Cesko.wiki Friedrich von Amerling
Author
Albert FloresFriedrich von Amerling (14. dubna 1803 Vídeň - 14. ledna 1887 Vídeň) byl rakousko-maďarský portrétista v letech 1835-1880 působící jako dvorní malíř Františka Josefa I.. Společně s Ferdinandem Georgem Waldmüllerem je také považován za jednoho z nejvýznačnějších rakouských portrétistů 19. století. Františka I. Poslední autoportrét,kolem 1880
,_In_Träumen_versunken,_1835.jpg)
Životopis
Narodil se na předměstí Vídně jako syn výrobce zlatých a stříbrných drátů Franze Amerlinga a jeho manželky Terezy Karglové. V letech 1815-1824 studoval malířství na vídeňské Akademii výtvarných umění, v letech 1824-1826 pokračoval ve studiu portrétní malby u Josefa Berglera na pražské Akademii výtvarných umění. +more V letech 1827-1828 pobýval v Londýně, kde studoval portrétní galerii a inspiroval jej portrétista Thomas Lawrence. Poté odcestoval do Paříže, kde studoval u Horace Verneta, a následně do Říma, kde se přátelil s okruhem nazarénů. Po návratu do Vídně od roku 1828 působil jako portrétista éry biedermeieru, především velkoburžoazie, dvorské šlechty (například Liechtensteinů nebo knížecí rodiny Potockých) a císařské rodiny Habsbursků.
Za svého života navštívil mnoho evropských i mimoevropských států. V roce 1836 a 1838 odcestoval do Itálie, v roce 1838 do Nizozemska, v letech 1840-1843 pobýval v Římě, v roce 1882 navštívil Španělsko, v roce 1883 Anglii, roku 1884 Řecko, roku 1885 Skandinávii a v roce 1843 i Egypt a Palestinu. +more Byl čtyřikrát ženat: poprvé s Antonií Kaltenthalerovou, která v roce 1843 zemřela, následně s Katherinou Heisslerovou, se kterou se rozvedl, v roce 1857 se zasnoubil s Emilií Heinrichovou, se kterou žil až do její smrti v roce 1880 a až do roku 1881 žil se svou čtvrtou ženou, Mariou Nemetschkeovou.
V roce 1878 jej císař František Josef I. vyznamenal Řádem železné koruny III. +more třídy a zároveň jej povýšil do šlechtického stavu. Potvrdil tak jeho významnou pozici vídeňského dvorského malíře. Amerling se společensky i přátelsky stýkal s mnoha osobnostmi, zejména spisovately, včetně židovských (například s Ludwigem Augustem Franklem, který napsal jeho životopis) a s hudebníky (např. s Franzem Lisztem).
V roce 1858 získal hrad Gumpendorf, který vybavil cennými uměleckými předměty. Dále měl domek s ateliérem ve vídeňské čtvrti Neubau, který dnes pod názvem Amerlinghaus slouží jako jeho muzeum.
Dílo
Amerlingovo dílo čítá na 1000 prací, převážně portrétů provedených olejomalbou, a kreseb. Jeho romantické obrazy jsou v současnosti stále více ceněny, jak napovídají aukční ceny jeho děl z posledních dvaceti let. +more Například Dívka ve slaměném klobouku byla roku 2007 ve vídeňském Dorotheu vydražena za 1,5 milionu euro. Většina jeho prací je vystavena ve veřejně přístupných sbírkách. V Rakousku především ve Vídni, to jsou Lichtenštejnské muzeum, Arsenal a Rakouská galerie v paláci Belvedere, dále muzeum Joanneum ve Štýrském Hradci, Dolnorakouské muzeum Sankt Pölten, z ostatních sbírek zejména galerie ve Varšavě a v Budapešti.
Soubor:Amerling-Portrait Andreas Amerling. jpg|Syn Andreas Amerling (1829) Soubor:Julie von Woyna by Friedrich von Amerling. +morejpg|Julie hraběnka von Woyna (1832) Soubor:Cacilie-Freiin-von-Eskeles. jpg|Cecílie von Eskeles (1832) Soubor:Friedrich von Amerling - Mädchen mit Strohhut. jpg|Dívka ve slaměném klobouku (1835), vydražena za 1,5 mil. eur Soubor:Friedrich von Amerling (1803-1887), In Träumen versunken, 1835. jpg|Čtoucí a snící dívka (1835) Soubor:István Széchenyi. jpg|István Széchenyi (1836) Soubor:Friedrich von Amerling Theodor Alconiere 1836. jpg|Theodor Alconiere (1836) Soubor:Friedrich von Amerling 002. jpg|Rudolf von Arthaber s dětmi (1837) Soubor:'The Young Eastern Woman' by Friedrich Amerling, 1838. JPG|Mladá venkovanka (1838) Soubor:Amerling Ferdinand I. jpg|Císař Ferdinand I. (kolem 1840) Soubor:Amerling junges madchen. jpg|Mladá dívka (kolem 1840) Soubor:Amerling-Writing Scientist. jpg|Píšící vědec Pellegrino (1842) Soubor:1850 Amerling Bildnis Frau Plach anagoria. JPG| Portrét paní Plachové (1850) Soubor:Amerling Aleksandra Potocka. jpg|Kněžna Alexandra Potocká (1852).
