Františka Albrechtová

Technology

12 hours ago

Author

Její manžel Stanislav Albrecht Pamětní deska v Kvestorské ulici v Praze 4 Resslova ulice)

Františka Albrechtová rozená Zeithamlová (4. září 1912 Praha - 26. +more ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla za Protektorátu Čechy a Morava zaměstnána jako dělnice v Janečkově zbrojovce v Praze. Spolu se svým manželem Stanislavem Albrechtem (kovodělníkem - frézařem - v témže podniku) se Františka účastnila domácího protiněmeckého odboje. Oba manželé Albrechtovi patřili k podporovatelům výsadkářů ze skupiny Anthropoid.

+more images (5)

Život

Františka Albrechtová se narodila jako Františka Zeithamlová 4. září 1912 v Praze. +more V době protektorátní byla dělnicí v pražské Janečkově zbrojovce, kde se seznámila se svým budoucím manželem Stanislavem Albrechtem, který do Janečkovy továrny na Pankráci nastoupil v červnu 1941 jako frézař (kovodělník). Stanislav bydlel původně na Palackého třídě číslo popisné 1006 v pražské Michli, ale po svatbě se novomanželé přestěhovali (od 12. července 1933) do domu číslo popisné 287 v Brožíkově ulici v Praze Michli.

Oldřich Frolík

Oldřich Frolík (1909-1943) pracoval za protektorátu jako kovodělník rovněž v Janečkově zbrojovce na pražském Pankráci a současně bydlel se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (rozenou Kvasničkovou) v Praze - Michli také v Kvestorské ulici. Frolíkův spolupracovník ve zbrojovce a blízký přítel Otakar Šrámek se za německé okupace Čech, Moravy a Slezska zapojil do řad členů domácího odboje a jeho prostřednictvím se do protiněmeckého odboje zapojil záhy i Oldřich Frolík. +more Společně se svými přáteli Jaroslavem Pechmanem, Janem Zelenkou-Hajským a kapitánem Karlem Pavlíkem náležel Frolík (v rámci sokolské odbojové organizace) do radikální frakce. Ta se nazývala Říjen a její členové se hodlali ve své protiněmecké činnosti orientovat především na diverzní (záškodnickou) činnost. Přes Otakara Šrámka a Jaroslava Pechmana, který bydlel v Hanusově ulici 1025/9 v bezprostředním sousedství Kvestorské ulice, se pak Oldřich Frolík začátkem roku 1942 dostal do kontaktu s parašutisty, kterým zajišťoval nejen úkryt, ale především servis týkající se zbraní, munice i výbušnin. Dvojice podporovatelů parašutistů a odbojářů působících v Janečkově zbrojovce (Frolík a Šrámek) se nakonec rozrostla na trojlístek, když se k nim přidal i Stanislav Albrecht.

File:Barbora Frolikova (1910 1943) AI. jpg|Barbora Frolíková File:Oldrich. +moreFrolik. (1909-1943). portrait. before. 1944. gif|Oldřich Frolík File:Jaroslav_Pechman_1900_1942. png|Jaroslav Pechman File:Jan_Zelenka_Hajsky_1895_1942_S_Dymkou. png|Jan Zelenka-Hajský File:Karel Pavlik 1900 1943. jpg|Karel Pavlík.

Odhalení

Vyšetřující úředníci gestapa se na přelomu srpna a září 1942 dopracovali k poznání, že pachatelé útoku na Reinharda Heydricha nebo jejich pomocníci bydleli v Praze na Pankráci v blízkosti Janečkovy zbrojní továrny a následným šetřením v této lokalitě pak vyšetřovatelé přišli na jméno Oldřicha Frolíka. První neúspěšný pokus o Frolíkovo zatčení 15. +more září 1942 vedl k přestřelce, z níž nezraněný Frolík unikl a ukryl se u Otakara Šrámka. Kriminalisté české protektorátní policie se během pátrání po Frolíkovo známých dopracovali k Šrámkovi, který pod nátlakem prozradil místo Frolíkova úkrytu. Oldřich Frolík byl lstí vylákán a zatčen 23. září 1942.

Zatčení

Další vlna zatýkání byla odstartována druhým (tentokráte úspěšným) pokusem o zatčení Frolíka 23. září 1942, kdy ještě týž den byla v 17. +more00 hodin vzata do vazby jak Františka Albrechtová, tak i její manžel Stanislav. Během výslechů Stanislava Albrechta a Františky Albrechtové ale kriminální komisař Heinz Jantur ani další úředníci gestapa nic podstatného „nevytěžili“ a zatýkání dalších osob se u Albrechtových „zastavilo“. (Při výsleších manželé Albrechtovi nikoho neprozradili. ).

Věznění, ...

Nejprve byli manželé Albrechtovi vězněni v Praze na Pankráci a poté odesláni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín. Dne 8. +more ledna 1943 byli stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti. Následně byli 15. ledna 1943 posláni s transportem čítajícím 31 osob do koncentračního tábora Mauthausen. V koncentračním táboře Mauthausen byli umístěni v celách tzv. „bunkru“, kde čekali na popravu, která byla vykonána 26. ledna 1943. Ten den bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře. (Františce Albrechtové bylo 31 let. ) Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutě mauthauzenského bunkru ranou z malorážní pistole do týla (Stanislav Albrecht byl zabit v 16:29).

Připomínky

Její jméno (Albrechtová Františka *4. 9. +more1912) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády. * Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17. 00 byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle), kde za protektorátu bydlel Jaroslav Deršata (majitel domu) a Stanislav Albrecht se svojí manželkou Františkou Albrechtovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska. O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar.