Franz Dahlen von Orlaburg

Franz svobodný pán Dahlen von Orlaburg (6. prosince 1779 Orlat, Sedmihradsko - 18. února 1859 Štýrský Hradec) byl rakouský generál. V rakouské armádě sloužil od roku 1797, během napoleonských válek se několikrát vyznamenal statečností, poté působil jako štábní důstojník převážně v Itálii. Ve vojsku dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a získal titul barona (1850). V závěru kariéry zastával funkci prezidenta Nejvyššího vojenského soudního dvora.

Životopis

Erb rodu Dahlenů z Orlaburgu Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Kuronska, později usazené v Sedmihradsku. +more Do armády vstoupil jako kadet v roce 1797 ke 40. pěšímu pluku a během válek s revoluční Francií se několikrát vyznamenal statečností. Již ve dvaceti letech byl poručíkem a poté zastával funkci pobočníka u vrchního velitele v Sedmihradsku generála Mitrovského. Postupoval v hodnostech (nadporučík 1805, rytmistr 1809) a v tažení roku 1809 bojoval v bitvách u Aspern a Wagramu. V rámci rakouského vojenského kontingentu se v roce 1812 zúčastnil Napoleonova tažení do Ruska, poté pod maršálem Schwarzenbergem bojoval v bitvě u Lipska (1813). Po napoleonských válkách působil jako generální pobočník v Benátsku generála Bubny a v roce 1821 byl povýšen na podplukovníka. Jako plukovník byl v letech 1825-1830 velitelem 43. pěšího pluku v Košicích.

V roce 1830 byl přeložen do Zadaru, kde krátce převzal vrchní velení a v roce 1832 získal hodnost generálmajora. V dalších letech byl brigádním velitelem ve Veroně a Brescii, svými aktivitami v době epidemie cholery si získal uznání od maršála Radeckého. +more V roce 1840 byl povýšen na polního podmaršála a stal se divizním velitelem ve Lvově. Jako velitel divize byl v roce 1846 přeložen do Karlovace a později do Záhřebu. V době maďarské revoluce (1848-1849) byl velitelem záložních vojsk v Chorvatsku. V roce 1850 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a o rok později byl penzionován, nakonec ale ještě krátce v letech 1851-1852 zastával post prezidenta Nejvyššího vojenského soudního dvora ve Vídni.

V roce 1840 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř a v roce 1849 obdržel titul c. k. +more tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. V roce 1850 získal titul svobodného pána. Od roku 1844 byl také čestným majitelem pěšího pluku č. 59 dislokovaného v Salzburgu. Za účast v bitvě u Lipska byl dekorován ruským Řádem sv. Anny, později během působení v Itálii získal Řád sv. Mořice a Lazara a Konstantiniánský řád sv. Jiří. V Rakousku získal v roce 1849 Řád železné koruny I. třídy.

Během své služby v Košicích se v roce 1827 oženil s Marií Rambauskovou (†1834). Jejich jediný syn Hermann Dahlen von Orlaburg (1828-1887) byl rakousko-uherským generálem a v letech 1881-1882 guvernérem v Bosně a Hercegovině.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Profesní biografie Franze Dahlena von Orlaburg na webu Rakouského státního archivu [url=https://www. archivinformationssystem. +moreat/detail. aspx. id=75725]dostupné online[/url].

Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Rytíři Řádu konstantiniánských rytířů svatého Jiří Kategorie:Narození 6. +more prosince Kategorie:Narození v roce 1779 Kategorie:Úmrtí 18. února Kategorie:Úmrtí v roce 1859 Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži.