František Zikmund Thun-Hohenstein

František Zikmund hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Franz Sigmund Reichsgraf von Thun und Hohenstein, 1. září 1639, Praha - 3. května 1702, Livorno) byl český šlechtic, diplomat a vojevůdce ze šlechtického rodu Thun-Hohesteinů.

Během svého života působil ve službách Maltézského řádu a císaře Leopolda I. +more Ve službách Maltézského řádu dosáhl hodnosti vrchního velitele a admirála řádového loďstva v bojích proti Turkům a pirátům ve Středomoří, v císařské armádě se později stal polním maršálem. Souběžně byl diplomatem habsburské monarchie v několika evropských zemích, nejdéle pobýval jako císařský vyslanec v Anglii (1680-1685). Nakonec byl velkopřevorem Maltézského řádu v Českém království (1701-1702). V Čechách byl majitelem panství Jílové u Děčína, poblíž Vídně nechal postavit zámek Hetzendorf.

Mládí

Pocházel ze šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, patřil k početnému potomstvu hraběte Jana Zikmunda Thun-Hohensteina (1594-1646) a jeho třetí manželky Margarety Anny, rozené z Oettingen-Baldern. Otce ztratil v sedmi letech a z jeho majetku obdržel jako dědický podíl panství Jílové u Děčína. +more Po dobu jeho nezletilosti spravovala majetek poručnická správa, kterou vedla matka a nejstarší nevlastní bratr, salcburský arcibiskup Guidobald u Thun-Hohensteinu. František Zikmund studoval práva na univerzitě v Ingolstadtu, ale již v roce 1656 vstoupil do Maltézského řádu. Na Maltu odcestoval v roce 1660 a zúčastnil se několika námořních tažení, kdy maltézské řádové loďstvo spolu s Benátčany nebo Francií bojovalo proti Turkům a pirátům ve Středomoří. Od roku 1663 byl kapitánem galéry. V roce 1663 byl zároveň jmenován císařským komorníkem.

Císařský diplomat a admirál loďstva Maltézského řádu

Zámek Jílové u Děčína Po roce 1665 je doložen jeho pobyt v Čechách, pravděpodobně v této době došlo k přestavbě zámku v Jílovém. +more Poté vstoupil do císařské armády, v níž sloužil jako plukovník. V letech 1680-1685 byl císařským vyslancem v Anglii. Během pětiletého pobytu v Londýně se snažil získat Karla II. pro spojenectví proti Francii, což se mu ale přes častý osobní kontakt s nevyzpytatelným anglickým králem nepodařilo. Anglii opustil v září 1685 po nástupu nového krále Jakuba II. Jako jeden z mála diplomatů habsburské monarchie se naučil anglicky, což bylo dáno tím, že na rozdíl od mnoha jiných zde pobýval několik let. Po návratu do Vídně byl v roce 1686 s diplomatickou misí poslán do Vatikánu, v letech 1687-1690 pobýval jako vyslanec v Mnichově a nakonec v roce 1691 ve Varšavě u polského krále Jana III. Sobieského. I když jako císařský diplomat pobíral stálý plat od dvorské komory, často se potýkal s finančními problémy. Proto také již před odjezdem do Anglie pronajal panství Jílové staršímu bratru Maxmiliánovi, zatímco dalšími majetkoprávními záležitostmi pověřil dalšího bratra Romedia Konstantina. V roce 1690 koupil poblíž Schönbrunnu pozemky v okolí Hetzendorfu, kde pak nechal postavit zámek zvaný Thunswörth (projekt J. B. Fischer z Erlachu).

Vývoj kariéry Františka Zikmunda se nekonal podle jeho představ, i když již do Anglie odjížděl s příslibem členství ve dvorské válečné radě. K tomu nedošlo, ale v roce 1692 byl jmenován tajným radou. +more Nakonec v roce 1693 odjel znovu na Maltu, kde se stal generálem-kapitánem řádového loďstva. Jako námořní vojevůdce vynikl v bojích proti Turkům, v roce 1694 dobyl ostrov Chios, kde osvobodil tisíc křesťanských otroků, v následujících letech byl úspěšný také ve výpadech proti berberským pirátům ve Středomoří.

Od papeže Inocence XIII. +more obdržel hodnost admirála papežského loďstva, mezitím také získal hodnost polního podmaršálka císařské armády (1695). Nakonec byl v roce 1697 povýšen na polního maršála a povolán do dvorské válečné rady, načež se vrátil do Vídně.

V listopadu 1701 se stal velkopřevorem Maltézského řádu pro České království a rakouské země. Krátce nato byl vyslán s diplomatickou misí do Anglie, cestou však onemocněl a zemřel v italském Livornu, kde je také pohřben.

Jako rytíř Maltézského řádu zemřel František Zikmund svobodný a bezdětný, k volnému naložení se svým majetkem si musel jako řádový rytíř vyžádat svolení papeže Klementa XI. +more Severočeské panství Jílové bylo znovu přičleněno k Děčínu a zdejší zámek se stal rodovým sídlem opět až v roce 1932, kdy Thunové prodali své hlavní sídlo v Děčíně. Zámek Hetzendorf zdědil synovec Romedius Jan František Thun-Hohenstein (1683-1719), který jej prodal Lichtenštejnům.

Vedle již zmíněných sourozenců byli významnými osobnostmi rodu Thunů té doby také další bratři Františka Zikmunda, barokní mecenáš Michael Osvald Thun-Hohenstein (1631-1694) nebo salcburský arcibiskup Jan Arnošt Thun-Hohenstein (1643-1709)

Odkazy

Reference

Literatura

KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740; NLN, Praha, 2018; 636 s. +more ISBN 978-80-7422-574-1.

Externí odkazy

[url=http://muzeumdc. cz/program/decinsky-admiral-frantisek-zikmund-thun-hohenstein]František Zikmund Thun-Hohenstein na webu muzea v Děčíně[/url] * [url=https://de. +morewikisource. org/wiki/BLK%C3%96:Thun-Hohenstein,_Franz_Sigmund_Graf]František Zikmund Thun-Hohenstein in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/thun/thun4. html]Rodokmen Thun-Hohensteinů v 17. a 18. století[/url] *.

Kategorie:Thun-Hohensteinové Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Polní maršálové Kategorie:Narození 1. +more září Kategorie:Narození 1639 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Úmrtí 3. května Kategorie:Úmrtí 1702 Kategorie:Úmrtí v Livornu Kategorie:Muži.