Fridrich z Thun-Hohenštejna

Bedřich František Josef Michael hrabě z Thun-Hohensteinu ( Friedrich Franz Joseph Michael Graf von Thun und Hohenstein; 8. května 1810 Děčín - 24. září 1881 Děčín) byl český šlechtic, velkostatkář, politik a rakouský diplomat. Od mládí dlouhodobě působil v diplomatických službách a zastával funkce v řadě evropských zemí, nakonec byl rakouským velvyslancem v Rusku (1859-1863). Mimoto byl také poslancem českého zemského sněmu, v Čechách vlastnil velkostatek Děčín. Jeho starší syn František Antonín Thun-Hohenstein (1847-1916) jako významný politik dosáhl v roce 1911 titulu knížete.

Životopis

Pocházel ze šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, patřil k děčínské větvi a byl druhorozeným synem Františka Antonína I. +more Thun-Hohensteinu (1786-1873). Po maturitě na gymnáziu studoval práva na Karlově univerzitě. V roce 1835 vstoupil do diplomatických služeb, působil jako atašé v Haagu a vyslanecký tajemník v Turínu. Vstoupil do rakouských diplomatických služeb. V letech 1843 až 1847 byl v Turíně, následně ve Stockholmu a od roku 1849 v Mnichově. V roce 1850 byl vyslancem na kongresu ve Frankfurtu. Po založení Německého spolku se stal prezidentem jeho zemského sněmu. V roce 1855 sloužil v Lombardii u slavného českého vojevůdce, polního maršála Josefa Radeckého z Radče. V letech 1857 - 1863 působil jako vyslanec a zplnomocněný ministr v Petrohradě, v roce 1863 odešel do výslužby. Vzhledem k morganatickému manželství staršího bratra Františka Antonína zdědil v roce 1873 majetek děčínské větve Thunů (Děčín, Jílové, Bynov).

Jako český velkostatkář byl zvolen do Českého zemského sněmu (1866-1867 a 1870-1871). Od roku 1879 byl dědičným členem Panské sněmovny Říšské rady. +more Byl rytířem Leopoldova řádu, během diplomatických misí získal také sedm vyznamenání v několika evropských zemích.

Rodina

V roce 1845 se oženil s hraběnkou Leopoldinou Lambergovou (1825-1902), která byla dědičkou několika velkostatků na Moravě (Kvasice, Morkovice, Zdounky). Později se stala c. +more k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství pocházelo deset dětí, dědicem statků v Čechách se stal starší syn František Antonín (1847-1916), který byl během své kariéry rakouským předsedou vlády (1898-1899), dvakrát místodržitelem v Čechách (1889-1896 a 1911-1915) a v roce 1911 získal titul knížete. Zemřel bez mužského potomstva, takže knížecí titul přešel na mladšího syna Jaroslava (1864-1927), který původně zdědil moravské statky. Velkostatek Zdounky zdědila dcera Marie Josefína (1850-1929), provdaná Thurn-Taxisová.

* 1. Terezie (1846-1859) * 2. +more František Antonín 1. kníže Thun-Hohenstein (2. září 1847, Děčín - 1. listopadu 1916, tamtéž), rakouský ministerský předseda 1898-1899, místodržitel v Českém království 1889-1896 a 1911-1915, nejvyšší hofmistr arcivévody Františka Ferdinanda d'Este 1896-1898, poslanec českého zemského sněmu, dědičný člen rakouské panské sněmovny, c. k. tajný rada, komoří, rytíř Řádu zlatého rouna, 1911 povýšen na knížete, majitel velkostatku Děčín, I. manž. 1874 Anna Marie princezna ze Schwarzenbergu (1. května 1854, Praha - 24. prosince 1898, Vídeň), II. manž. 1901 Arnoštka Johanna hraběnka Thun-Hohensteinová, ovdovělá Vratislavová z Mitrovic (24. listopadu 1858, Praha - 13. května 1948, Dírná) * 3. Karolína (23. září 1848 - 1926), manž. 1868 Roman Damian kníže Sanguzsko-Lubartowicz (17. října 1832, Převorsk - 11. ledna 1917, Slavuta), ruský carský komoří, rytmistr carské gardy * 4. Marie Josefína (6. srpna 1850, Frankfurt - 29. srpna 1929, Zdounky), majitelka velkostaku Zdounky, manž. 1872 Bedřich princ Thurn-Taxis (10. října 1839, Sárospatak - 4. července 1906, Zdounky), c. k. komoří, generálmajor * 5. Arnoštka (12. března 1853, Berlín - 4. května 1910, Waidhofen an der Thaya), manž. 1872 Jindřich hrabě Gudenus (25. prosince 1839 - 19. března 1915), c. k. komoří, rytmistr, dědičný člen rakouské panské sněmovny, spolumajitel velkostatků Moravec a Mitrov * 6. Vilemína (16. prosince 1855, Verona - 25. září 1935), manž. 1874 Maxmilián Emanuel hrabě Lerchenfeld-Köfering (4. února 1846, Mnichov - 30. prosince 1913, Arco), bavorský královský komoří a nadporučík * 7. Leopoldina (21. ledna 1857, Verona - 4. července 1911, Bolzano), manž. 1877 1877 František hrabě Ledebur-Wicheln (16. dubna 1844, Praha - 7. října 1893, Telnice), c. k. komoří, nadporučík, majitel velkostatků Velichov a Všebořice * 8. Eduard (1860-1885), c. k. komoří, nadporučík * 9. Bedřich (1861-1863) * 10. Jaroslav 2. kníže Thun-Hohenstein (23. května 1864, Děčín - 5. března 1929, tamtéž), c. k. tajný rada, komoří, poslanec českého a moravského zemského sněmu, poslanec říšské rady, dědičný člen rakouské panské sněmovny, starosta v Kvasicích, majitel velkostatků Kvasice a Děčín, 1916 dědic titulu knížete, manž. 1887 Marie Pia hraběnka Chotková (11. července 1863, Berlín - 21. června 1935, Jílové).

Odkazy

Reference

Literatura

Protokolle des preußischen Staatsministeriums. Svazek 4/2 S. +more 656. * Meyers Großes Konversations-Lexikon. Svazek 19, Leipzig 1909, S. 510-511 [url=http://www. zeno. org/Meyers-1905/A/Thun+%5B2%5D. hl=thun]Digitalisat[/url].

Externí odkazy

[url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Thun-Hohenstein_2. shtml]Fridrich Thun-Hohenstein na webu rakouského parlamentu[/url] * [url=http://fabian. sub. uni-goettingen. de/fabian. Schlossibliothek%28Kwassitz%29]Záznam k zámecké knihovně Kvasice[/url] * [url=http://www. kvasice. cz/noviny/20083. pdf]záznam o rodině v časopise obce Kvasice[/url] * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/thun/thun7. html]Rodokmen děčínské větve Thun-Hohensteinů na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url].

Fridrich Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Narození 8. +more května Kategorie:Narození 1810 Kategorie:Narození v Děčíně Kategorie:Úmrtí 24. září Kategorie:Úmrtí 1881 Kategorie:Úmrtí v Děčíně Kategorie:Muži.