorů Emanuela Dítěte, Arnošta Hofbauera a Jana Preislera. Poté v letech 1913-1915 pokračoval ve studiu u profesora Preislera na pražské Akademii výtvarných umění a do roku 1917 k němu dojížděl na soukromé konzultace. +more Některé přednášky z teoretických předmětů absolvoval i na České vysoké škole technické a na Filozofické fakultě UK. Přátelil se s redaktorem časopisu Náš směr Josefem Vydrou, který Mokrého podporoval v jeho směřování k pedagogické práci. Roku 1920 se oženil se Zdeňkou Burghauserovou, absolventkou UPŠ a zakladatelkou a vůdčí osobností Kruhu výtvarných umělkyň. Měl s ní syna Jarmila, ale pro neshody se roku 1927 rozvedl a znovu oženil s knihovnicí Jarmilou Tejkalovou.
Pobýval ve Veltrusích a blízkém okolí, kde čerpal inspiraci ke své tvorbě. Často navštěvoval Terst (1912-1942), v letech 1912-1914 byl opakovaně v Dalmácii, Istrii, Dubrovníku, Mostaru, Sarajevu, Černé Hoře, Boce Kotorské. +more Roku 1923 podnikl studijní cesty do Paříže, Mnichova, Berlína, Hamburku. Prošel všemi význačnými moderními ateliéry v Paříži, kde se stýkal i s kralupským rodákem Jiřím Karsem. Po návratu se usadil v Praze - Bubenči.
V letech 1915-1942 působil jako středoškolský profesor v Klatovech, Plzni a 1942-1946 byl profesorem Střední průmyslové školy grafické v Praze. Byl vynikajícím odborníkem v oboru výtvarné pedagogiky i organizátorem, který zajišťoval mj. +more spolupráci se švýcarským centrem mezinárodní federace (FEA) pro kreslení a uměleckou výchovu. Roku 1928 byl generálním tajemníkem 6. mezinárodního kongresu pro kreslení a uměleckou výchovu v Praze.
V letech 1921-1935 byl členem výboru a 1923-1924 předsedou Výtvarného odboru Umělecké besedy. Byl výtvarným kritikem v různých denících a 1921-1925 redaktorem revue Náš směr. +more Přispíval články do časopisů Veraikon, Salon, Bibliofil, Estetická výchova, Náš směr, Umělecký list, Výtvarná výchova, Výtvarné snahy, Život a do novin Národní listy a venkov. Vyměňoval si korespondenci s Janem Zrzavým.
Po válce vstoupil do KSČ a roku 1946 byl jedním ze zakladatelů, od roku 1948 ředitelem Ústavu výtvarné výchovy Univerzity Palackého v Olomouci, kde zároveň učil figurální kresbu a malbu. V roce 1950 se prof. +more Mokrý stal obětí kádrové politiky a svého působení na olomoucké univerzitě se vzdal. V letech 1950-1958 byl pedagogem a později ředitelem Vyšší školy uměleckoprůmyslové v Praze a jednatelem Svazu kreslířů. Byl členem Umělecké besedy a poté Sdružení jihočeských výtvarníků, 11. února 1948 zakladatelem a prvním předsedou spolku Pražský Aleš (od roku 1950 Svaz českých výtvarných umělců, IV. středisko Aleš, 1957 Tvůrčí skupina Aleš). Roku 1952 se podílel na zřízení galerie a památníku Mikoláše Alše v Křižanech v místě, kde původně stával malířův rodný dům (vyhořel r. 1901). Po zrušení spolků roku 1956 marně protestoval proti zabavení jejich majetku. Po odchodu do důchodu roku 1958 v závěru svého života sepisoval své paměti.
Mezi jeho žáky na střední škole byli např. Jiří Mrázek nebo Miloš Nesvadba. +more K Mokrého životním jubileím uspořádal SČSVU v letech 1962 a 1972 souborné výstavy jeho díla.
Dílo
Z díla F. V. +more Mokrého je ceněna především jeho předválečná tvorba. Jako krajinář portrétista a figuralista byl ve 20. letech představitelem neoklasicistní malby. Při založení spolku Pražský Aleš dával důraz na hodnotnou uměleckou práci a spolkovou příslušnost. Jen o něco později, roku 1949, byl autorem programu Spolku Aleš, který zavrhl buržoazní dekadentní formalismus a přiklonil se k socialistickému realismu. V 50. letech se přizpůsobil ideologickým požadavkům a maloval témata vyžadovaná režimem (např. Nástup strojů na poli). Ještě v době uvolnění politického útlaku na počátku 60. let viděl západní moderní umění jako zkomírající a do nihilismu upadající dekadentní zoufalství a v polovině 60. let se obracel k umění 19. století a francouzskému umění přelomu 19. a 20. století. Pražský Aleš zanikl na konci 60. let.
Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie v Praze * České muzeum výtvarných umění * Galerie hlavního města Prahy * Galerie moderního umění v Hradci Králové * Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem * Galerie výtvarného umění v Chebu * Galerie výtvarného umění v Náchodě * Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně * Oblastní galerie Liberec * Východočeská galerie v Pardubicích
Bibliografie (výběr)
Život a dílo Jaroslava Čermáka, 219 s. , Výtvarný odbor Umělecké Besedy, 1930 (s V. +more Černým a V. Náprstkem) * O figurální kresbě podle živého modelu, podle sádry a předlohy, Praha 1939 * Alois Moravec, Česká grafická Unie, a. s. , Praha 1940 * Josef Richard, František Marek, 62 s. , Česká grafická Unie, Praha 1940 * Národ svým výtvarným umělcům, katalogy výstav, Praha 1940, Olomouc 1940, Praha 1942 * Bohumil Ullrych, Česká grafická Unie, Praha 1946 * Realismus v českém malířství, Orbis, Praha 1948 * Jaroslav Čermák, SNKLHU Praha 1953.
Katalogy výstav
Jubilejní výstava Jaroslava Čermáka 1878-1928, 67 s. , Výtvarný odbor Umělecké besedy 1928 * Obrazy Stanislava Ježka, Topičův salon, Praha 1940 * Cyril Chramosta: Souborná výstava obrazů, Salon výtvarné dílo, Praha 1942 (s R G Šimkem) * Karel Tondl: Výstava olejů, temper, monotypů a kreseb, Galerie Hollar Praha 1943 * Ota Matoušek: Jihočeská krajina, Salon výtvarné dílo, Praha 1945 * Adolf A. +more Zahel: Krajinářský soubor z let 1913-1953, ALEŠ - Spolek výtvarných umělců moravskoslezských, 1953 (s F. Rysem) * spoluautor - Aljo Beran: Výběr z díla 1932-1987, Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci 1987.
Odkazy
Reference
Literatura
Lubomír Slavíček (ed. ), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. +more 1, s. 941, Academia Praha 2016, * Veronika Jurásková, Historie spolku Pražský Aleš (1946 - 1968) a tvorba jeho členů, dipl. práce, FF UP Olomouc 2011 * Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2002. Vyd. 1. IX. díl, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2002, s. 41 * Alena Kavčáková, František Viktor Mokrý - umělec a výtvarný pedagog, dizertační práce, FF UP Olomouc 1995 * Alena Kavčáková, František Viktor Mokrý, in: Anděla Horová (ed. ), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1995, s. 529 * Alena Kavčáková, Prof. akad. mal. F. V. Mokrý - umělec a výtvarný pedagog, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Paedagogica, Aesthetica VII, Výtvarná výchova 6, 1991, s. 81-125 * Alena Kavčáková, K historii Ústavu výtvarné výchovy při Palackého univerzitě v Olomouci, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Paedagogica, Aesthetica VII, Výtvarná výchova 6, 1991, s. 6-26 * Alena Kavčáková,Z poválečné korespondence F. V. Mokrého, in: Historická Olomouc a její současné problémy, Olomouc 1989, s. 243-257 * 2016-2019 Fakultní grant FPVČ František Viktor Mokrý (1892-1975). Osobnost umělce, organizátora a výtvarného pedagoga v kontextu evropské avantgardy 20. století (FPVC2016/12), hlavní řešitelka Alena Kavčáková.
Externí odkazy
[url=https://www.galerieplatyz.cz/autori/frantisek-viktor-mokry]Galerie Platýz: František Viktor Mokrý[/url]
Kategorie:Čeští malíři 19. +more století Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Členové Umělecké besedy Kategorie:Výtvarní pedagogové Kategorie:Narození 1892 Kategorie:Narození 8. dubna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1975 Kategorie:Úmrtí 29. října Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Čeští malíři 20. století.