Freyenfelsové

Brně-Líšni, hlavní sídlo Freyenfelsů v letech 1714-1819 Freyenfelsové (respektive Pruskauer von Freyenfels, též Freienfels) byl moravský šlechtický rod původně ze selského stavu. Díky službě u vyšší šlechty a později v zemských úřadech na Moravě dosáhli vzestupu v 17. století a v roce 1723 byli povýšeni do stavu svobodných pánů, postupem doby upustili od původního příjmení Pruskauer a od 18. století užívali již jen jméno z Freyenfelsu. Vlastnili statky v okolí Brna a jejich zásluhou byly postaveny zámky v Líšni a Borotíně. Rod vymřel v roce 1819.

Dějiny rodu

Martin Bedřich Pruskauer z Freyenfelsu a vzestup rodu v 17. století

Rod Pruskauerů pocházel ze severní Moravy, kde Šimon Pruskauer získal v 16. století svobodnou rychtu v Proskovicích. +more Jeho vnuk Mikuláš (†1667) působil jako úředník u vyšší šlechty a v roce 1659 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Freyenfelsu. Šlechtický titul byl však především zásluhou jeho syna Martina Bedřicha (1629-1695), který prodělal úspěšnou kariéru. Díky znalosti jazyků se uplatnil jako sekretář olomouckého biskupa arcivévody Leopolda Viléma, po jeho smrti přešel do služeb Schwarzenbergů, kteří z odkazu Leopolda Viléma získali panství Třeboň. U Schwarzenbergů byl knížecím hofmistrem, později se ale vrátil na Moravu a začal se prosazovat v úřadech zemské správy. Na Moravě byl postupně místopísařem, místokomorníkem a místosudím, od roku 1669 byl též císařským radou a v roce 1672 byl povýšen na rytíře. Vrcholem jeho kariéry byla funkce nejvyššího písaře na Moravě (1693-1696).

Líšni, vlevo erb Freyenfelsů

Freyenfelsové v 18. století

Martin Bedřich Pruskauer vlastnil v letech 1658-1685 svobodný dvůr v Újezdě u Brna, po jeho prodeji pak koupil dvůr v Křižínkově na Vysočině (1687). Majetkový vzestup rodu zahájila až jeho druhá manželka Marie Barbora Ernová, která v roce 1698 koupila za 42 000 zlatých panství Borotín a Slatinu na Blanensku. +more Nejstarší syn František Antonín (1664-1719) působil u moravských zemských úřadů a nakonec byl v letech 1700-1719 nejvyšším dvorským sudím na Moravě. Pro pokračování rodu je nejdůležitější jeho mladší bratr Jan Kryštof (1668-1733), který byl císařským radou a referentem české dvorské kanceláře. V roce 1723 byl povýšen do stavu svobodných pánů, především se zasloužil o rozšíření rodového majetku. V roce 1713 od starobrněnského kláštera koupil Tvarožnou a Velatice, v roce 1714 za 90 000 zlatých získal od Kolovratů panství Líšeň, kde vzápětí nechal postavit barokní zámek. Líšeňský zámek se stal hlavním rodovým sídlem a Jan Kryštof podobně jako otec Martin Bedřich proslul vytvořením pozoruhodné sbírky knih.

Ze synů Jana Kryštofa vynikl Jan Václav Xaver (1705-1776), který byl kanovníkem ve Vratislavi a později světícím biskupem olomouckým. Soustředil bohatou knihovnu, která po jeho smrti přešla do majetku kláštera v Rajhradě. +more Jeho zásluhou byl postaven zámek v Borotíně. Během 18. století rod upustil od původního jména Pruskauer a potomci nadále užívali jen příjmení z Freyenfelsu, jejich vliv ale postupně upadal, i když nadále zastávali posty ve správě Moravy. Mladší synové sloužili také v armádě, například Jan Hubert (1724-1763), nejmladší syn Jana Kryštofa, byl c. k. plukovníkem, za sedmileté války získal Řád Marie Terezie a padl v Itálii. V roce 1784 byla kvůli vysokému zadlužení prodána panství Borotín a Tvarožná. Posledním členem rodu byl František Josef z Freyenfelsu (1743-1819), který byl přísedícím moravského zemského tribunálu a zemským soudním radou, převážně žil ale v soukromí na zámku v Líšni. Jeho úmrtím v roce 1819 rod vymřel a panství Líšeň přeslo dědictvím na spřízněný rod Belcrediů. Kromě statků na venkově patřil Freyenfelsům také palác v Brně v Poštovské ulici zbouraný ve třicátých letech 20. století v souvislosti s výstavbou funkcionalistického paláce Alfa.

Erb

heraldických prvků z erbu Freyenfelsů Erbem Freyenfelsů byl štít dělený vodorovně na tři pole, v horním modrém poli byla stříbrná šesticípá hvězda, v prostředním poli červeném zlatý kříž, spodní pole zůstalo prázdné v barvě zelené. +more V této podobě je erb Freyenfelsů dodnes k vidění na hlavní budově zámku v Líšni, v modifikované podobě zůstal zachován i v obecním znaku Borotína.

Významní členové rodu

Martin Bedřich Pruskauer z Freyenfelsu (1629-1695), nejvyšší zemský písař na Moravě * Jan Václav Xaver z Freyenfelsu (1705-1776), světící biskup olomoucký

Reference

Literatura

BELCREDI, Ludvík: Freyenfelsové, zakladatelé panství Líšeň. 700 let Tvarožné; Tvarožná, 1988 s. +more 163-166 * BŘEZINA, Vladimír: Rytířský stav v Čechách a na Moravě v raném novověku; České Budějovice, 2008 s. 33-35 * Kronika městské části Brno-Líšeň, 1993.

Kategorie:Moravské šlechtické rody Kategorie:České šlechtické rody