Franz von der Trenck

Životopis

Narodil se jako třetí syn podplukovníku Johannu Trenckovi (* mezi léty 1646 a 1706, † 1740), pruskému šlechtici z Pomořanska, který sloužil v rakouské armádě a v roce 1683 bojoval v bitvě u Vídně proti Turkům, a Anně Marii, rozené Kettlerové.

Franz von der Trenck se podle vyprávění jevil po porodu jako mrtvé novorozeně. Porodní bába jej vykoupala v červeném víně a on prý skutečně ožil. +more Otec ho již v sedmi letech začal brát na cesty po vojenských garnizonách, zatímco své dva starší syny nechal vychovávat doma. Spolu s otcem byl Franz svědkem vítězství Evžena Savojského nad Turky v bitvě u Bělehradu v r. 1717, po níž habsburská armáda obsadila téměř celé Srbsko, tehdejší součást Osmanské říše. Matka prosadila synovo právo na vzdělání, a tedy byl poté, co odjel s otcem do uherské Šoproně, dán na výchovu k jezuitům. Po studiu v Šoproni a Požeze ovládal celkem pět jazyků, během života je rozšířil o další dva. Stal se milovníkem anglické literatury, psal básně a hrál výborně na housle.

Vojenská kariéra

Franz Trenck i jeho dva bratři se stali stejně jako jejich otec vojáky. Po vojenském výcviku nastoupil František v roce 1727 do pluku hraběte Pálffyho v hodnosti praporčíka. +more Roku 1729 vstoupil do uherského pěšího pluku. Během služby se zamiloval do Josefíny von Tillier (1711-1737), dcery polního podmaršálka Josefa Maxmiliána von Tilliera, velitele pevnosti Petrovaradín. Přes otcův nesouhlas se sňatkem se s ní František Trenck v roce 1731 oženil a usadil se na rodovém panství ve Slavonii. Měli spolu celkem čtyři děti, z nichž však první tři zemřely v kojeneckém věku a během šesti let manželství jeho žena i s nejstarší dcerkou zemřely na mor. Chorvatští pandurové kolem roku 1742.

Baron si v době manželství oblíbil pronásledování zbojníků a loupežníků v panských lesích. Společně se svým vojskem, tzv. +more pandury, byl stále lačnější po krvi. Za své násilnosti dostal pokutu, kterou odmítl zaplatit, podle tehdejších zvyků byl za urážku soudu uvězněn. Z vězení ho dostal až jeho švagr von Tiller. Trenck zuřil; navíc se během pobytu ve vězení nakazil žloutenkou.

Habsburská armáda o bojovníka jeho charakteru nestála, proto odešel válčit na straně Ruska do armády carevny Anny Ivanovny v rusko-turecké válce. Vyznamenal se v boji s Turky a krymskými Tatary. +more S maršálem Burkhardem Christophem von Münnichem (1683-1767), který velel ruské armádě, měl ale časté spory. Stýkal se s prodejnými dívkami a po rvačce s jedním z nadřízených a urážce jeho mladé manželky byl odsouzen nejprve k trestu těžkého žaláře, posléze k trestu smrti. Trest mu byl později zmírněn ve vyhnanství na Sibiř a nakonec byl roku 1740 na přímluvu Münnicha definitivně vyhoštěn z Ruska.

Někdy mezi lety 1740-1741 se vrátil za svým 88letým otcem do Uher a opět porušoval zákony, když surově vraždil loupeživé zbojníky. Dovolání našel u arcivévodkyně Marie Terezie, která mu povolila naverbovat jeden tisíc chorvatských pandurů, žijících v oblasti, kde se nacházela vojenská hranice habsburské říše s Turky.

Jako vojenský velitel byl velice úspěšný ve válce o dědictví rakouské proti Prusku, Francii a Bavorsku. Trenckovi panduři byli ovšem krutí. +more Drancovali, loupili a vraždili. Spáchali např. pogrom v České Lípě nebo zavraždili více než čtyřicet obyvatel bavorského městečka Cham. Do jeho pluku posléze nastoupil Ernst Gideon von Laudon, s nímž se spřátelil v Rusku, v hodnosti kapitána a jeho vojsko se rozrostlo o 1500 hlav na celkový počet 2500 vojáků. Trenck však urazil generála von Löwenwalda. V roce 1745 byl uvězněn v Kladsku a po křivých svědectvích ho odsoudil uplacený soud k trestu smrti. Byl to i trest za prohranou bitvu u Žďáru z 30. září 1745, kde i přes dvojnásobnou přesilu vojáků rakouská armáda prohrála. Trenckovi panduři měli vpadnout pruské armádě do týlu, místo toho začali plundrovat pruský tábor, v kterém kromě jiného ukořistili armádní pokladnu. Marie Terezie nechala rozsudek přezkoumat a trest mu byl zmírněn na doživotní žalář na brněnském hradě Špilberku. Měl tu veškerý komfort. Byly mu přiděleny dvě místnosti, měl dostatek jídla i vody, v neděli chodil obědvat k veliteli pevnosti. Později mu bylo umožněno svobodně bydlet v Brně, kde však 4. října 1749 zemřel.

Kaple Kapucínské hrobky v Brně s rakví barona Trencka

Svůj majetek rozdělil. Část daroval městu Cham, kde tak řádili jeho panduři, část věnoval na mše za svou hříšnou duši, na stavbu vězeňské kaple, chudým a roční dceři svého osobního sluhy, který s ním na Špilberku také pobýval.

Trenckovo tělo bylo uloženo do kapucínské hrobky v Brně, kde došlo přirozenou cestou k jeho mumifikaci. Tělo je zde k vidění v prosklené rakvi. +more V roce 2017 bylo tělo ve Fakultní nemocnici v Brně podrobeno tomografickému vyšetření pod vedením Vlastimila Válka.

Posmrtný odkaz

Podle Trencka jsou pojmenovány chorvatská brandy a pivo.

V umění

Franz von der Trenck je jednou z postav českého fantasy románu Zlatý kříž (česky vyšlo v roce 2008) od Pavla Renčína. Spisovatel Karel May ztvárnil jeho život v knize Pandur und Grenadier, vydané roku 1883 (česky vyšlo v roce 1922 pod názvem Baron Trenck).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. brno. +morecz/index. php. nav01=2222&nav02=2220&nav03=2447&idosobnosti=71]František Trenck (Slavné osobnosti města Brna)[/url] * [url=http://www. trenck. estranky. cz]František baron Trenck (Stránka věnovaná pandurům)[/url] * [url=http://www. mojebrno. jecool. net/inka--brno-dalsi-zajimavosti-pandur-trenck. html]Divoký pandur baron Trenck (na www. mojebrno. jecool. net)[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/10150778447-historie-cs/215452801400023/]Historie. cs: Špilberk - žalář národů (o Trenckově veznění a pohřbení jako mumie v Kapucínské kryptě)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150927080753/http://www. kapucini. cz/domains/kapucini. cz/index. php/hrobka-v-brne/baron-trenck]Baron Trenck na webu kapucini. cz (včetně náhrobního nápisu)[/url].

Kategorie:Rakouští válečníci Kategorie:Narození 1711 Kategorie:Narození 1. +more ledna Kategorie:Úmrtí 1749 Kategorie:Úmrtí 4. října Kategorie:Muži Kategorie:Rakouští baroni Kategorie:Úmrtí v Brně.