Františkovy Lázně

Františkovy Lázně jsou město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 5 km severně od Chebu. Žije zde obyvatel. Od roku 2021 je město na seznamu Světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy.

Historie lázní

Dr. +more Bernhard Adler, zakladatel lázeňského provozu Kasino ve Františkových Lázních Léčivé účinky zdejších pramenů jsou známy od 15. století. Vodu z pramenů používali nejen místní obyvatelé, nýbrž byla prodávána i po celém Německu. V roce 1700 prodej františkolázeňské vody v Německu převýšil objem vody pocházející ze všech německých lázní. Město bylo založeno v roce 1793 císařem Františkem I. Po Františkovi I. nese město svoje jméno. Za zakladatele lázeňského provozu jako prvních slatinných lázní na světě je považován lékař Bernhard Adler (1753-1810), rodák z Chebu.

Ochrana zdrojů minerálních vod a celé zřídelní struktury prošla postupným vývojem. V roce 1866 bylo výnosem č. +more 1086 stanoveno ochranné pásmo s poloměrem 1500 m a středem na zdroji Solný.

Horní hejtmanství v Praze provedlo výnosem č. 374 ze 4. +more března 1882 změnu - stanovilo kruhové ochranné pásmo s rozlišením na vnitřní a vnější. První dlouhodobě platné a uznávané ochranné obvody byly však stanoveny až výnosem Báňského hejtmanství z 1. října 1883 pod č. 2387. Výnos vymezil užší a širší obvod ochrany františkolázeňských pramenů proti hornické činnosti. V užším pásmu byla zakázána veškerá hornická činnost, zatímco v širším ochranném obvodu hornická činnost omezena nebyla v terciéru, avšak byly zakázány všechny práce v krystaliniku pod úrovní výtokové roury pramene František (434,4 m n.  m. ).

Tyto ochranné obvody platily až do roku 1959, kdy byla výměrem československého ministerstva zdravotnictví LZ/3-2884-15. 9 stanovena prozatímní ochranná pásma pro Františkovy Lázně. +more Stalo se tak na základě nových poznatků z komplexního výzkumu Chebské pánve, ale zejména v reakci na negativní vliv erupce na vrtu H11. Tak byl zpřesněn průběh hranic užšího ochranného pásma podle rozsahu zřídelní struktury a značně rozšířeno vnější ochranné pásmo. Stalo se tak zejména z důvodu ochrany infiltračního povodí a území nebezpečného pro nepřímé ovlivnění režimu pramenů.

Návrh nových ochranných pásem předložený v roce 1962 nebyl přijat pro zásadní nesouhlas ministerstva paliv, neboť stanovil zákaz těžby hnědého uhlí. V roce 1975 byla prozatímní pásma rozšířena výnosem MZ ČSR č. +more 40/1975 částka 16-17/1975 Sb. Druhý návrh definitivních pásem, předložený v roce 1978 opět nebyl přijat. Tentokráte pro zásadní nesouhlas ministerstva zdravotnictví, neboť naopak těžební činnost povoloval.

Definitivní ochranná pásma byla stanovena až po sametové revoluci nařízením vlády 152/1992 Sb. , a to na základě dalšího komplexního průzkumu a zhodnocení (Pazdera, 1978, Herzog 1985). +more Pásma respektují zákaz těžby hnědého uhlí v rozsahu všech tří stupňů ochrany.

Obyvatelstvo

Geografie a podnebí

Františkovy Lázně leží v západních Čechách, 5 km severně od města Chebu.

Místní části

Aleje-Zátiší (k. ú. +more Františkovy Lázně) * Dlouhé Mosty (k. ú. Dlouhé Mosty a Františkovy Lázně) * Dolní Lomany (k. ú. Františkovy Lázně) * Františkovy Lázně (k. ú. Františkovy Lázně a Slatina u Františkových Lázní) * Horní Lomany (k. ú. Horní Lomany a Františkovy Lázně) * Krapice (k. ú. Krapice a Jedličná) * Slatina (k. ú. Slatina u Františkových Lázní a Františkovy Lázně) * Žírovice (k. ú. Žírovice).

Podnebí

Prameny

Františkův pramen +morejpg|náhled|vlevo'>Glauberovy prameny Soška chlapce zvaná František Letecký pohled na Františkovy Lázně z 30. let 20. století Aktivně se využívá 23 pramenů vody typu Na2SO4, které jsou zachyceny mělkými jímkami a vrty, jež produkují přibližně 700 až 1 000 l/m. Teplota vody se pohybuje v rozmezí 8 až 13 °C o mineralizaci 1-20 g/l, obsah CO2 je v mezi 1,1 až 2,8 g/l.

Historikové kladou počátky využití pramenů až do pravěku, o čemž svědčí paleontologický nález osídlení, učiněný u zdroje Palliardi v roce 1960.

První konkrétní zmínkou o minerální vodě je kupní smlouva z roku 1406, konkrétnější údaje pochází až z roku 1502 (Engelharth) a 1542 (Brusch). První podrobnější popisy se týkají vývěrů minerální vody v oblasti dnešního Františkova pramene (zejména Macasius 1613), další pak Plynového pramene. +more První léčebné budovy byly postaveny u pramene již roku 1694 a zmínka o první stáčírně pochází dokonce z roku 1661.

Je zřejmé, že intenzivnější využívání minerálních vod je historicky poměrně staré. Z 18. +more a 19. století jsou známé zejména práce Adlera (1782), Reusse (1794), Hoffera (1799), von Osanna (1822), Palliardiho (1830) nebo Lautnera (1841). Lázně se začínají rozvíjet podle předem připravených plánů.

Od konce 18. století význam lázeňství rychle rostl a jeho atraktivita na sebe vázala velkou návštěvnost. +more Vzhledem k investicím do zřídelní základny byly v poměrně rychlém sledu nalezeny a podchyceny prameny minerálních vod v mělkých studních cca 3-4 metry pod terénem.

Seznam pramenů (řazeno abecedně):

Bosse (1887), Cartellieri (1860), František (1793), Herkules (1878), Loimann(1807), Luční (1823), Luisa (1807), Natálie (1878), Nový (1849), Palliardi (neuvdeno), Plynový pramen Marie (1791), Solný (1819), Studený (zvaný též Vedlejší, 1813), Štěpánka (1878), Wiedermann (1907), Západní prameny (1902), Železnatý (1863) a Žofie (1878. ). +more Jímací zařízení byla postupně zdokonalována a rekonstruována nejčastěji do podoby vyzdívaných jímacích zvonů. Některé z vyjmenovaných pramenů již zanikly.

Významným předělem byl rok 1822, kdy stáčírnu minerálních vod ve Františkových Lázních získal do nájmu Josef August Hecht. Díky technickým inovacím (hermetické plnění lahví bez přístupu vzduchu) dokázal zvýšit export minerální vody a ekonomicky oživit lázně.

Hlubší zachycení minerálních vod není zcela jasně zmapováno, zejména ve svých počátcích. První údaje o záchytu minerálních vod ve spodním souvrství se týkají tzv. +more „Vrtu v Císařských Lázních“, který byl vyhlouben v roce 1889. Dochované údaje však pocházejí až z let 1919 (Neudert, příp. Knett) a 1922 (Päckert). Jednalo o vrt hluboký 34,5 m, který se nacházel ve dvoře Císařských Lázní (dnes Lázně II) - kabině 11, které zásoboval přetokem cca 600 l/min.

Vysoká návštěvnost, vrcholící v roce 1912 (65 000 osob za sezónu), nároky na zásobování v letech 1917-1918 vybudovaného nového velkého lázeňského domu Harwey, stejně jako snaha o zatraktivnění a zabezpečení rozsáhlejší zřídelní základny, vedly koncem první dekády k průzkumným pracím, které měly objevit nové zdroje minerálních vod. Finančně, časově i technicky náročná akce vrtného průzkumu byla hrazena z prostředků obecních, okresních a státních. +more K realizaci byla vybrána firma Rumpel GmbH ze Šanova u Teplic. Průzkum firmy Rumpel 1919-1936 byl zdokumentován velmi precizně a systematicky. Postupně bylo během 20 let vyhloubeno minimálně 23 vrtů, z nichž sedm bylo uvedeno do trvalého provozu (Glauber I, Glauber II, Glauber III, Glauber IV, Adler, Kostelní, XIVd).

Po druhé světové válce došlo k pokusu zachytit mělké zdroje vrty, avšak žádný nebyl úspěšný a staré mělké záchyty byly zrekonstruovány. Jedinými novými zdroji se tak staly vrty H12N Sluneční (1962) a BJ2 Stanislav (1983). +more Další rozvoj zřídelní základy nastal až po pádu socialistického zřízení, kdy byly vyhloubeny a zprovozněny vrty E1 Erika, LII Císařský, HJ2 ČKD, A1 Nový Kostelní.

Mělké jímky odebírají vodu ze svrchního jílovito-pisčitého souvrství z báze slatiny tj. hloubky cca 3-4 m. +more Většina jímek nemá aktivní přetok a je čerpána. Vrty odebírají vodu ze spodního jílovito-písčitého souvrství, které je od svrchního souvrství odděleno vrstvou uhlí. Hloubka jímání je různá od cca 20 do 70 m. Jediný vrt Glauber IV jímá minerální vodu ze zvětralých podložních fylitů (92 m).

Minerální voda je využívána k pitným kúrám, ke koupelím a k přípravě slatinných zábalů. Využíván je i zřídelní plyn (oxid uhličitý). +more Do balneoprovozů jsou jímány vody ze zdrojů BJ2 Stanislav, A1 Nový Kostelní, Glauber III, LII Císařský, E1 Erika, HJ2 ČKD, Adler, XIVd, Palliardi, Cartellieri a Štěpánka.

Dle léčivých indikací má zdejší voda pozitivní účinek na choroby srdeční a oběhové soustavy.

Pamětihodnosti

nacisty vypálena +more_Kříže_(Františkovy_Lázně). JPG|náhled|Kostel_Povýšení_svatého_Kříže_(Františkovy_Lázně)'>Kostel Povýšení sv. Kříže.

* Kostel Povýšení svatého Kříže - klasicistní jednolodní stavba, z let 1815-1819, návrh Karel Wiedermann * Kostel svatého Jakuba * Evangelický kostel svatého Petra a Pavla * Pravoslavný chrám svaté kněžny Olgy z roku 1881 byl navržen místním architektem Gustavem Wiedermannem. * Rozhledna Salingburg z roku 1906 * Rozhledna Zámeček u Františkových Lázní * Synagoga ve Františkových Lázních byla židovskou obcí používána v letech 1875-1938. +more V roce 1938 byla vypálena nacisty a dnes je na jejím místě pomník. *Meteorologický sloup z roku 1882 je nejstarší dochovaný sloup s meteorologickými přístroji v České republice.

Pomníky

Ludwiga van Beethovena v roce 1812 * Pomník Františkovým Lázním * Pomník s reliéfem místní mecenášky Kláry Nonnerové, Karel Wilfert mladší * Pomník Boženy Němcové, která město v letech 1846 a 1847 navštívila * Pomník - socha stojícího +more'>Josefa II. , císaře Svaté říše římské a českého krále; (přenesena z Chebu) * Pomník - socha stojícího císaře a českého krále Františka II. * Jezdecká socha císaře Františka I. z pomníku českých stavů v Praze; kopie (originál v Lapidáriu Národního muzea Praze, sochař: Josef Max) * Pomník s bystou MUDr. Bernharda Adlera * Pomník se sochou Františka Josefa I. , rakouského císaře a uherského a českého krále, s kloboukem a v oděvu rytíře Řádu Zlatého rouna; před Císařskými lázněmi; kopie (originál v Lapidáriu Národního muzea v Praze), sochař: Josef Václav Pekárek * Pomník vojákům armády Spojených států amerických, kteří osvobodili Františkovy Lázně 25. dubna 1945 * Pamětní deska na domě, ve kterém v roce 1812 pobýval hudební skladatel Ludwig van Beethoven * Pamětní deska na domě, ve kterém bydlela spisovatelka Božena Němcová * Pomník básníka Johanna Wolfganga von Goetha; Karel Wilfert mladší * Pomník básníka Wilhelma Müllera * Pomník obětem nacismu * Pomník Ludvíka Lazara Zamenhofa, tvůrce esperanta, Karel Wilfert mladší; torzo; * Pamětní deska Johanna Strausse, rakouského hudebního skladatele.

Lázeňské hotely a balneoprovozy

Hotel Tři lilie z roku 1793, známý pobytem J. W. +more Goetha * Spa Resort Pawlik - Aquaforum * Císařské lázně (součást Spa Resortu Pawlik - Aquaforum) * Dvorana Glauberových pramenů (1930) * Luisiny Lázně.

Společnost

Školství

Mateřská škola * Základní škola * Základní umělecká škola Járy Cimrmana

Kultura

Divadlo Boženy Němcové * Divadlo Boženy Němcové * Městské muzeum Františkovy lázně * Auto moto muzeum (Kolonáda Solného a Lučního pramene) * FATAMORGANA (Muzeum iluzí) * Galerie Brömse

Sport

[url=http://www.aquaforum-frantiskovylazne.cz]Aquapark AQUAFORUM[/url]

Festivaly

Festival Literární * Mezinárodního festivalu kresleného humoru

Osobnosti

Bernhard Adler (1753-1810), lékař a zakladatel lázeňského provozu ve Františkových Lázních a průkopník lázeňské léčby na Chebsku * Christof Loimann (1789-1862), notář a politik, první starosta Františkových Lázní, poslanec zemského sněmu * Karel Wiedermann františkolázeňský architekt původem z Přimdy. Karel Wiedermann a jeho syn Gustav byli autory projektů většiny lázeňských budov ve městě, čímž mu vtiskli jeho typický ráz žluto-bílých budov . +more * Gustav Wiedermann (1850-1914) františkolázeňský architekt, syn Karla Widermanna a jeho spolupracovník * August Brömse (1873-1925), německý malíř a grafik * Jan Křivka (1926-2013), pravoslavný kněz, duchovní správce chrámu svaté kněžny Olgy ve Františkových Lázních a chrámu v Aši, plukovník v. v. , účastník bojů o Dukelský průsmyk * Alena Vávrová (* 1952), spisovatelka, dlouholetá organizátorka literárního života v západních Čechách.

Návštěvníci města

František II. +more, císař Svaté říše římské * Milan I. , srbský kníže * Johann Wolfgang von Goethe, německý básník * Ludwig van Beethoven, německý hudební skladatel * Johann Strauss mladší, rakouský skladatel * Božena Němcová, česká spisovatelka * Wilhelm Müller (básník), saský básník * Franz Kafka, spisovatel * Karel I. , rakouský císař, se ve zdejším lázeňském hotelu Imperial seznámil se svou budoucí manželkou a císařovnou Zitou Bourbonsko-Parmskou. * Václav Havel, dramatik a prezident ČSFR a České republiky.

Františkovy Lázně a Beethoven

Hudební skladatel Ludwig van Beethoven pobýval ve Františkových Lázních od 8. srpna do 6. +more září 1812. Jeho návštěva byla součástí letního pobytu v českých lázních, z nichž navštívil ještě Teplice a Karlovy Vary. Ubytoval se v domě U Dvou zlatých lvů, což je dnešní čp. 7 na Národní třídě. V době Beethovenova pobytu byl dům téměř nový: na klenáku nad vchodem do domu je letopočet 1802. Skladatelův pobyt připomíná nejen název kavárny umístěné v domě, ale i pamětní deska na průčelí a v současnosti nepřístupný Beethovenův obraz v průjezdu.

Do Františkových Lázní přijel Beethoven z Karlových Varů, kde uspořádal spolu s italským houslistou Giovannim Polledrem 6. srpna 1812 dobročinný koncert ve prospěch vyhořelého dolnorakouského města Baden. +more Z Beethovenova františkolázeňského pobytu se dochovalo několik dopisů. V literatuře se často edituje dopis, který ve Františkových Lázních napsal 9. srpna svým nakladatelům Breitkopfovi a Härtelovi. Stěžuje si zde na studené, „listopadové“ počasí a únavu z léčebných procedur. Léčba ve zdejších lázních skladateli úlevu v jeho zdravotních potížích nepřinesla.

V domě U Dvou zlatých lvů bydlel Beethoven spolu s manželi Brentanovými. Podle části beethovenovské literatury byla Antonia Brentano, manželka frankfurtského bankéře Franze Brentana, onou nesmrtelnou milenkou, jejíž identita je stále neznámá.

Partnerská města

Bad Soden am Taunus, Německo * Nižnij Tagil, Rusko

Fotogalerie

Soubor:Konzertpavillon in Franzensbad Juli 2021. JPG|Koncertní pavilon v parku (2020) Soubor:Františkovy Lázně chrám sv. +more Olgy 1a. jpg|Pravoslavný chrám svaté kněžny Olgy Soubor:Church of Saints Peter and Paul (Frantiskovy Lazne). jpg|Evangelický kostel Soubor:Františkovy Lázně, Imperial. jpg|Lázeňský dům Imperial Soubor:Františkovy Lázně, Belvedere. jpg|Lázeňský dům Belvedere Soubor:Beethoven Františkovy Lázně2. jpg|Dům U Dvou zlatých lvů (Národní 7), kde pobýval Ludwig van Beethoven Soubor:Beethoven Františkovy Lázně3. jpg|Beethovenův portrét v průjezdu domu, vytvořený ke 100. výročí jeho pobytu Soubor:Františkovy Lázně, Josef II. jpg|Socha císaře Josefa II. (z Chebu) Soubor:Františkovy Lázně 1 149 (18). jpg|Josef Max: Socha císaře Františka I. z pomníku českých stavů (kopie) Soubor:Františkovy Lázně pomník císaře Františka I. (1). jpg|Pomník císaře Františka I. , zakladatele lázní Soubor:Monument to Franz Joseph I of Austria in Františkovy Lázně, Czech Republic. JPG|Pomník císaře Františka Josefa I. Soubor:Monument to Johann Wolfgang von Goethe in Františkovy Lázně, Czech Republic. JPG|Pomník Johanna Wolfganga von Goethe Soubor:Wilhelm Müller memorial in Františkovy Lázně 01. jpg|Památník básníka Wilhelm Müller (básník) Soubor:Václav Frýdecký- Dvě ženy v lázních; sousoší Františkovy Lázně, Nádražní ulice 02. jpg|Václav Frýdecký: Dvě ženy v lázních; Nádražní ulice Soubor:Františkovy Lázně, Auto moto muzeum. jpg|Auto moto muzeum v prostorách kolonády Solného a Lučního pramene Soubor:Františkovy Lázně 5. května 9 (Pawlik) (1). jpg|Lázeňský dům Pawlik Soubor:Meteorologický sloup Františkovy Lázně. jpg|alt=Nejnavštěvovanější funkční meteorologický sloup v Česku. |Historický meteorologický sloup na začátku Isabeliny promenády Soubor:Kolonáda Lučního a Solného pramenu (září 2021). jpg|Kolonáda pramenu Luční a Solný Soubor:Františkovy Lázně,staniční budova (2021). jpg|Železniční stanice.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. mufrlazne. +morecz/]Stránky městského úřadu[/url] * [url=http://www. franzensbad. cz/]Stránky zdejší největší lázeňské společnosti[/url] * [url=http://fu-frl. hyperlink. cz/]Stránky františkolázeňské farnosti[/url].

Kategorie:Lázně v Karlovarském kraji Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Cheb Kategorie:Sídla v Chebské pánvi Kategorie:Města v okrese Cheb Kategorie:Sídla nazvaná po osobách Kategorie:Městské památkové rezervace v Karlovarském kraji Kategorie:Světové dědictví (Česko)