François Mitterrand

Technology

12 hours ago

Author

François Maurice Marie Mitterrand (26. října 1916 - 8. ledna 1996 Paříž) byl francouzský levicový politik a státník. V roce 1981 se stal francouzským prezidentem a v této funkci působil do roku 1995. Podílel se na pádu komunismu ve východní Evropě.

Život a politická kariéra

François Mitterrand se narodil 26. října 1916 v Jarnacu v západní Francii v katolické rodině jako pátý z osmi dětí. +more Studoval na náboženské škole, posléze na právnické a filozofické fakultě Pařížské univerzity. Po studiích pracoval jako novinář. Za druhé světové války bojoval jako voják proti invazi Francie nacistickým Německem a v roce 1940 byl raněn a zajat u Verdunu. V roce 1941 se mu po dvou neúspěšných pokusech podařilo uprchnout z německého zajetí a dostat se na jih Francie pod správu vichistické vlády. Vzdor tomu, že byl hledán hledán Němci jakožto uprchlík, v lednu 1942 se mu podařilo získat funkci smluvního zaměstnance ve vichistické vládě, nejprve v Legii bojovníků a dobrovolníků národní revoluce, a od června téhož roku v Odboru pro roztřídění válečných vězňů, kde využil své funkce, aby vyrobil falešné dokumenty pro uprchlíky z německých válečných táborů. V téže době, v červnu 1942, se přidal k hnutí odporu na jihu Francie (jeho krycí jméno bylo Morland) a v té době začal spolupracovat s generálem de Gaullem, se kterým bude o čtvrtstoletí později soupeřit o politickou moc. Účastnil se také v Paříži hnutí odporu a po skončení války se podílel na osvobozování vězňů v koncentračním táboře Dachau. V šedesátých letech a na začátku let sedmdesátých se mu podařilo sjednotit do té doby roztříštěnou francouzskou levici, v roce 1971 proběhl sjednocovací sjezd Francouzské socialistické strany (PS). Tato skutečnost ho vynesla o deset let později do nejvyšší státní funkce. Poprvé se prezidentského klání zúčastnil už v roce 1965, byl však poražen Charlesem de Gaullem, podruhé (opět neúspěšně) v roce 1974. Prezidentských voleb v roce 1969 se nezúčastnil. Francouzským prezidentem byl zvolen dvakrát, poprvé v roce 1981, kdy v druhém kole porazil stávajícího prezidenta Giscarda d'Estaing, a stal se tak prvním socialistickým prezidentem Francie od vzniku Páté republiky. Podruhé byl zvolen v roce 1988, kdy v druhém kole porazil kandidáta pravice Jacquese Chiraca. Dohromady tedy strávil v prezidentském úřadě 14 let, což je nejdelší období v dějinách francouzské Páté republiky.

Kontroverze

Mitterand o svém působení pod vládou ve Vichy dlouhá léta mlčel a vše teprve přiznal až v roce 1994 v knize rozhovorů s novinářem Pierrem Péanem Francouzské mládí.

Atentát

Dne 15. října 1959 došlo k pokusu o atentát; pachatelé měli být odpůrci dekolonizace Alžírska. +more Několik dní po atentátu se na policii dostavil představitel [url=http://www. listy. cz/archiv. php. cislo=035&clanek=050313]poujadismu[/url] Robert Pesquet a prohlásil, že Mitterand byl o atentátu předem zpraven a že využil situace, aby si tak obnovil svou klesající popularitu.

Socialistické myšlenky v praxi

Během svého politického působení po volbách v roce 1981 přišel s programem znárodňování, které bylo typické pro východní blok. Byl přesvědčen, že tento krok lidem naplní kapsy a podpoří ekonomiku. +more Snížil důchodový věk na 60 let a zvedl plošně minimální mzdu o 10 procent.

Návštěva Československa

Mitterand navštívil Československo třikrát. Poprvé přijel v listopadu 1967, kdy ho přijal prezident Antonín Novotný. +more Další návštěva se uskutečnila 8. prosince 1988 Mitterrand přijel navštívit Československou republiku, čímž se stal vůbec prvním francouzským prezidentem, který tak učinil od jejího založení v roce 1918. Další podstatný aspekt této návštěvy byl ten, že kromě oficiálních ceremonií a jednání s komunistickými státníky se prezident Mitterrand 9. prosince setkal s představiteli českého disentu a signatáři charty 77. Byli to Václav Havel, Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier starší, Miloš Hájek, Ladislav Lis, Václav Malý, Karel Srp a Petr Uhl. Tato takzvaná snídaně s Mitterrandem se odehrála v jídelně Buquoyského paláce. Později se Mitterrand obdobně ještě setkal s ruským disidentem Andrejem Sacharovem a polským disidentem Lechem Wałęsou. V prosinci 1989 navštívil Kyjev a východní Berlín. Potřetí navštívil Prahu 15. září 1991, aby zopakoval svou proslavenou snídani s disidenty. Tentokrát byla však ve formě oběda a českoslovenští účastníci už byli významnými politiky - Havel prezidentem, Battěk předsedou Sněmovny lidu FS, Dienstbier místopředsedou vlády a ministrem zahraničí, Lis předsedou výboru Sněmovny národů FS, Uhl ústředním ředitelem ČTK, Uhl ředitelem odboru ministerstva kultury, Malý administrátorem kostela sv. Gabriela. Nově přibyli předseda FS Alexander Dubček, dále předseda Čs. helsinského výboru a poradce předsedy FS Jiří Hájek. Při této návštěvě prezident otevřel zrenovovaný Francouzský institut ve Štěpánské ulici.

V květnu 1990 přijal čestné členství, které mu udělilo Masarykovo demokratické hnutí.

Kniha

V dubnu 1995 vydal knihu Dvouhlasá paměť, kde se snažil zanechat svůj duchovní odkaz a zároveň přemítal nad blížící se smrtí.

Smrt

Od 90. let trpěl rakovinou prostaty. +more Zemřel 8. ledna 1996, a to 8 měsíců po skončení svého prezidentství. Na sklonku jeho života se veřejnost dozvěděla o jeho sporné činnosti za války a také o existenci nemanželské dcery.

Vyznamenání

Stuha	Název	Datum udělení
60x60pixelů	Řád Bílého lva I. +more třídy in memoriam	1999
60x60pixelů	rytíř Řádu slona	1982
60x60pixelů	Řád Sikatuny	1984, 11. července
60x60pixelů	velkokříž s řetězem Řádu bílé růže	1983
60x60pixelů	důstojník Řádu čestné legie
60x60pixelů	Medaile odboje
60x60pixelů	Croix de Guerre 1939-1945
Řád Francisque	1943
60x60pixelů	velkokříž s řetězem Řádu islandského sokola	1983, 12. dubna
60x60pixelů	velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku	1982, 5. července
60x60pixelů	velkokříž Řádu mysu Dobré naděje	1994
60x60pixelů	velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd
60x60pixelů	řádový řetěz Řádu aztéckého orla	1981, 19. října
60x60pixelů	velkokříž Řádu nizozemského lva	1991
60x60pixelů	velkokříž Řádu svatého Olafa
60x60pixelů	velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky	1991
60x60pixelů	velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha	1983, 29. září
60x60pixelů	velkokříř s řetězem Řádu svobody	1987, 28. října
60x60pixelů	čestný rytíř velkokříže Řádu lázně	1984
60x60pixelů	Královský Viktoriin řetěz	1992
60x60pixelů	velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické	1982, 10. července
60x60pixelů	rytíř Řádu Serafínů	1984, 11. května
60x60pixelů	velkostuha Řádu republiky

Important

Paříž

Parti socialiste (Francie)

Karel Srp starší

Valéry Giscard d'Estaing

Jacques Chirac

Charles de Gaulle

Velké projekty Françoise Mitterranda

Andrej Dmitrijevič Sacharov

Soubor:PRT Order of Prince Henry - Grand Collar BAR.png

Soubor:MEX Order of the Aztec Eagle 1Class BAR.png

Kategorie:Osobnosti francouzského odboje během druhé světové války

Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu prince Jindřicha

Posmrtné pocty

V pondělí 13. července 2015 odhalila v Praze Jazzová sekce bustu Françoise Mitterranda. +more Předseda Jazzové sekce Karel Srp k tomu získal souhlas tehdejšího francouzského předsedy vlády Manuela Vallse. Záštitu převzal prezident republiky Miloš Zeman. Autorem busty je akademický sochař Jan Zelenka, který žije téměř 30 let v Paříži. Busta je první v bývalé východní Evropě a kromě Francie pravděpodobně i ve světě.

Odkazy

Reference

Související články